Zajímavosti v gastroenterologii v uplynulém roce

Kombinované užívání inhibitorů protonové pumpy a klopidogrelu

Koncem roku 2010 byla v časopise American Journal of Gastroenterology uveřejněna práce přinášející nejnovější poznatky a vědecké práce zabývající se klinickými důsledky kombinovaného užívání inhibitorů protonové pumpy (proton pump inhibitors – PPI) a klopidogrelu. Tento obsáhlý dokument vznikl na podkladě konsenzu American College of Cardiology Foundation (ACCF), American College of Gastroenterology (ACoG) a American Heart Association (AHA). Lékařům poskytuje praktický návod na základě rozsáhlého přehledu literatury publikované největšími odborníky v dané oblasti. Navíc jsou v dokumentu zdůrazněny i změny týkající se varování US Food and Drug Administration (FDA) ohledně kombinovaného užívání těchto preparátů. Stávající důkazy však toho času nepotvrdily klinicky signifikantní nežádoucí účinky, které by vyvstaly v důsledku kombinovaného užívání PPI a klopidogrelu. Stejně tak nebylo prokázáno, že by byly kardiovaskulární účinky ovlivněny některým konkrétním PPI.

Probiotika u průjmových onemocnění a ulcerózní kolitidy

Do popředí zájmu se v poslední době nepochybně dostávají také probiotika. Jejich použití v léčbě onemocnění gastrointestinálního traktu daleko předčilo klinické důkazy, které by podporovaly jejich široké použití. V časopise Gastroenterology byla publikována minirecenze jednoho z odborníků v daném oboru, která jistě stojí za přečtení, jelikož se opírá o vědecké základy svědčící pro využití probiotik. K indikacím tak patří akutní průjmová onemocnění a v menší míře také ulcerózní kolitida (ne však Crohnova nemoc), syndrom dráždivého tračníku a pouchitida. Je důležité, aby poskytovatelé zdravotní péče pochopili, že tyto látky by měly být používány jako doplňky stravy, a nikoli jako náhrada za konvenční léčbu.

Spojitost indikátorů kvality provedené kolonoskopie a rizika kolorektálního karcinomu

Další nepochybně zajímavou prací byla studie polských autorů publikovaná v časopise The New England Journal of Medicine. Velká pozornost je totiž v poslední době věnována efektivitě a kvalitě provedení kolonoskopického vyšetření. Přestože je míra detekce adenomatózních lézí (nádory nebo polypy) v tračníku a intubace terminálního ilea doporučována jako indikátor kvality screeningové kolonoskopie, nebyla tato tvrzení plně ověřena. Ve zmiňované práci bylo provedeno přibližně 145 kolonoskopií v rozmezí let 2000–2004. Průměrné procento detekce adenomu činilo 12 %, u cekální intubace to bylo 94 %.

Přestože nebyla míra intubace terminálního ilea spojena s diagnózou rakoviny tlustého střeva, korelace diagnózy rakoviny s mírou kolonoskopické detekce adenomu byla statisticky významná (P = 0,008). Ve skutečnosti bylo u asi 45 000 vyšetřených pacientů detekováno 42 karcinomů, ale pouze u 1 z těch pacientů, jejichž vyšetření bylo provedeno lékařem s mírou detekce adenomemu nad 20 %. Tato studie poskytla první solidní důkazy o spojitosti indikátorů kvality provedené kolonoskopie a rizikem karcinomu. Je zřejmé, že tyto údaje podporují detekci adenomu jako nezávislého prediktoru rizika karcinomu tlustého střeva po provedení screeningové kolonoskopie.

Fekální transplantace

Poněkud revoluční myšlenka úspěšné fekální transplantace při chronické infekci Clostridium difficile byla publikována v Clinical Gastroenterology and Hepatology. Tato práce se zaměřila na účinnost „transplantace stolice“ podávané prostřednictvím klystýru u 7 pacientů s refrakterní infekcí Clostridium difficile (CD). U všech těchto pacientů selhala léčba vankomycinem. U šesti pacientů selhala také léčba perorálním metronidazolem. Dárci z řad členů rodiny byli testováni s cílem vyloučení infekčního onemocnění. Tato v domácím prostředí prováděná „transplantace“ spočívala v míchání 50 ml vzorku stolice s 200 ml fyziologického roztoku, homogenizaci a podání formou klystýru. Všichni pacienti na danou léčbu zareagovali (100% klinický úspěch).

(mik)

Zdroje:

1. Am J Gastroenterol. 2010; 105: 2533–2549.
2. Gastroenterology. 2010; 139: 1808–1812.
3. N Engl J Med.. 2010; 362: 1795–1803.
4. Clin Gastroenterol Hepatol.2010; 8: 471–473.