Byly objeveny důležité kontrolní mechanismy u autoimunitních chorob
Vědci ze Švédské lékařské univerzity objevili nový kontrolní mechanismus v našem imunitním systému. Tento objev může mít význam pro léčbu některých nemocí, jako je například roztroušená skleróza, revmatoidní artritida nebo systémový lupus erythematodes (SLE).
Nová studie byla publikována v Journal of Experimental Medicine a lékaři nyní doufají, že díky pochopení regulačních mechanismů, zahrnutých ve zmíněných autoimunitních chorobách, bude moci být vyvinuta také jejich léčba.
Podstatnou složkou imunitní obrany jsou B-lymfocyty. Za normálních okolností je jejich hlavním úkolem produkovat protilátky, které se postupně vážou a neutralizují invazivní mikroorganismy, jako jsou bakterie a viry. U pacientů s autoimunitními nemocemi ale mají tyto buňky efekt naopak poškozující a namísto ochrany vlastního organismu jsou aktivovány proti vlastním tkáním.
Pacienti se SLE a dalšími autoimunitními chorobami mají typicky nižší hladiny tzv. NKT buněk (= natural killer T-lymfocyt). Dříve nebylo jasné, jakou úlohu tyto buňky hrají ve vzniku a rozvoji nemoci. Nyní ale bylo prokázáno, že právě deficit NKT buněk je přispívajícím patogenetickým faktorem. Lékaři demonstrovali, že NKT buňky mohou regulovat to, jak jsou B-buňky aktivovány proti zdravým tkáním, a že chybění NKT buněk vede k větší aktivaci B-buněk.
Důležitým rysem omezujícím aktivaci autoreaktivních B-buněk je totiž efektivní a dobře fungující odstraňování apoptotického materiálu. A právě v nové studii byla identifikována supresivní úloha NKT buněk na modelu, kde je produkce autoprotilátek spuštěna zvýšenou náloží cirkulujících apoptotických buněk. Tento model imituje situaci při SLE.
Studie rovněž prokázala, že NKT buňky přímo zabraňují chybné aktivaci B-buněk. Lékařskému týmu se tak podařilo inhibovat aktivitu patogenních B-buněk přidáním NKT buněk a vědci doufají, že tento krok povede k vývoji nových imunoterapeutických možností. Specifickým zacílením ochranných NKT buněk by tedy nová léčba mohla pomoci skupině pacientů s autoimunitními chorobami.
(pes)
Zdroj:
- F. Wermeling , Journal of Experimental Medicine, 2010; vol. 207, no. 5943–952; DOI: 10.1084/jem.200913.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.