Lupénka a metabolická onemocnění

V poslední době značně přibylo prací zabývajících se vztahem lupénky a metabolického syndromu a dalších civilizačních chorob, jako je ateroskleróza a ischemická choroba srdeční. Epidemiologické studie považují lupénku za jeden z nezávislých rizikových faktorů pro rozvoj těchto onemocnění.

Lupénka je chronické zánětlivé kožní onemocnění postihující 1–3 % populace. I při mírném průběhu značně zhoršuje kvalitu života pacientů. Podstatou kožních projevů je nadměrná proliferace epidermis, abnormální diferenciace keratinocytů, abnormální angiogeneze a vazodilatace a zánětlivá reakce, vyvolaná aktivací lymfocytů Th-1 a Th-17. V poslední době je stále častěji popisována souvislost lupénky s obezitou, diabetem, hyperlipidemií, kardiovaskulárními onemocněními a metabolickým syndromem.

Řada studií porovnávala pacienty s lupénkou a pacienty s jinými kožními onemocněními a prokázala vždy vyšší výskyt uvedených onemocnění u pacientů s lupénkou než u těch s jinými kožními nemocemi. Patogenetickým podkladem této souvislosti je patrně aktivace zánětu a zvýšená sekrece cytokinů Th1 a Th17, především TNF-alfa. K tomu dochází nejen místně, v postižené kůži, ale i celkově.

Právě systémová aktivace zánětu vede ke zvýšené angiogenezi vyčerpávající pool prekurzorů endoteliálních buněk, které hrají důležitou roli při obnově a opravách endotelu. Porušené endotelie jsou potom snadněji zranitelné, náchylné k tvorbě aterosklerotických plátů. Zvýšená je také tvorba volných radikálů, a dochází tak k nerovnováze oxidačního stresu a antioxidantů.

Tato nová poznání by měla vést lékaře pečující o pacienty s lupénkou ke screeningu metabolického syndromu a dalších jmenovaných nemocí. Předmětem dalších studií by se měl stát vztah úspěšnosti léčby lupénky k metabolickému syndromu. Podaří se při úspěšné léčbě kožních projevů zlepšit i projevy přidružených nemocí? Odpověď na tuto otázku by mohla vést k navržení nových léčebných strategií.

(van)

Zdroj: Curr Opin Rheumatol. 2008; 20 (4): 416–422.