Systém Spiolto Respimat – inovace pro jednodušší inhalaci

Úvod

Inhalační systémy se dají obecně rozdělit podle toho, zda pacient vdechuje léčivou látku ve formě prášku, nebo aerosolu. Současně se mohou inhalátory hodnotit podle dalších parametrů, například vnitřního odporu systému, respirabilní frakce, konzistence dávky nebo aerodynamických parametrů léčiva. Konkrétní údaje, které by pomohly objektivně srovnat všechny dostupné typy inhalačních přístrojů, však často nejsou výrobcem poskytnuty. O volbě také z velké části rozhodují faktory na straně pacienta. Z hlediska compliance a správné obsluhy je třeba zohlednit manuální a intelektové schopnosti daného jedince nebo případný doplatek.

Práškové inhalační systémy

První skupinu představují inhalátory pro práškovou formu (DPI – dry powder inhaler). Léčivo se uvolňuje a transportuje do plic pomocí vlastního dechu. Nádechový manévr je pro pacienta o něco snadnější než v případě aerosolového dávkovače, na druhou stranu je nutné, aby vytvořil dostatečně vysoký vdechový (inspirační) průtok. Každý inhalační systém má doporučené rozmezí hodnot tzv. vrcholového inspiračního průtoku (PIF – peak inspiratory flow), při kterém je zajištěna maximální účinnost. Obecně platí, že se u DPI doporučuje akcelerace inspiračního průtoku neboli prudký a hluboký nádech.

Aerosolové inhalátory

Aerosolové dávkovače (MDI – metered-dose inhaler) se dají rozdělit do 3 skupin: tlakové dávkovače, kdy se aerosol uvolní zatlačením ruky na tlakovou nádobku, dechem aktivované dávkovače, tzv. systém Easi-Breathe, a aerosolové dávkovače se zabudovaným inhalační nástavcem. Poslední dva jmenované systémy nejsou v současné době v České republice dostupné.

Hnací plyny v tlakových nádobkách aerosolových dávkovačů představují hydrofluoroalkany (HFA), které nahradily původně užívané freony. Jako alternativa HFA byl vyvinut tzv. systém Respimat, který k vypuzení léčiva využívá energii napjaté pružiny a pro vytvoření aerosolu jemnou trysku Uniblock. Aerosol je generován nezávisle na hodnotě vrcholového inspiračního průtoku a má charakter jemné mlžiny. Právě podle jemného charakteru aerosolu, který lze okem pozorovat jako obláček, bývá Respimat označován jak systém soft mist inhaler (SMI).

Výhody systému Spiolto Respimat

Ve srovnání s práškovými inhalátory kladou všechny aerosolové inhalační systémy na pacienta větší nároky, především ve smyslu koordinace zmáčknutí tlakové lahvičky a současně prováděného nádechu. Mechanika Spiolto Respimat je navržena tak, aby snižovala rychlost a dobu uvolňování mlžiny. Oproti jiným MDI je tak pacientovi poskytnut delší časový prostor ke správnému inspiračnímu manévru, který má být hluboký a klidný.

Aerosolový dávkovač produkující jemnou mlžinu má vysokou hodnotu respirabilní frakce (RF). Tento parametr vyjadřující v procentech počet částic o velikosti 4,7–2,1 µm, které jsou obsaženy v nominální dávce, má v případě SMI hodnotu 61–81. To je výrazně více než u ostatních inhalačních systémů, jejichž RF se pohybuje v rozmezí 16–64.

Kromě výše uvedené výhody z hlediska účinnosti je Spiolto Respimat vybaven počitadlem dávek. To je podstatné především pro pacienta, protože vidí počet zbývajících dávek a u posledních 30 jezdec ukazuje na jinak barevně odlišené pole.

Co stojí za celkovým úspěchem léčby

Podmínek, které jsou kladeny na ideální inhalační systém, je velmi mnoho. Ve skupině aerosolových dávkovačů má Spiolto Respimat přidanou hodnotu – usnadňuje nádechový manévr. Tím, co však podmiňuje správný účinek nejvíce, je samotná compliance pacienta. A k ní mohou v pozitivním slova smyslu přispívat lékaři, lékárníci i sestry opakovanou edukací a správným nácvikem inhalační techniky s konkrétním inhalátorem.

(zemt)

Zdroje:
1. Iwanaga T., Tohda Y., Nakamura S., Suga Y. The Respimat^® soft mist inhaler: implications of drug delivery characteristics for patients. Clin Drug Invest 2019; 39 (11): 1021–1030, doi: 10.1007/s40261-019-00835-z.
2. Švihovec J. Bultas J., Anzenbacher P. a kol. (eds.). Farmakologie. Grada, Praha, 2018.
3. Kašák V., Feketeová E. Respimat SMI – nový inhalační systém v léčbě CHOPN. Farmakoterapie 2010; 6 (4): 369–376.