Variabilita symptomů CHOPN během dne a vliv na ranní rutinu pacientů – výsledky dotazníkového šetření

Metodika studie a sledovaná populace

Do studie bylo zařazeno celkem 803 pacientů (56 % mužů) s diagnózou CHOPN. 298 z nich mělo těžkou CHOPN, která je definována splněním všech následujících kritérií:

• pravidelná farmakoterapie
• ≥ 3. stupeň dušnosti na škále MRC (Medical Research Council)
• ≥ 1 exacerbace v posledních 12 měsících

Kritéria zařazení byla následující:

• věk ≥ 40 let
• diagnóza CHOPN, chronické bronchitidy, emfyzému nebo onemocnění s chronickou obstrukcí plic/dýchacích cest
• současný kuřák/bývalý kuřák
• bez diagnózy bronchiálního astmatu před 40. rokem života

Pacienti z Evropy nebo USA absolvovali mezi květnem a červnem 2008 on-line pohovor s lékařem a následně vyplnili dotazník týkající se povahy a tíže symptomů CHOPN a jejich vlivu na každodenní život.

Výsledky

Mezi pacienty bylo 49 % současných kuřáků. Nejčastěji užívali inhalační kortikosteroidy (IKS), β₂-agonisty s dlouhodobým (LABA) a krátkodobým (SABA) účinkem, anticholinergika nebo kombinaci IKS/LABA.

Pacienti udávali zhoršení příznaků CHOPN nejčastěji (v 37 % případů) ráno po probuzení. Ve skupině pacientů s těžkou CHOPN zmiňovalo zhoršení v tuto denní dobu až 46 % z nich. Na druhém místě pak udávali zhoršení v nočních hodinách.  

Z ranních symptomů pacienty nejčastěji obtěžovala expektorace, perzistentní nebo rekurentní kašel, dušnost a únava. Ve skupině pacientů s těžkou CHOPN udávalo dušnost, expektoraci a kašel 78 %, 63 % a 60 % pacientů. Přibližně u 50 % z nich se příznaky dostavovaly (téměř) každý den ihned po probuzení. Expektorace byla častější u současných než bývalých kuřáků (70 vs. 46 %, p < 0,001; v těžkém stadiu u 68 vs. 60 %, nesignifikantní). Stejně tak byl mezi současnými kuřáky častější kašel (62 vs. 36 %, p < 0,001; v těžkém stadiu u 77 vs. 52 %, p < 0,001).

Pacienti trpící únavou udávali častější zhoršení příznaků v noci (29 vs. 17 % pacientů netrpících únavou, p = 0,003; u pacientů s těžkou CHOPN 36 vs. 24 %, nesignifikantní). Podobný trend byl pozorován i u pacientů s chronickými bolestmi zad (59 vs. 42 %, p < 0,001; u pacientů s těžkou CHOPN 54 vs. 44 %, nesignifikantní).

37 % pacientů s CHOPN a 73 % v těžkém stadiu udávalo, že je symptomy (zvláště dušnost) obtěžují při ranní rutině. 74 a 96 % pacientů zmiňovalo, že jim ranní rutina zabere více času, než tomu bylo dříve, 48 a 84 % se muselo obtížím přizpůsobit, a to nejčastěji zvolněním a přestávkami. 21 a 40 % pacientů dokonce během ranní rutiny potřebovalo výpomoc, nejčastěji s ustláním postele (52 %) a mytím nádobí (46 %).

Z dopoledních aktivit měli pacienti nejčastěji obtíže s chůzí do a ze schodů, obouváním, oblékáním, sprchováním či koupáním.

Pouze 35 % pacientů v dotazníku uvedlo, že užívají první dávku léku ráno ihned po probuzení, přičemž 49 % ji užívalo až později během dne.

22–44 % pacientů se ošetřující lékař netázal na ranní příznaky CHOPN a v 9–22 % ani na problémy při vykonávání ranní rutiny.

Závěr a diskuse

U většiny pacientů s CHOPN (zejména pak v těžkém stadiu) jsou příznaky (zvláště dušnost) nejhorší v ranních hodinách, čímž jim často narušují i ranní rutinu.

Dle výsledků studie užívá většina pacientů léky až později během dne, nikoliv ráno, kdy bývají symptomy nejvýraznější. Vhodné je tedy zvážit užívání léků s rychlým nástupem účinku ihned po probuzení. Je však nutné se na ranní obtíže cíleně dotazovat.

Noční zhoršení symptomů u pacientů trpících chronickými bolestmi zad může být dáno nespavostí, kdy si je poté více uvědomují. 

(mafi)

Zdroj: Partridge M. R., Karlsson N., Small I. R. Patient insight into the impact of chronic obstructive pulmonary disease in the morning: an internet survey. Curr Med Res Opin 2009; 25 (9): 2043–2048, doi: 10.1185/03007990903103006.