Může sonografie u asymptomatického hyperurikemického pacienta určit riziko dnavé artritidy?

Hyperurikemie je nejdůležitějším rizikovým faktorem dnavé artritidy (DA). Data ze studie NHANES (The National Health and Nutrition Examination Survay) shromážděná v letech 2007 až 2008 poukázala na to, že prevalence hyperurikemie (urát v séru ≥ 7 mg/dl) u mužů je 21,1 % a u žen 4,7 %. Většina osob s vyšší hladinou kyseliny močové však DA nikdy neonemocní. Zjištěná prevalence DA v tomto období byla u mužů 5,9 % a u žen 2 %. Riziko DA však s výší hyperurikemií úzce souvisí.

Není zcela jasné, u kterého pacienta s hyperurikemií dojde k rozvoji DA a který nemocný by profitoval z dlouhodobé protizánětlivé a hypourikemické medikace. Hladina urátu a prevalence DA souvisí s genetickými variacemi SLCA9, ABCG2 a SLC17A3 genů. Znalost genotypu tedy může pomoci identifikovat osoby s rizikem vzniku DA. Jak ale může v identifikaci tohoto rizika pomoci sonografie? Dané problematice byl věnován článek v dubnovém vydání časopisu Arthritis Research & Therapy.

Poslední dobou neustále roste zájem o využití muskuloskeletální ultrasonografie (UZ) v revmatologii. UZ diagnostika je založena na odrazu UZ vln od akustických rozhraní. Krystaly odrážejí UZ vlnění silněji než nemineralizovaná chrupavka nebo synoviální tekutina. To umožňuje odlišit monosodiumurát (MSU), který je nalézán v chrupavce, šlachových pochvách, synovii a podkoží. Stejně tak je možné odhalit tofoidní materiál a typické eroze. Hyperechogenní nepravidelný pruh na povrchním okraji kloubní chrupavky, popisovaný jako znamení dvojí kontury či „námrazy“, je typickým nálezem u DA a představuje krystalické precipitace MSU. Navíc také přítomnost hypo- až hyperechogenního nehomogenního materiálu obklopeného malým anechogenním lemem (reprezentující tofoidní materiál a eroze) je velice suspektní z DA.

Ve studii Puig et al. mělo 34 % asymptomatických hyperurikemických pacientů UZ nález připomínající tofoidní depozity. Ve studii Pineda et al. byly u pacientů pomoci UZ nalezeny jak léze odpovídající znamení dvojí kontury, tak i tofy v kolenní hyalinní chrupavce a metatarsofalangeálním skloubení. Stejně tak ani šlachové tofy a entezopatie nebyly vzácným nálezem. UZ změny svědčící pro DA byly přítomné výhradně u hyperurikemických pacientů, a to v 25 %. Limitací těchto studií však bylo, že u UZ nálezů podezřelých z DA nebyly prokázané MSU krystaly. Definitivní diagnóza DA tedy nebyla stanovena.

Jestli sonografické nálezy svědčící pro DA, předcházející akutní vzplanutí nemoci, ovlivní rozhodování o zahájení dlouhodobé hypourikemické a antiinflamatorní terapie není dosud definitivně rozhodnuto. Jak dlouho musí být přítomna hyperurikemie, aby bylo uložení krystalů MSU patrné sonograficky, není také známo. Ke zhodnocení přínosu UZ v predikci rozvoje DA u hyperurikemických pacientů budou ještě za potřebí velké, prospektivní, randomizované a kontrolované studie.

(nami)

Zdroj: Schlesinger N. Can ultrasonography make identification of asymptomatic hyperuricemic individuals at risk for developing gouty arthritis more crystal clear? Arthritis Res Ther. 2011 Apr 19; 13 (2): 107.

Fotografie: www.udel.edu