Syndrom tachykardie po onemocnění COVID-19: identifikace nového subtypu postakutního covidového syndromu
Řada pacientů se po akutním onemocnění COVID-19 potýká se širokou škálou následků odrážejících postižení různých orgánových systémů. Část jich také hlásí obtíže spojené s poruchami srdečního rytmu. Recentně publikovaná studie popisuje tachykardii jako jeden z možných fenotypů postakutního covidového syndromu.
Postakutní covidový syndrom
Postakutní covidový syndrom je definován perzistencí symptomů déle než 4 týdny po vzniku onemocnění COVID-19. Škála symptomů postakutního covidového syndromu je velmi široká a kromě typických příznaků v podobě únavy, ztráty čichu a chuti zahrnuje také symptomy poškození kardiovaskulárního systému. Recentně publikovaná studie popisuje syndrom tachykardie jako jeden z možných fenotypů postakutního covidového syndromu.
Tachykardie po onemocnění COVID-19
Prevalence tachykardie po onemocnění COVID-19 dosud není zcela objasněna. Vedoucí studie Marcus Ståhlberg z univerzitní nemocnice Karolinska ve Stockholmu popisuje, že 25–50 % pacientů na klinice hlásí tachykardie a/nebo srdeční palpitace přetrvávající ≥ 12 týdnů od vzniku akutního onemocnění. Systematická šetření naznačují, že 9 % pacientů s postcovidovým syndromem hlásí palpitace po 6 měsících od vzniku infekce COVID-19.
Popsány byly případy pacientů se syndromem posturální ortostatické tachykardie v rámci postakutního covidového syndromu. Syndrom je charakterizován sinusovou tachykardií a příznaky ortostatické intolerance. U pacientů po onemocnění COVID-19 se také objevuje nepřiměřená sinusová tachykardie s průměrnou tepovou frekvencí (TF) > 90/min při 24hodinovém monitorování EKG nebo klidovou TF > 100/min. Kromě zjevné tachykardie jsou oba stavy charakterizovány přítomností dalších nespecifických postcodvidových příznaků, jakými jsou bolest hlavy, únava či zhoršení kognitivních funkcí.
Příčiny tachykardie u postakutního covidového syndromu
Patofyziologie rozvoje srdeční tachykardie je pravděpodobně komplexní a dosud není zcela objasněna. Kromě přímého či nepřímého poškození virovou infekcí může být příčinou tachykardie přetrvávající poškození plic nebo exacerbace plicního onemocnění vedoucí k denaturaci a reflexní tachykardii, přetrvávající intermitentní zvýšená teplota, bolest, úzkost či deprese nebo hypovolémie. Jako jednu z možných příčin ortostatické tachykardie autoři označují autoimunitní odpověď organismu na infekci s tvorbou protilátek, které mohou aktivovat receptory pro regulaci tlaku krve a srdeční frekvence.
Doporučená vyšetření kardiovaskulárního systému po onemocnění COVID-19
Autoři studie doporučují u osob s postakutním covidovým syndromem provedení alespoň základního vyšetření kardiovaskulárního systému k identifikaci pacientů se syndromem tachykardie. Je doporučeno 24hodinové ambulantní monitorování EKG k detekci arytmií, zhodnocení průměrné tepové frekvence, abnormální pulzové reakce a dalších symptomů odkazujících na abnormality srdečního rytmu. Pokud při monitorování vznikne podezření na přítomnost posturální tachykardie, optimálně by měl být proveden test na nakloněné rovině nebo ortostatický test. Pro diagnózu syndromu ortostatické tachykardie svědčí zvýšení TF o 30/min během prvních 10 minut v rámci obou testů. Transthorakální echokardiografie je autory doporučena pro vyloučení srdečních abnormalit.
Studie s kardiovaskulární magnetickou rezonancí ukázaly prevalenci myokarditidy u 27–60 % pacientů po onemocnění COVID-19. Jelikož perimyokarditida může být příčinou tachykardie, autoři doporučují zvážení tohoto vyšetření při typické nebo atypické bolesti na hrudi, elevaci kardiomarkerů a/nebo typických změnách na EKG. Vyšetření by také mělo být provedeno, pokud není funkčními testy prokázána dysautonomie srdečního rytmu, a pacienti přesto hlásí abnormální nebo rychlou srdeční frekvenci. V rámci pátrání po extrakardiálních příčinách je dále doporučeno provedení laboratorních testů (hemoglobin, zánětlivé markery, endokrinní funkce, markery autoimunitního zánětu) a vyšetření plic sestávající ze stanovení saturace periferní krve, CT hrudníku a spirometrie.
Terapeutické možnosti
Terapie syndromu posturální tachykardie představuje zejména podávání inhibitoru sinoatriálního uzlu ivabradinu, betablokátorů a kompresního oděvu pro stabilizaci kardiovaskulární regulace. Doporučený je také strukturovaný rehabilitační program.
Závěr
Autoři studie označují syndrom tachykardie (posturální nebo nepřiměřené sinusové tachykardie) jako možný fenotyp postakutního covidového syndromu, po kterém by mělo být aktivně pátráno v rámci dispenzarizace pacientů s dlouhodobými příznaky onemocnění COVID-19. Syndrom tachykardie po onemocnění COVID-19 lze podle nich považovat za univerzální, snadno získatelný kvantitativní marker postcovidového syndromu, který umožňuje lepší zhodnocení závažnosti než příznaky hlášené pacienty.
(holi)
Zdroj:
Ståhlberg M., Reistam U., Fedorowski A. et al. Post-Covid-19 tachycardia syndrome: a distinct phenotype of post-acute Covid-19 syndrome. Am J Med 2021 Aug 11; S0002-9343(21)00472–1, doi: 10.1016/j.amjmed.2021.07.004 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.