Failed back surgery syndrome: současné perspektivy terapie
Failed back surgery syndrome (FBSS) představuje nově vzniklé nebo přetrvávající bolesti v zádech a dolních končetinách po operaci v oblasti bederní páteře. Tato komplikace se vyvíjí většinou na podkladě více etiologických faktorů. Terapie FBSS je multidisciplinární a zahrnuje farmakologické a nefarmakologické postupy.
Úvod
Bolest dolní části zad je významným celosvětovým problémem s incidencí kolem 9,4 %. Chronické bolesti přitom mohou mít obrovský zdravotní, sociální, finanční a psychický dopad na život pacienta. Z těchto důvodů se stále častěji přistupuje k operačnímu řešení. Tuto skutečnost dokládá práce, kterou publikovali Rajaee et al. Podle ní došlo v letech 1998–2008 k vzestupu počtu lumbálních fúzí o 170,9 % a počtu laminektomií o 11,3 %.
S rostoucím počtem operací však roste i počet komplikací, například v podobě takzvaného failed back surgery syndrome (FBSS). Podle dat, jež publikovali Parker et al., dochází do 2 let od diskektomie u 5–36 % pacientů k recidivě bolestí zad nebo dolní končetiny. Skolasky et al. zjistili, že 29,2 % pacientů trpí 12 měsíců po laminektomii stejnou nebo ještě větší bolestí.
Etiologie
Na etiologii FBSS se podílí preoperační a postoperační faktory. Jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěchu chirurgické terapie je stanovení správné diagnózy, až 58 % případů FBSS je totiž způsobeno nediagnostikovanou laterální stenózou bederní páteře. Určité diagnózy jsou navíc spojeny s vyšším rizikem FBSS, například foraminální stenóza představuje vyšší riziko této komplikace než recidivující herniace ploténky. Mezi další důležité preoperační faktory patří obezita, kouření, psychiatrické komorbidity (deprese a anxieta) a motivace k návratu do práce. Pooperační faktory jsou dány zejména biomechanickými změnami v páteři po operačním výkonu.
Možnosti terapie
Fyzikální terapie a farmakoterapie jsou základním kamenem 1. linie léčby FBSS. Fyzikální terapie pomáhá zlepšit chůzi, držení těla a svalovou sílu. Perorální farmakologická terapie zahrnuje antiepileptika, nesteroidní antiflogistika, kortikosteroidy, antidepresiva a opioidy, jejichž podávání se kvůli nežádoucím účinkům snažíme omezovat. Ke zmírnění bolestí se používají také lokální obstřiky a infuzní terapie, například podání kombinace diklofenaku a orfenadrinu (Neodolpasse). Mezi další metody konzervativní terapie patří i psychoterapie v podobě metod redukce stresu nebo kognitivně-behaviorální psychoterapie.
V případě selhání konzervativní terapie je možné zasáhnout invazivně. Mezi možné metody intervenční terapie patří injekce kortikosteroidů do epidurálního prostoru, adheziolýza srůstů pomocí hyaluronidázy aplikované do epidurálního prostoru, radiofrekvenční ablace, neuromodulace a v poslední řadě také chirurgická revize.
(holi)
Zdroj: Baber Z., Erdek M. A. Failed back surgery syndrome: current perspectives. J Pain Res 2016; 9: 979–987.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.