Hodnocení aktivity zánětlivých chorob pomocí genetických variant CRP

Tento poznatek, publikovaný nedávno britskými lékaři v PloS Medicine, může být vztažen i opačně – tedy pokud nevezmeme v potaz zmíněný možný vliv genetické varianty, důsledkem může být například neadekvátní nebo špatně vedená terapie.

Autoři zkoumali dva nezávislé soubory pacientů s revmatoidní artritidou z Anglie, Nového Zélandu a Austrálie. Ve své studii pak využili genetickou techniku tagSNP (single nucleotide polymorphism, tj. záměna jednoho nukleotidu v sekvenci za jiný) a lineární modelování, aby prokázali, že běžné genetické varianty lokusu CRP jsou asociovány se sérovou hladinou CRP v akutní fázi onemocnění, a to u obou skupin pacientů. Rozdíl v očekávané sérové hladině CRP u dvou běžných variant CRP může být přibližně 3,5násobný. Například při sedimentaci 50 mm/hodina je očekávaná sérová hladina CRP pro jednu běžnou variantu CRP 43,1 mg/l a pro další je to 14,2 mg/l.

Tato zjištění evokují otázku stran interpretace sérových hladin CRP v akutní fázi, a to nejen u pacientů s revmatoidní artritidou. Hladiny CRP jsou totiž využívány jako diagnostická komponenta a hrají poměrně důležitou roli v rozhodování lékaře nejen při diagnostice zánětlivých onemocnění, ale také v následném léčebném postupu.

(pes)

Zdroj:

1. Rhodes B., Merriman M. E., Harrison A., Nissen M. J., Smith M., et al. (2010) A Genetic Association Study of Serum Acute-Phase C-Reactive Protein Levels in Rheumatoid Arthritis: Implications for Clinical Interpretation. PLoS Med 7 (9): e1000341. doi: 10.1371/journal.pmed.1000341