Sevelamer zachovává mechanické vlastnosti kosti v animálním modelu pokročilé renální insuficience s acidózou

Pokud není dieta s nízkým obsahem fosforu dostatečně účinná, volí se u nemocných s chronickou renální insuficiencí vápenaté soli s funkcí fosfátových vazačů. Excesivní příjem kalcia však může vést k hyperkalcémii, kalcifikacím měkkých tkání a zvýšení rizika adynamické kostní nemoci a fragility kostí. Alternativu představuje využití sevelameru. Jeho pozitivní efekt na kostní denzitu a histologii tkáně byl již ve studiích prokázán. Informace o jeho efektu na mechanické vlastnosti kosti ovšem dosud chyběly. 

Animální model chronické renální insuficience

48 samců potkanů bylo rozděleno do dvou skupin. První skupině (n = 30) byla chirurgicky provedena 5/6 nefrektomie a druhé (n = 18) sham operace (renální dekapsulace). Potrava zvířat po zákroku do zahájení experimentální terapie obsahovala 0,9 % vápníku a 0,8 % fosfátů. Během 14 následujících týdnů došlo k progresi renální insuficience, což bylo potvrzeno analýzou moči a krevní plazmy zvířat. Koncentrace fosfátů v plazmě u sham skupiny byla 1,32 ± 0,07 mmol/l a u skupiny s nefrektomií 2,02 ± 0,17 mmol/l. Hladina plazmatického parathormonu činila 56 ± 12 pg/ml, resp. 435 ± 49 pg/ml (p < 0,05 pro obě srovnání). 

Průběh in vivo studie

26 potkanů po nefrektomii bylo randomizováno do dvou skupin, které vykazovaly podobnou tělesnou hmotnost, diurézu za 24 hod., koncentrace kreatininu v plazmě a množství odebrané renální tkáně. Jedna z nich byla ponechána bez léčby (n = 13) a druhé byl podáván sevelamer (n = 13) v potravě (3%). Stejně byla rozdělena i zvířata se sham operací (n = 18). Během 9 týdnů léčby všechny skupiny dostávaly v potravě 0,3 % vápníku a 0,8 % fosfátů.

V průběhu posledního týdne studie byl u zvířat proveden 24hodinový sběr moči, poté byla odebrána krev a excidovány femorální kosti, jež byly zajištěny metodou uchovávající jejich mechanické vlastnosti. Metodami založenými na výpočetní tomografii byly analyzovány 3 okrsky femorální kosti: diafýza (kompaktní kost), distální metafýza (trabekulární komponenta) a krček (kompaktní i trabekulární komponenta). Celé kosti byly dále podrobeny biomechanickému hodnocení odolnosti.

Výsledky

Sevelamer hydrochlorid významně snížil pH krve a finální clearance endogenního kreatininu ve skupinách s renální insuficiencí na 30−50 % hodnot sham skupiny. Plazmatické koncentrace fosfátů se zvýšily 2,4−2,9× a parathormonu 13−21× u potkanů s chronickou renální insuficiencí u léčené i neléčené skupiny. Na diafýze femuru došlo vlivem chronické renální insuficience ke snížení kostní denzity (−3 %) a pevnosti kosti (−15 %; p < 0,05 pro všechny skupiny vs. sham), zatímco působením sevelameru došlo ke zvýšení kostní denzity (+2 %), čímž se předešlo i degenerativním změnám kostní tkáně. Na krčku femuru došlo vlivem chronické renální insuficience ke snížení kostní denzity (−11 %) a pevnosti (−10 %), zatímco podání sevelameru poklesu kostní denzity zabránilo (+6 %), takže pevnost kosti se nelišila od kontrolní skupiny.

Závěr

V rámci animálního modelu bylo dosaženo charakteristického obrazu chronické renální insuficience včetně pozorovatelného zvýšení lomivosti kostí. Působením sevelameru došlo ke zlepšení minerální denzity kostí i jejich mechanické odolnosti, a to i přes přetrvávající acidózu. Podle výsledků studie tedy sevelamer může účinně zajistit mechanickou odolnost kostí při chronické renální insuficienci.

(ivh)

Zdroj: Jokihaara J., Pörsti I. H., Sievänen H. et al. Phosphate binding with sevelamer preserves mechanical competence of bone despite acidosis in advanced experimental renal insufficiency. PLoS One 2016 Sep 22; 11 (9): e0163022, doi: 10.1371/journal.pone.0163022.