Kombinační terapie ventoklax/obinutuzumab vs. chlorambucil/obinutuzumab v terapii CLL
Nemocní s chronickou lymfocytární leukémií (CLL) s částečnou odpovědí na chemoimunoterapii mají horší prognózu než pacienti s kompletní odpovědí na tuto kombinační terapii. Z výsledků studií, jejichž abstrakta byla prezentována na virtuálním 62. setkání Americké hematologické společnosti (ASH), ovšem vyplývá, že kombinace venetoklaxu a obinutuzumabu zlepšuje prognózu pacientů v porovnání s terapií chlorambucilem, a to i v případě částečné terapeutické odpovědi. Důležitým parametrem je přitom nedetekovatelná minimální reziduální nemoc.
Úvod
Měření minimální reziduální nemoci (MRD) u CLL je důležitým senzitivním prognostickým nástrojem pro posouzení hloubky terapeutické odpovědi a pochopení dynamiky onemocnění po ukončení onkologické léčby. Sledování kinetiky MRD je zcela zásadní pro záchyt skupiny pacientů s rizikem relapsu navzdory počáteční odpovědi na terapii.
Na 62. setkání Americké hematologické společnosti, které se konalo v prosinci 2020, byla prezentována abstrakta dvou studií porovnávajících účinnost terapie venetoklaxem/obinutuzumabem a chlorambucilem/obinutuzumabem.
Jedna ze studií se soustředila na zhodnocení míry klonálního růstu pomocí parametru MRD u jednotlivých modalit terapie, další potom na zhodnocení výsledků léčby u pacientů s kompletní či parciální odpovědí na terapii.
Výsledky studií
Míra klonálního růstu po léčbě
Al-Sawaf et al. publikovali studii, které se zúčastnilo 432 pacientů s CLL bez předchozí terapie. Pacienti byli rovnoměrně rozděleni k terapii venetoklaxem nebo chlorambucilem, přičemž všichni podstoupili 12 cyklů této terapie (po 28 dnech), v kombinaci s podáváním obinutuzumabu v délce 6 cyklů. Primárním cílem studie bylo zhodnocení doby bez progrese onemocnění (PFS), sekundárním cílem zhodnocení MRD, přičemž limit kvantifikace byl < 10−6.
V čase 2 měsíců po ukončení terapie byla pozorována MRD < 10−6 u 40 % pacientů na venetoklaxu (7 % na chlorambucilu), u 26 % (13 %) ≥ 10−6 a < 10−5, u 8 % (14 %) ≥ 10−5 a < 10−4, u 5 % (21 %) ≥ 10−4 a < 10−2 a u 3 % (26 %) ≥ 10−2. U 93 % pacientů na venetoklaxu/obinutuzumabu s MRD < 10−5 bylo pozorováno 2leté přežití bez progrese onemocnění po ukončení léčby, zatímco u pacientů s MRD > 10−2 bylo pozorováno období 2letého PFS pouze u 37 % pacientů.
Míra klonálního růstu byla stanovena u 123 pacientů na venetoklaxu a 143 pacientů na chlorambucilu. Průměrná míra klonálního růstu u pacientů na venetoklaxu činila 0,0034 (95% interval spolehlivosti [CI] 0,0030–0,0038), což v přepočtu na dobu zdvojnásobení MRD znamenalo přibližně 89 dnů (95% CI 79–102) a zvětšení velikosti MRD klonu o hodnotu 1 na logaritmické škále znamenalo přibližně 296 dnů (95% CI 263–337). Naproti tomu průměrná míra klonálního růstu u pacientů na chlorambucilu činila 0,0042 (95% CI 0,0038–0,0047), což v přepočtu na dobu zdvojnásobení MRD znamenalo přibližně 71 dnů (95% CI 65–79) a zvětšení velikosti MRD klonu o hodnotu 1 na logaritmické škále znamenalo přibližně 237 dnů (95% CI 215–263). U pacientů na venetoklaxu tak byl pozorován nižší průměrný klonální růst v porovnání s pacienty léčenými chlorambucilem (p = 0,0057).
Zhodnocení charakteristik pacientů a výsledků jejich léčby
Další analýzu této studie také publikovali Al-Sawaf et al. Jejím cílem bylo zhodnocení charakteristik a výsledků léčby u pacientů s kompletní a parciální terapeutickou odpovědí na fixní kombinaci venetoklaxem a obinutuzumabem. Kompletní odpověď na terapii byla pozorována u 45,8 % pacientů (n = 99), u 3,2 % kompletní odpověď s neúplným zotavením kostní dřeně (n = 7), parciální odpověď na terapii byla pozorována u 36,1 % (n = 78) a u 4,2 % (n = 9) bylo onemocnění na konci léčby hodnoceno jako stabilizované (stable disease).
Celkem u 67 pacientů s parciální odpovědí nebyla na konci terapie detekovatelná MRD, přičemž 37 z nich bylo hodnoceno jako parciální odpověď pro přetrvávající lymfadenopatii, dalších 18 z důvodu neprovedení kontrolní biopsie kostní dřeně, u 2 pacientů byla detekována infiltrace v kostní dřeni, u 1 byla zaznamenána splenomegalie, 2 pacienti měli příznaky onemocnění (B-symptomy) a u 7 chyběly hematologické parametry.
U pacientů s parciální odpovědí na terapii a nedetekovatelnou MRD byla pozorována obdobná doba přežití bez progrese jako u pacientů s kompletní odpovědí a nedetekovatelnou MRD. U této skupiny byla navíc pozorována delší doba přežití bez progrese oproti pacientům s kompletní odpovědí na terapii, ale detekovatelnou MRD.
Závěr
Z výsledků studií prezentovaných na 62. setkání ASH vyplývá, že kombinace venetoklaxu a obinutuzumabu v porovnání s chlorambucilem a obinutuzumabem signifikantně zvyšuje dobu přežití bez progrese onemocnění a příznivě ovlivňuje míru klonálního růstu. Důležitým parametrem pro hodnocení efektivity léčby je především detekce minimální reziduální nemoci, protože u pacientů s nedetekovatelnou MRD je pozorováno obdobné přežití bez progrese onemocnění při kompletní i parciální terapeutické odpovědi.
(holi)
Zdroje:
1. Al-Sawaf O., Zhang C., Robrecht S. et al. Clonal dynamics after venetoclax-obinutuzumab therapy: novel insights from the randomized, phase 3 CLL14 trial. Abstract 127. 62nd ASH annual meeting and exposition, 2020 Dec 5.
2. Al-Sawaf O., Zhang C., Tandon M et al. Characteristics and outcome of patients with chronic lymphocytic leukaemia and partial response to venetoclax-obinutuzumab. Abstract 1310. 62nd ASH annual meeting and exposition, 2020 Dec 5.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
