Spondyloartropatie a chronická hepatitida B – účinek anti-TNF terapie
V následující studii jsou předkládány čtyři kazuistiky pacientů se spondyloartropatiemi, přičemž v léčbě tohoto postižení se průlomem stala terapie právě antagonisty TNF
Již dříve bylo popsáno několik případů reaktivace hepatitidy B v důsledku léčby antagonisty TNF. V následující studii jsou předkládány čtyři kazuistiky pacientů se spondyloartropatiemi, přičemž v léčbě tohoto postižení se průlomem stala terapie právě antagonisty TNF.
Pokud selžou konvenční terapeutické možnosti, léčba TNF inhibitory často poskytuje klinické, funkční i biologické zlepšení, a zároveň zlepšuje kvalitu života pacientů. Současně pak zobrazení formou magnetické rezonance ukazuje snížení intenzity signálu označující axiální zánět.
Opatrnosti při terapii TNF inhibitory je třeba u pacientů s virovými infekcemi. Proto je u HBV pozitivních pacientů léčených těmito přípravky namístě dlouhodobé monitorování virové nálože HBV (hepatitis B virus).
Do studie publikované v dubnu 2009 byli zařazeni 4 pacienti s chronickou virovou hepatitidou B – 3 muži a 1 žena. Sledování se pohybovalo v rozmezí 1–5 let. U dvou z těchto pacientů byla virová nálož před zahájením terapie anti-TNF nedetekovatelná. U dvou pacientů byl zaznamenán vzestup virové nálože poté, co byl k původní monoterapii metotrexátem přidán anti-TNF preparát. Hodnoty zmíněné virové nálože pak opět poklesly, jakmile byla zahájena léčba antivirotiky, konkrétně lamivudinem.
Podávání lamivudinu bylo zahájeno ve stejném čase jako léčba anti-TNF u zbývajících dvou pacientů, u nichž virové nálože zůstaly nedetekovatelné. „Escape“ fenomén vyžadující změnu antivirotika byl nutný pouze u jednoho pacienta, a to po více než čtyřech letech od zahájení léčby TNF antagonisty.
Tyto čtyři kazuistiky ilustrují nutnost zvýšené pozornosti stran latentní HBV infekce u pacientů, kteří potřebují terapii anti-TNF. Zároveň podporují rutinní testování HBV ještě před zahájením takové terapie, přičemž sledování by mělo plynule pokračovat u pacientů HBV pozitivních.
Antivirová terapie může být podávána preventivně, vždy by pak měla být využita v případě zvýšení virové nálože během terapie anti-TNF. Virová nálož by u pacientů léčených antivirotiky měla být monitorována dlouhodobě, a to vzhledem k možnému „escape“ fenoménu, který může nastat i po několika letech.
(pes)
Zdroj: Wendling D, Joint Bone Spine 2009;76:308–311.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.