Novinky v biologické terapii psoriázy u dětí

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění charakterizované dobře ohraničenými červenými papulami a plaky, které jsou pokryté stříbřitými šupinkami. I v dětském věku se jedná o poměrně časté onemocnění, příznaky před 16. rokem věku popisuje 30 až 40 % dospělých.

V dětské populaci je nejběžnější generalizovaná forma psoriasis vulgaris, následuje kapkovitá forma psoriázy. U psoriasis vulgaris je nejčastěji zasaženou oblastí kštice, a to u 40–60 % pacientů mladších 20 let. Typické je rovněž postižení obličeje, intertriginózních oblastí a anogenitální oblasti, postižení nehtů se pak popisuje u 7–40 % pacientů ve věku do 18 let.

Onemocnění je zprostředkováno aktivovanými T-buňkami a aktivovanými dendritickými buňkami v psoriatických placích. Tyto buňky uvolňují prozánětlivé cytokiny, jako je TNF alfa, IL-17 (interleukin-17), IL-23 a interferon gama, které spouští kaskádu dalších cytokinů, jako je IL-1, IL-6, IL-8, aktivaci nukleárního faktoru kappa-B, adhezivních molekul a vaskulárního endoteliálního růstového faktoru. Výsledkem je pak hyperproliferace keratinocytů.

Hladiny TNF alfa jsou v psoriatických lézích zvýšené ve srovnání s nezasaženou kůží u pacientů s psoriázou nebo s kůží zcela zdravých jedinců. To napovídá, že narušení prozánětlivého účinku TNF může vést ke snížení zánětu charakteristického právě pro psoriázu. Patofyziologie psoriázy je velmi pravděpodobně stejná pro všechny věkové skupiny, a proto se předpokládá, že blokáda TNF bude mít srovnatelné výsledky u dospělých i u dětí.

Antagonisté TNF představují novější skupinu léků, které jsou účinné u autoimunitních nemocí u dospělých, jako je například revmatoidní artritida a psoriáza. Kromě toho byla tato léčba schválena i pro některé dětské autoimunitní nemoci, jako je Crohnova nemoc či juvenilní idiopatická artritida. Slibné výsledky přinesla také fáze III studie, která hodnotila využití etanerceptu u dětské psoriázy.

Obecně v současnosti existují 3 biologické léky dostupné pro využití u dětí – infliximab, etanercept a adalimumab. Infliximab je chimérická monoklonální protilátka složená z humánních i myších proteinů a aplikuje se intravenózní infuzí, zatímco adalimumab je výhradně humánní a jeho aplikace je subkutánní. Etanercept je pak fúzní protein, který funguje jako tzv. klamající receptor nebo návnada pro TNF alfa a kompetitivně inhibuje vazbu TNF alfa na jeho povrchový buněčný receptor. Aplikuje se subkutánně jednou nebo dvakrát týdně.

(pes)

Zdroj: S. V. Sukhatme, Dermatologic Therapy, Vol. 22, 2009, 34–39