Alergie na kortikoidy u astmatiků

Inhalační kortikoidy patří k základním lékům v dlouhodobé protizánětlivé léčbě astmatu dospělých i dětí. Patří také k základním lékům používaným k tlumení jakékoliv imunitní reakce. Používají se nejen k léčbě alergií, ale také k potlačení odhojení transplantátu a také k léčbě autoimunitních onemocnění.

Je proto překvapivé, že tyto léky mohou vyvolat i alergické reakce – jak okamžité, tak oddálené. Takové reakce byly nejčastěji popsány po metylprednizolonu a hydrokortizonu u pacientů s astmatem a po transplantaci ledvin a jsou popisovány také u pacientů s kožními nemocemi. Jedná se o reakce okamžitého i oddáleného typu. U astmatiků byly popsány reakce na celkově podávané i inhalační kortikoidy.

Finští lékaři vyšetřili 51 astmatiků, kteří měli nějaké nežádoucí reakce po léčbě inhalačními steroidy. Jednalo se nejčastěji o nepříjemné pocity v ústech, chrapot, kožní reakce, kašel a dušnost. Kontrolní skupinu tvořilo 50 pacientů léčených inhalačními steroidy, kteří vedlejší reakce nepopisovali. Účastníkům studie byly provedeny epikutánní kožní testy s betametazonem, hydrokortizonem a budezonidem a inhalační testy s beklometazonem a flutikazonem.

Dva pacienti z těch, kteří popisovali nežádoucí reakce na podávání inhalačních steroidů, měli reakci při provedení epikutánních testů. Jeden na beklometazon a druhý na beklometazon a budezonid. Příznaky u prvního pacienta byly kožní – rozsáhlý ekzém po použití inhalačního beklometazonu – a chrapot a podráždění sliznic po inhalaci flutikazonu. Druhý pacient měl rozsáhlou vyrážku po 4. dávce inhalačního budezonidu.

Oddálenou i časnou přecitlivělost na kortikoidy musíme při nežádoucích reakcích na léčbu brát v úvahu i u astmatiků. Řešením této situace je změna léku.

(van)

Zdroj: Kilpio K, Allergy, 2003, 58, 1131–1135.