Vztah lidské mikrobioty a mikrobiomu k těhotenství a porodu
Význam vytvoření fyziologického mikrobiomu u dítěte během těhotenství a po narození pro prevenci alergických, autoimunitních a metabolických onemocnění vysvětluje primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě MUDr. Jan Boženský. Jako součást komplexní strategie již od početí dítěte vyzdvihuje využití probiotik a prebiotik, zejména v případě porodu císařským řezem a u nekojených dětí.
Mikrobiom a nitroděložní vývoj
Mikrobiom je označení pro všechny bakterie přítomné v lidském organismu. Tvoří ho mikrobiota trávicího traktu, dutiny ústní, dutiny nosní, močových cest, kůže atd.
Podle současných názorů se plod setkává s bakteriemi již během nitroděložního života. Tento počátek bakteriální expozice probíhá přes placentární mikrobiotu. Uvažuje se o cestě přenosu bakterií od matky hematogenní cestou nebo vzestupnou cestou z vaginy. Mikrobiota matky tak ovlivní vývoj imunitního systému plodu již v těhotenství. Bylo také zjištěno, že dysbióza u matky je spojená s předčasným porodem a nízkou porodní hmotností novorozence.
Komplexní strategie vedoucí k vytvoření fyziologického mkrobiomu by tedy měla začít již od početí. Zahrnuje vyváženou stravu (s dostatečným přísunem omega-3 mastných kyselin, vitaminů, zejména kyseliny listové, A, B6, B12, C, D, E, a stopových prvků, především železa, jodu, kalcia, zinku a magnezia), dostatek tekutin, pravidelnou mírnou pohybovou aktivitu, vyvážený poměr mezi prací a odpočinkem, kompenzaci chronických onemocnění (např. diabetu či hypertenze), absenci alkoholu a kouření a přiměřený nárůst tělesné hmotnosti.
Vliv cesty porodu na mikrobiom
K masivní bakteriální kolonizaci dítěte dochází při porodu a po narození. Na vytvoření mikrobioty má zásadní vliv způsob porodu. U dětí narozených vaginální cestou byla prokázaná rozmanitá střevní mikrobiota s převahou laktobacilů a bifidobakterií, která navozuje fyziologický vývoj imunitního systému. Naopak při porodu císařským řezem se vytvořená mikrobiota dítěte blíží kožní mikrobiotě, ve které převažují stafylokoky.
Tato nefyziologická kolonizace může vést k nepříznivému vývoji imunitních reakcí a zvýšit riziko výskytu atopických onemocnění, astmatu, alergické rýmy, diabetu 1. typu, celiakie, nespecifických střevních zánětů, ale i nekrotizující enterokolitidy, obezity nebo poruch chování dítěte. V Česku se v posledních letech narodí sekcí asi 25 % dětí (v některých zemích světa může tento podíl dosahovat 40–60 %).
Vliv časné kolonizace na složení mikrobiomu v dospělosti ještě není zcela objasněn, ale přibývá důkazů o jeho významu pro zdraví jedince v dospělosti, a to zřejmě prostřednictvím epigenetického přepisu.
Strava v prvních 2 letech života
Dalším významným faktorem, který podporuje osídlení střeva dítěte správnými mikroorganismy, je kojení. U nekojených dětí je pro dosažení tohoto cíle potřeba podávat kojeneckou stravu s probiotiky a prebiotiky. Složení mateřského mléka podporuje imunitu, ochranu před střevními a respiračními infekcemi, neurologický vývoj dítěte a snižuje u něj riziko pozdějšího rozvoje obezity a diabetu. Důležité je, aby matka při kojení dodržovala zdravý životní styl.
Příkrmy je třeba zařazovat do stravy postupně nejdříve od 5. a nejpozději od 7. měsíce věku dítěte a vodu začít přidávat, když dítě konzumuje 3 příkrmy denně. Je třeba se vyhýbat kravskému mléku, cukru a nepasterizovanému medu. Doporučuje se suplementace vitaminy K a D a fluoridem. Podle konceptu 1000 dní (270 dní těhotenství a 2× 365 dní prvních 2 let života) představuje toto období jedinečné časové okno pro vývoj dítěte a jeho dlouhodobé zdraví.
Indikace probiotik/prebiotik
Vzhledem k ochrannému účinku zdravé mikrobioty na imunitu, metabolismus a mozkové funkce dítěte se probiotické bakterie doporučují matkám při plánované sekci nebo po antibiotické léčbě. Podle nových důkazů mohou podpořit zdravou mikrobiotu u dítěte při dysbióze navozené císařským řezem. Podávání probiotik/prebiotik má být součástí komplexní strategie.
Současné indikace probiotik v pediatrii podle dosavadních důkazů zahrnují následující:
- akutní gastroenteritida
- prevence průjmů spojených s podáváním antibiotik
- prevence infekcí v kolektivních zařízeních
- prevence ekzému
- prevence nekrotizující enterokolitidy
- infekce H. pylori
- kojenecké koliky
- funkční bolesti břicha
- funkční zácpa
- nespecifické střevní záněty
10 zásad pro výběr správného probiotika
- Prokázaný klinický účinek.
- Znalost přesné formule (složení a zastoupení bakteriálních kmenů).
- Znalost vlastností přípravku (výrobce, stabilita atd.).
- Mikrobiální lyzáty, neživé bakterie a nekolonizující spory nejsou probiotika.
- Správně zvolit mezi monokmenovým a multikmenovým přípravkem.
- Přípravek prokázal, že neobsahuje kmeny s přenositelným genem rezistence na antibiotika.
- Probiotický kmen musí být rezistentní vůči agresivnímu prostředí trávicího traktu.
- Probiotický kmen musí být schopen kolonizovat střevo.
- Probiotický kmen je schopen příznivé interakce se střevní mikrobiotou.
- Prokázaná bezpečnost.
(zza)
Zdroje:
1. Boženský J. Lidská mikrobiota a mikrobiom. proLékaře.cz, 9. 4. 2020. Dostupné na: www.prolekare.cz/videa/video-lidska-mikrobiota-a-mikrobiom-121860
2. European Foundation for the Care of Newborn Infants. Why the first 1000 days of life matter. EFCNI, 2018. Dostupné na: www.efcni.org/wp-content/uploads/2018/05/2018_04_23_EFCNI_1000Tage_Factsheet_web.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.