Stav střevního mikrobiomu a infekce COVID-19 − možné souvislosti

Osa „střevo − plíce“ a vliv střevního mikrobiomu na dýchací cesty

Působením bakteriálních enzymů vznikají ve vzestupném tračníku mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Ty mohou být krevním řečištěm transportovány (nejen) do plic, kde fungují protizánětlivě. Střevní mikrobiom tak zřejmě působí protektivně vůči infekcím dýchacích cest (DC). Zdá se, že zánět v této lokalitě následně může zpětně ovlivnit diverzitu střevní mikroflóry. 

Virus SARS-CoV-2 využívá angiotenzin konvertující enzym (ACE2) jako receptor pro vstup do cílových buněk. Exprimován je nejen epitelovými buňkami plic, ale i střev. S tímto faktem zřejmě souvisí i méně časté gastrointestinální příznaky onemocnění COVID-19. U některých pacientů byl virus detekován ve stolici, což naznačuje, že se může šířit rovněž fekálně-orální cestou. Až 50 % z nich přitom vylučovalo virus při negativním výtěru z nosohltanu.

Analýza stolice 15 COVID-19⁺ pacientů prokázala pozitivní korelaci mezi vysokým zastoupením bakteriálních druhů Coprobacillus, Clostridium ramosum a Clostridium hathewayi a závažností onemocnění. Naopak nižší bylo zastoupení v případě Faecalibacterium prausnitzii a Alistipes onderdonkii. U 11 pacientů byl vzorek stolice pozitivní při přijetí do nemocnice, z toho 6 vzorků potom bylo pozitivních i při propuštění. Celkově bylo s virovou náloží ve stolici spojeno 14 bakteriálních druhů včetně Bacteroides dorei, B. thetaiotaomicron a B. massiliensis. Bacteroides ovatus, který způsobuje downregulaci ACE2, vykazoval inverzní, zatímco Erysipelotrichaceae bacterium pozitivní korelaci. Výsledky dále naznačují, že střevní dysbióza přetrvává i v remisi.

Polypragmazie jako rizikový faktor těžšího průběhu COVID-19?

Dle dostupných údajů jsou komorbidity jako diabetes mellitus 2. typu, obezita, ateroskleróza či hypertenze často spojeny s těžším průběhem onemocnění COVID-19, a tedy i vyšší mortalitou. Prozánětlivý stav a polypragmazie, jež jsou časté zejména u starších pacientů, souvisejí mimo jiné s nižší diverzitou střevní mikroflóry a větší náchylností k infekcím.

Na střevní mikrobiom (například snížené zastoupení rodu Bifidobacterium) má vliv zejména užívání laxativ, inhibitorů protonové pumpy, metforminu či antibiotik (ATB). Z hlediska ATB je problematická zejména rezistence na makrolidy (azithromycin), které COVID⁺ pacienti užívají při léčbě bakteriální superinfekce DC. Dále je třeba zmínit kortikosteroidy (dexamethason) či nesteroidní antirevmatika, jež mohou také indukovat střevní dysbiózu. Antivirotika (remdesivir) a paracetamol se naopak v tomto ohledu ukázaly jako neškodné. Střevní dysmikrobie však zvyšuje absorpci a biologickou dostupnost paracetamolu, a tím i riziko hepatotoxicity. Dále byla prokázána souvislost střevního mikrobiomu s hladinou vitaminu D.

Závěr

V rámci prevence onemocnění COVID-19 i podpůrné léčby se tak nabízejí probiotika a prebiotika. Studie prokázaly, že jejich užívání snižuje riziko (rino)virové infekce DC u předčasně narozených dětí. Jiní autoři uvádějí urychlení léčby akutní respirační infekce (chřipky) při užívání probiotik (s obsahem rodů Lactobacillus a Bifidobacterium) i u dospělých. Užívání probiotik je dále spojeno s redukcí potřeby umělé plicní ventilace u kriticky nemocných COVID-19-pozitivních pacientů na JIP. 

Samozřejmostí by měla být rovněž nízkotučná dieta s vysokým obsahem vlákniny a škrobu podporující produkci SCFA. Na místě je omezit prozánětlivé červené maso a alkohol, a naopak zvýšit příjem protizánětlivě působících látek z ovoce, zeleniny a ryb.

(mafi)

Zdroj: Donati Zeppa S., Agostini D., Piccoli G. et al. Gut microbiota status in COVID-19: an unrecognized player? Front Cell Infect Microbiol 2020; 10: 576551, doi: 10.3389/fcimb.2020.576551.