Zvýšená aktivita sympatiku a její role v rozvoji hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění

Zavedení moderních technik, jako je mikroneurografie a měření regionálního obratu (spillover) noradrenalinu, přineslo nové důkazy o významné roli zvýšené aktivity sympatiku u řady kardiovaskulárních onemocnění.

Rizikové faktory zvýšené aktivity SNS

Aktivace sympatiku, která je u esenciální hypertenze běžná, vede nejen k iniciaci tohoto onemocnění, ale též k jeho progresi, rozvoji chronických komplikací a podílí se rovněž na rozvoji aterosklerózy. Zvýšená aktivita SNS hraje významnou úlohu také u akutního koronárního syndromu, různých typů arytmií a u srdečního selhání. Na zvýšené aktivitě SNS se podílejí zvýšený příjem sodíku, onemocnění ledvin, obezita a metabolický syndrom, mentální stres a spánková apnoe.

Kardioselektivní beta-blokátory

Inhibice sympatiku pomocí centrálních sympatolytik nebo blokátorů periferních α- a β-adrenergních receptorů je součástí úspěšných terapeutických protokolů u řady kardiovaskulárních onemocnění. Nyní jsou v kardiologii využívány především tzv. kardioselektivní beta-blokátory, např. bisoprolol, které působí hlavně na receptory β₁ v srdci. Díky tomu je dosaženo nižšího výskytu nežádoucích účinků, jako jsou např. vazokonstrikce a bronchokonstrikce (zprostředkované přes receptory β₂) nebo metabolické účinky (zprostředkované přes receptory β₃).

(ada)

Zdroje:

1. Manolis A. J., Poulimenos L. E., Kallistratos M. S. et al. Sympathetic overactivity in hypertension and cardiovascular disease. Curr Vasc Pharmacol 2014; 12 (1): 4−15.
2. SPC Concor. Dostupné na: www.sukl.cz