K vysazení infliximabu dochází dříve než u etanerceptu a adalimumabu

Studie zahrnující téměř 40 000 pacientů s revmatickými chorobami sledovaných 17 měsíců ukázala delší užívání léčby blokátory TNF-alfa u pacientů s ankylozující spondylitidou než s revmatoidní artritidou a pozdější vysazení léčby etanerceptem a adalimumabem v porovnání s infliximabem u obou diagnóz.

Cílem této italské multicentrické observační studie bylo porovnat délku užívání léčby blokátory TNF-α u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a spondyloartrózou (SpA). Zařazeni byli všichni pacienti registrovaní v databázi MonitorNet, u kterých byla poprvé nasazena léčba blokátorem TNF-α. Hodnocena byla délka léčby podle diagnózy a podle konkrétního užívaného přípravku po úpravě na zavádějící faktory. Byly také sledovány důvody vysazení léčby (neúčinnost, nežádoucí účinky).

Zařazeno bylo 2 640 pacientů s RA a 1 220 pacientů se SpA. Nižší riziko vysazení léčby bylo zjištěno u nemocných se SpA s poměrem rizik po úpravě na zavádějící faktory (adjHR = 0,81). Nejdelší užívání bylo pozorováno v podskupině pacientů s ankylozující spondylitidou. U RA bylo zjištěno významně pozdější vysazení léčby u etanerceptu a adalimumabu než u infliximabu (adjHR = 0,46, resp. adjHR = 0,68) a podobných výsledků bylo dosaženo i u SpA.

Podle výsledků této studie používají léčbu blokátory TNF-α nejdéle pacienti s Bechtěrevovou chorobou. Delší užívání léčby je rovněž více pravděpodobné, pokud je předepsán etanercept nebo adalimumab.

(zza)

Zdroj: Scirè C. A., Caporali R., Sarzi-Puttini P., et al. Drug survival of the first course of anti-TNF agents in patients with rheumatoid arthritis and seronegative spondyloarthritis: analysis from the MonitorNet Database. Clin Exp Rheumatol. 2013 Aug 26. [Epub ahead of print]