Asociace psoriázy s kardiovaskulárními nemocemi a zvýšenou mortalitou

Psoriáza postihuje téměř 2–3 % světové populace, včetně celých 7 miliónů Američanů. Kromě svých dopadů na kůži je spojována ještě s artritidou, depresemi a nižší kvalitou života. Patří mezi systémové zánětlivé choroby a v mnoha ohledech se podobá i ostatním zánětlivým autoimunitním nemocem. A stejně jako je u revmatoidní artritidy nebo systémového lupus etythematodes zvýšené riziko infarktu myokardu, tak by i u psoriázy mělo být toto riziko zohledněno.

V následující studii lékaři analyzovali záznamy od celkem 3 236 pacientů s psoriázou a 2 500 pacientů bez ní. Pacienti s psoriázou byli o něco málo starší než kontrolní skupina bez psoriázy (67,9 roku vs. 65,1 roku) a častěji se jednalo o muže (95,5 % vs. 88,2 %). U obou skupin byl kontrolován věk, pohlaví, anamnéza hypertenze, diabetu, dyslipidémie a kouření, přičemž u skupiny s psoriázou byla mnohem častěji zjištěna diagnóza aterosklerózy. Pacienti s psoriázou měli rovněž častěji druhotné diagnózy jako ischemickou chorobu srdeční, cerebrovaskulární postižení nebo postižení periferních tepen.

Tento výsledek není překvapivý vzhledem k systémovému charakteru aterosklerózy, která má významné a dalekosáhlé klinické dopady. Všechna zmíněná vaskulární postižení představují podstatnou finanční zátěž pro systém zdravotní péče a jsou také častou příčinou invalidity či úmrtí. I ve zmíněné studii bylo zjištěno vyšší procento úmrtí u pacientů s psoriázou než u kontrolní skupiny (19,6 % vs. 9,9 %).

Jsou samozřejmě zapotřebí ještě další studie, aby se osvětlilo, zda agresivní léčba rizikových kardiovaskulárních faktorů nebo psoriázy povede u těchto pacientů ke zlepšení aterosklerózy. V současnosti však autoři studie doporučují u pacientů s psoriázou ostražitost, screening kardiovaskulárních rizikových faktorů a případně podávání aspirinu.

(pes)

Zdroj:

1. Srjdan Prodanovich, Arch Dermatol., 2009; 145 (6): 700–703