Role dysregulace sympatiku u hypertoniků se zvýšenou klidovou tepovou frekvencí
Recentní přehledový článek italských lékařů (publikovaný pod názvem „Neurocentrický přístup k esenciální hypertenzi: Jak spolehlivé je paradigma hyperkinetické hypertenze? Role dysregulace sympatiku u hypertoniků se zvýšenou klidovou tepovou frekvencí“) otevírá diskusi o spolehlivosti hypotézy, že zvýšená klidová tepová frekvence u hypertoniků je spojena se zvýšeným krevním tlakem i se zvýšenou aktivitou sympatiku.
Význam tepové frekvence
Klidová tepová frekvence je jedním z důležitých a snadno měřitelných kardiovaskulárních parametrů. V populaci byla zjištěna souvislost mezi klidovou tepovou frekvencí a celkovou i kardiovaskulární mortalitou a počtem kardiovaskulárních příhod.
Otázka kauzální souvislosti aktivity sympatiku a esenciální hypertenze
V uplynulých dekádách byla vyšší klidová tepová frekvence u pacientů s esenciální hypertenzí oproti zdravé populaci přisuzována působení různých faktorů, v první řadě přítomnosti zvýšeného tonu sympatiku. Tématem autonomní dysfunkce u esenciální hypertenze se zabývala řada kvalitních prací, nicméně ani několik desetiletí trvající debata nedokázala tento problém zcela objasnit. Cílem přehledového článku italských lékařů proto bylo znovu otevřít diskusi, zda je zvýšená klidová tepová frekvence u hypertoniků spojena se zvýšeným krevním tlakem i se zvýšenou aktivitou sympatiku, nebo zda výskyt těchto tří fenoménů není nutně kauzálně propojen.
Otázka validity metodologie při stanovení aktivity sympatiku
Určit přesný podíl hypertoniků se zvýšeným tonem sympatiku je problematické nejen kvůli řadě vzájemně působících faktorů ovlivňujících aktivitu sympatiku, ale i pro nejistou validitu metod měření aktivity sympatického nervového systému. V současnosti je jakýkoli práh pro stanovení tachykardie spíše náhodný. Procento hypertoniků se zvýšenou klidovou tepovou frekvencí se v různých studiích liší, především z důvodu odlišné metodiky hodnocení. V úvahu je třeba vzít i tachykardii „bílého pláště“. Dobrou diagnostickou alternativu představuje ambulantní monitorování tepové frekvence, přičemž jako parametr s největší prognostickou hodnotou se jeví noční tepová frekvence, nejspíš proto, že je méně ovlivněna vnějšími faktory a lépe odráží „skutečnou“ tepovou frekvenci pacientů.
(hak)
Zdroj: Di Raimondo D., Musiari G., Grova M. et al. The "neurocentric" approach to essential hypertension: how reliable is the paradigm of hyperkinetic hypertension? A focus on the sympathetic nervous system dysregulation in essential hypertensive patients with elevated resting heart rate. Curr Pharm Des 2017 Sep 10, doi: 10.2174/1381612823666170911102711 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
