Je současná definice noční polyurie dle ICCS správná?

Monosymptomatická noční enuréza

Zvýšený výdej moči během noci a snížená noční kapacita močového měchýře ve spojitosti s poruchou neuromuskulární budicí reakce při plném močovém měchýři patří mezi predominantní patogenetické faktory u monosymptomatické noční enurézy. Za základní parametry, které mohou předpovědět účinnost terapie, jsou považovány noční výdej moči a kapacita močového měchýře. Celosvětově spočívá léčba monosymptomatické noční enurézy v aplikaci desmopresinu, jež snižuje noční produkci moči, a v užívání enuretického alarmu, který podmiňuje dozrání probouzecí reakce a zvyšuje kapacitu močového měchýře.

Hodnocení kapacity močového měchýře a jeho limitace

V současné době v praxi neexistuje přímá měřicí metoda ke zhodnocení noční kapacity měchýře u pacientů s monosymptomatickou noční enurézou. Denní kapacita močového měchýře je stanovována pomocí uroflowmetrie, cystometrie či cystografie. Nejčastěji je kapacita močového měchýře hodnocena s využitím parametru MVV (maximální vymočený objem − maximal voided volume), jehož hodnota je stanovena po předchozí zátěži pacienta tekutinami. Uroflowmetrické hodnocení MVV však v jednotlivých studiích často přináší metodologické nesrovnalosti a zůstává nejasné, zda má být do tohoto hodnocení započítána např. ranní mikce. Kontroverzí zůstává i absence fyziologických rozmezí MVV dle věku pacientů.

Současná definice noční polyurie dle International Children’s Continence Society (ICSS) udává, že noční objem moči během mokrých nocí má přesahovat 130 % předpokládaného MVV pro daný věk. Tato definice je založena především na odborných názorech a nevychází z referenčních fyziologických hodnot MVV pro daný věk.

Metodika studie

Cílem studie dánských autorů, která byla uveřejněna v The Journal of Urology v roce 2010, bylo získání referenčních hodnot pro MVV a noční produkce moči při vyšetření zdravých dětí bez nočního pomočování.

Do studie bylo zařazeno celkem 62 dívek a 86 chlapců ve věku 3−15 let (střední hodnota věku 9,6 roku, SD ± 2,63). U dětí byl sledován objem diurézy a příjem všech tekutin během 4 víkendových dnů. Paralelně bylo zaznamenáváno množství vymočené moči před ulehnutím, objem vymočené moči v noci a objem první ranní mikce. Z těchto parametrů byl spočítán maximální objem moči s první ranní porcí moči a bez ní. Současně byl zhodnocen průměrný objem moči v noci s nykturií a bez ní. Percentilové hodnoty byly získány rozdělením sledované dětské populace do skupin po jednom roce věku.

Výsledky

Výsledky vycházely z 2836 záznamů denních mikcí a 1977 nočních mikcí. Hodnoty maximálního objemu moči a nočního objemu moči prokázaly signifikantní lineární spojitost s věkem, nikoli však s pohlavím dětí. MVV, do kterého bylo započítáno množství ranní mikce, byl signifikantně vyšší než bez této porce (403 ± 137 vs. 281 ± 112 ml, p < 0,0001). 50. percentil maximálního objemu moči byl o 80−100 ml vyšší než množství vypočítané dle Koffovy rovnice (30 × [věk + 1] ml). Naproti tomu 50. percentil maximálního vymočeného množství moči bez ranní porce byl téměř identický s množstvím dle Koffovy rovnice.

Noční močení bylo pozorováno u 6,5 % pacientů a objem moči v nocích s nykturií byl signifikantně vyšší než v nocích bez nykturie (365 ± 160 ml vs. 248 ± 75 ml, p < 0,0001). Hodnota 97. percentilu pro noční objem moči u zdravých dětí se jednoznačně lišila od současně používané definice dle ICCS pro noční polyurii. Tyto rozdíly byly patrné zejména u nižších a vyšších věkových skupin dětí.

Závěr a diskuse

Dle autorů provedená studie jednoznačně ukázala, že všeobecně používaný vzorec pro výpočet MVV (30 × [věk + 1] ml) je platný pro populaci zdravých dětí v případě, je-li z kalkulace MVV vynechán objem ranní porce moči. Studie dále zpochybnila validitu současně používané definice noční polyurie (noční objem moči během mokrých nocí > 130 % MVV pro daný věk) a místo ní autoři navrhli používat ke stanovení noční polyurie následující vzorec: noční objem moči během mokrých nocí má být větší než 20 × (věk + 9) ml.

(moa)

Zdroj: Rittig S., Kamperis K., Siggaard C. et al. Age related nocturnal urine volume and maximum voided volume in healthy children: reappraisal of International Children’s Continence Society definitions. J Urol 2010; 183 (4): 1561−1567.