Jakou roli hrají protilátky produkované v kloubech při revmatoidní artritidě?
Ačkoliv buňky a intracelulární tkáně charakterizované zánětem nejsou při revmatoidní artritidě (RA) kvalitativně odlišné od těch, které nacházíme při jiných nemocech, můžeme u téměř jedné třetiny pacientů s RA nalézt v postižené tkáni také ektopické lymfatické struktury.
Buňky a intracelulární (nitrobuněčné) struktury charakterizující zánětlivou tkáň u RA nejsou kvalitativně odlišné od těch, které nacházíme při jiných nemocech. Přesto můžeme u téměř jedné třetiny pacientů s RA zastihnout v postižené tkáni ektopické lymfatické struktury.
Tyto struktury se utvářejí během odpovědi organismu na trvající lokální zánět a odrážejí anatomické uspořádání, přes které lymfatické uzliny regulují iniciaci a dozrávání produktivní adaptivní imunitní odpovědi. Ektopické lymfatické struktury se proto jeví jako potenciálně schopné zprostředkovat interakci imunitních buněk a antigenů.
Již delší čas se spekuluje o tom, že ektopické lymfatické struktury nevznikají pouze během odpovědi na zánět, ale mohou být rovněž jednou z příčin tohoto zánětu – kvůli tomu, že podporují vznik a trvání patogenní imunitní odpovědi.
V poslední době se mluví také o tzv. ACPA protilátkách (= protilátky proti citrulinovaným proteinům), které jsou pro RA vysoce specifické. Ty jsou směřované proti antigenům, jež jsou v zánětem postižených kloubech rovněž exprimovány, a mohou být detekovány někdy až deset let před rozvojem nemoci. Vzhledem k těmto údajům a také provedeným studiím se zvířaty, u nichž aplikace ACPA vedla k exacerbaci artritidy, se předpokládá, že ACPA protilátky mají v patogenezi RA svůj podíl. Bylo také prokázáno, že buňky produkující ACPA mohou být uchovány v synoviální tkáni.
V aktuální studii londýnští vědci zkoumali, zda se ektopické lymfatické struktury přítomné v zánětlivém synoviu pacientů s RA aktivně podílejí na probíhající odpovědi B-buněk a zda jsou též zapojené do produkce ACPA.
Vědci provedli sérii kloubních biopsií u pacientů s RA, čímž získali části zánětlivého synovia a ty pak transplantovali imunodeficitním myším. Poté sledovali zachování zárodečných struktur in vivo a zároveň přežívání a funkci B-buněk produkujících autoprotilátky. Tento experiment ve výsledku potvrdil přítomnost aktivní a samostatné lymfoneogeneze v zánětlivém synoviu pacientů s RA a spojitost ektopických lymfatických struktur s probíhající odpovědí B-buněk. Jinými slovy, potenciálně destruktivní tvorba protilátek v kloubech může postupovat nezávisle na lymfatických uzlinách organismu.
(pes)
Zdroj:
- PloS Med 6 (1): e1000009; doi: 10.1371/journal.pmed.1000009
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.