Potvrzují data z reálné klinické praxe výsledky léčby cenobamátem v klinickém programu?

Metodika studie a sledované parametry

Tato retrospektivní observační studie proběhla ve 14 nemocnicích ve Španělsku. Zařadila dospělé pacienty s fokálními záchvaty léčené v rámci programu rozšířeného přístupu cenobamátem. Studie se nesměli zúčastnit pacienti léčení dříve cenobamátem v klinických studiích. Data autoři získali ze zdravotní dokumentace.

Primární sledované parametry účinnosti zahrnovaly podíl pacientů, kteří jsou zcela bez záchvatů nebo kteří dosáhli ≥ 90%, ≥ 75% a ≥ 50% snížení či zvýšení frekvence záchvatů. Sekundárními sledovanými parametry byly podíl pacientů, kteří nadále užívali cenobamát, a procentuální snížení průměrného počtu záchvatů za měsíc.

Z hlediska bezpečnosti byl jako primární parametr sledován podíl pacientů s nežádoucími příhodami a podíl těch, u nichž nežádoucí příhody vedly k vysazení cenobamátu. Kontroly ve studii probíhaly po 3, 6 a 12 měsících a na jejím konci.

Hodnocená populace pacientů

Zařazeno bylo 170 pacientů. Jejich průměrný věk činil 40 let a 52 % tvořili muži. Průměrný počet záchvatů za měsíc u této populace dosahoval 27,6 (medián 11,3). Věk v době stanovení diagnózy epilepsie byl průměrně 12 let a délka trvání epilepsie průměrně 27,8 roku.

Průměrný počet předchozích protizáchvatových léků, které pacienti užívali, činil 12 a u 99,4 % z nich již selhalo nejméně 5 protizáchvatových léků, což je definováno jako absolutní farmakorezistence. Předchozí medikace zahrnovala nejčastěji levetiracetam (u 94 % pacientů), lakosamid (87 %), valproát (78 %), perampanel (78 %) a karbamazepin (75 %). Současně s cenobamátem užívali pacienti při vstupu do studie v mediánu 3 protizáchvatové léky, nejčastěji šlo o blokátory sodíkových kanálů, GABAergní modulátory a modulátory SV2A.

Výsledná zjištění

Průměrná dávka cenobamátu po 3 měsících léčby byla 176 mg (medián 200 mg, rozmezí 25–300 mg), po 6 měsících 200 mg (medián 200 mg, rozmezí 50–300 mg) a po 12 měsících 250 mg (medián 250 mg, 74–400 mg). Nízkou dávku cenobamátu (< 200 mg) užívalo po 3 měsících 36,1 % pacientů, po 6 měsících 18,3 %, po 12 měsících 17,5 % a při poslední návštěvě 21,1 %. Po 3 měsících pokračovalo v užívání cenobamátu nadále 98,2 % zařazených, po 6 měsících 94,5 % a po 12 měsících 87 %.

Redukce současně užívaných protizáchvatových léků

Počet současně užívaných protizáchvatových léků při léčbě cenobamátem statisticky významně klesl (p < 0,001), a to již po 3 měsících (na 2,9) a dále po 6 měsících (na 2,6) a po 12 měsících (na 2,2), přičemž při poslední návštěvě činil 2,7. Počet současně užívaných léků se během léčby cenobamátem snížil u 44,7 % pacientů. Mezi vstupem do studie a poslední kontrolou byl také zjištěn významný pokles průměrné dávky současně podávaných protizáchvatových léků, jakými byly valproát, brivaracetam, karbamazepin, klobazam, diazepam, eslikarbazepin, fenytoin, fenobarbital, lakosamid, lamotrigin, levetiracetam, oxkarbazepin, perampanel a zonisamid.

Účinnost

Na poslední kontrole bylo zcela bez záchvatů 13,3 % pacientů. Nejméně o 90 % klesl výskyt záchvatů u 27,9 % zařazených, nejméně o 75 % u 45,5 % a nejméně o 50 % u 63 % účastníků. Naopak zvýšení frekvence záchvatů bylo ve 3. měsíci sledování zaznamenáno u 7,3 % pacientů, v 6. měsíci u 9,4 %, ve 12. měsíci u 5,1 % a při poslední kontrole u 11,5 %. Při léčbě cenobamátem došlo k významnému snížení počtu záchvatů za měsíc oproti vstupu do studie, a to v průměru o 44,6 %, v mediánu o 66,7 % (p < 0,001). Odpověď na léčbu cenobamátem přetrvávala bez ohledu na počet dříve či současně podávaných protizáchvatových léků.

Bezpečnost

Kumulativní podíl pacientů s výskytem nežádoucích příhod činil po 3 měsících 68,2 %, po 6 měsících 74,1 % a po 12 měsících se již dále nezvýšil. K vysazení léčby vedly nežádoucí příhody kumulativně u 3,5 % pacientů po 3 měsících, u 4,1 % po 6 měsících a po 12 měsících již žádný další pacient léčbu z důvodu nežádoucích příhod nevysadil. K vysazení léčby vedly nejčastěji závratě, kožní reakce, křeče, bolest hlavy a ospalost. Neobjevil se žádný případ lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) ani syndrom z přecitlivělosti.

Závěr

Cenobamát prokázal v programu rozšířeného přístupu silnou protizáchvatovou účinnost u poměrně velké populace pacientů s fokálními záchvaty, u nichž selhalo již nejméně 5 předchozích protizáchvatových léků. Nežádoucí příhody byly mírné až středně těžké a vedly k vysazení terapie u malého počtu nemocných (ve srovnání s velikostí celého hodnoceného souboru). Přínosem cenobamátu z hlediska bezpečnosti může být i snížení počtu nebo dávky současně podávaných protizáchvatových léků, tedy pokles celkové lékové zátěže pacientů. Výsledky této studie z reálné praxe jsou srovnatelné se zjištěními registračních studií provedených s cenobamátem.

(zza)

Zdroj: Villanueva V., Santos-Carrasco D., Cabezudo-García P. et al. Real-world safety and effectiveness of cenobamate in patients with focal onset seizures: outcomes from an expanded access program. Epilepsia Open 2023 Sep; 8 (3): 918−929, doi: 10.1002/epi4.12757.