Kombinace FOLFIRI a panitumumabu nebo bevacizumabu u kolorektálního karcinomu s divokým typem KRAS
Přidání monoklonálních protilátek proti růstovým faktorům k cytotoxické chemoterapii zlepšuje celkové přežití pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC). Recentně publikovaná klinická studie zkoumala efekt kombinace 5-fluorouracilu, leukovorinu a irinotekanu (FOLFIRI) s panitumumabem nebo bevacizumabem ve 2. linii léčby pacientů s onkogenem KRAS divokého typu.
Průběh a výsledky studie
Studie se zúčastnilo 121 pacientů refrakterních ke kombinované léčbě oxaliplatinou a bevacizumabem. Kombinace FOLFIRI s panitumumabem (6 mg/kg) nebo bevacizumabem (5 mg/kg) byla podávána ve 14denních cyklech. Hodnoceny bylo celkové přežití pacientů (OS), doba přežití bez progrese onemocnění (PFS) a výskyt nežádoucích účinků. Účinnost léčby v obou ramenech byla srovnatelná (poměr rizik pro OS 1,16; 95% CI 0,76−1,77; poměr rizik pro PFS 1,14; 95% CI 0,78−1,66). Podrobnější výsledky jsou shrnuty v tabulce níže.
Tab.: Stručné shrnutí výsledků studie
FOLFIRI + panitumumab |
FOLFIRI + bevacizumab |
|
Medián doby sledování (měsíce) | 15,4 | 13,4 |
Celkové přežití (OS; měsíce) | 16,2 (12,5−22,4)* | 13,4 (11,1−18,6) |
Přežití do progrese (PFS; měsíce) | 6,0 (5,0−7,5) | 5,9 (3,9−7,8) |
Výskyt nežádoucích účinků | u 88,5 % pacientů, nejčastěji neutropenie, stomatitida, leukopenie a vyrážka | u 66,7 % pacientů, nejčastěji neutropenie a leukopenie |
RAS/BRAF divokého typu (OS; měsíce) | 18,9 (15,6−26,8) | 16,1 (12,7−21,1) |
Mutace RAS/BRAF (OS; měsíce) | 5,4 (3,6−7,1) | 8,2 (6,0−13,7) |
koncentrace VEGF-A ≤ medián (OS; měsíce) | 22,4 (16,2−29,3) | 13,4 (11,1−20,1) |
koncentrace VEGF-A > medián (OS; měsíce) | 10,7 (9,2−16,9) | 13,7 (9,8−21,9) |
* V závorkách vždy uveden 95% CI.
Analýza prediktivních markerů v krevním séru
U 109 pacientů navíc proběhla analýza nádorových biomarkerů v krevním séru. Mutace v onkogenech RAS (exon 2 a 3) a BRAF (exon 15) byly hodnoceny pomocí sekvenování cirkulující tumorové DNA (ctDNA). Některá z mutací se vyskytla celkem u 19 pacientů (u 14 v onkogenu RAS, u 5 v onkogenu BRAF). Nemocní s onkogeny divokého typu dosahovali lepšího celkového přežití v panitumumabovém rameni (poměr rizik 1,21; 95% CI 0,74−1,99; p = 0,026).
Dále byly měřeny koncentrace celkem 15 různých sérových proteinů. Statisticky signifikantní korelace s úspěšností léčby byla nalezena pouze pro vaskulární endotelový faktor A (VEGF-A). Pacienti s nízkou hladinou tohoto markeru si lépe vedli v panitumumabovém rameni (poměr rizik 1,92; 95% CI 0,98−3,76; p = 0,016).
Závěr
Autoři studie dospěli k závěru, že využití kombinace FOLFIRI s panitumumabem je ve 2. linii léčby mCRC s KRAS exonem 2 divokého typu srovnatelně účinné jako kombinovaná léčba FOLFIRI + bevacizumab (poměr rizik pro OS: 1,16; 95% CI 0,76−1,77; poměr rizik pro PFS 1,14; 95% CI 0,78−1,66). Přítomnost mutací v genech RAS a BRAF by mohla být považována za negativní prediktivní marker pro léčbu panitumumabem a měření koncentrace VEGF-A v krevním séru by mohlo sloužit jako pomocný parametr pro optimalizaci terapie.
(este)
Zdroj: Shitara K., Yonesaka K., Denda T. et al. Randomized study of FOLFIRI plus either panitumumab or bevacizumab for wild-type KRAS colorectal cancer − WJOG 6210G. Cancer Sci 2016; 107 (12): 1843−1850, doi: 10.1111/cas.13098.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.