Vliv rehabilitace na zdraví pacientů s CHOPN
Podle Globální iniciativy pro chronickou obstrukční plicní nemoc (GOLD) je plicní rehabilitace jednou z nejúčinnějších terapeutických intervencí pro zmírnění dušnosti, zlepšení fyzické výkonnosti a zvýšení kvality života. Níže shrnujeme aktuální poznatky o efektivitě a možnostech rehabilitace u těchto nemocných.
Co říkají dostupné studie?
Z rehabilitace profitují všichni pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nezávisle na její tíži; nejvíce důkazů je k dispozici u nemocných ve středně těžkém až těžkém stadiu. Dle studií je spojena se statisticky významným (p < 0,001) a klinicky relevantním zlepšením fyzické výkonnosti (v 6minutovém testu chůze [6MWT] o 44 metrů; 95% interval spolehlivosti [CI] 35−55), zmírněním dušnosti (+0,79 bodu v Chronic Respiratory Disease Questionnaire [CRQ]; 95% CI 38−86) a zlepšením kvality života (−6,9 bodu v Saint George’s Respiratory Questionnaire [SGRQ]; 95% CI −9,3 až −4,5).
U pacientů s akutní exacerbací CHOPN plicní rehabilitace zahájená hned po propuštění z nemocnice snižuje počet rehospitalizací (poměr šancí [OR] 0,22; 95% CI 0,08–0,58; p = 0,002) a mortalitu (OR 0,10; 95% CI 0,10–0,84; p = 0,02), dále zlepšuje fyzickou výkonnost (v 6MWT o 62 metrů; 95% CI 38−86) a kvalitu života (−7,8 bodu v SGRQ; 95% CI −12,1 až −3,5; p < 0,001). Takového přínosu nedosahuje žádná jednotlivá medikace podávaná v léčbě CHOPN.
Jak si stojí jednotlivé rehabilitační techniky?
Vytrvalostní a intervalový trénink
Nejnovější randomizovaná studie ukázala, že pacienti v pokročilém stadiu CHOPN mohou profitovat z intervalového tréninku. Ten je v porovnání s kontinuálním vytrvalostním tréninkem spojen s menší mírou dynamické hyperinflace, a proto umožňuje delší trénink při nižší námahové dušností (6,2 vs. 7,2 bodu na 10stupňové Borgově škále).
Silový trénink
Metaanalýza dat 750 pacientů s CHOPN ukázala, že silový trénink kombinovaný s vytrvalostním zlepšuje kvalitu života (−7,44 bodu v SGRQ; p = 0,005) a svalovou sílu (v dolních končetinách o 12 kg; p < 0,001) ve srovnání se samotným vytrvalostním tréninkem.
Trénink dýchacích svalů
Dle metaanalýzy může tento typ tréninku sám o sobě zlepšit sílu dýchacích svalů (PImax +13 cmH20; p < 0,001), fyzickou výkonnost (v 6MWT o 32 metrů; p < 0,001) i námahovou dušnost (p < 0,001). Jeho aditivní přínos při komplexní pulmonální rehabilitaci je ale malý.
Neuromuskulární elektrická stimulace
Svalových kontrakcí navozených pomocí elektrod přilepených na kůži se užívá zejména u pacientů v pokročilém stadiu onemocnění nebo imobilních osob. V 6MWT bylo pozorováno zlepšení o 37 metrů (p < 0,001).
Vibrační trénink
Trénink pomocí vibrační plošiny, který reflexně navozuje svalové kontrakce, dle randomizované studie zlepšuje rovnováhu (o 36 %; p < 0,001). V porovnání se samotným vytrvalostním tréninkem zvyšuje i fyzickou výkonnost (v 6MWT o 27 metrů; p < 0,05).
Další modality
Další součástí plicní rehabilitace může být nácvik dechových technik pro prodloužení výdechu nebo speciálních technik odkašlávání.
Závěr
Plicní rehabilitace je účinná a nákladově efektivní terapeutická intervence, která u pacientů s CHOPN zmírňuje dušnost a zlepšuje fyzickou výkonnost i celkovou kvalitu života. Mimo jiné zabraňuje ztrátě svalové hmoty a výrazně snižuje míru úzkosti a deprese u těchto nemocných. Indikovaná je od stadia II nebo B dle GOLD, zatím však chybí její jasná implementace do guidelines.
(mafi)
Zdroj: Gloeckl R., Schneeberger T., Jarosch I. et al. Pulmonary rehabilitation and exercise training in chronic obstructive pulmonary disease. Dtsch Arztebl Int 2018; 115 (8): 117–123, doi: 10.3238/arztebl.2018.0117.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.