Nové poznatky o derivátech bisfenolu A a neplodnosti
Bisfenol A, všeobecně známý pod zkratkou BPA a masově používaný v průmyslové výrobě, je nechvalně proslulý svým nežádoucím působením na člověka. Nově vyvíjené látky BPS a BPF bohužel nevypadají o nic slibněji.
Bisfenol A (BPA)
BPA je organická sloučenina systematického názvu propan-2,2-diyldifenol. Je využíván při výrobě plastů, najdeme jej např. v CD a DVD, barelech na vodu, sportovních pomůckách, plastových příborech, dózách na potraviny, ale také v materiálech používaných ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně. Nejvíce se BPA dostal do podvědomí široké veřejnosti svým obsahem v kojeneckých lahvích, což však bylo v roce 2011 na území Evropské unie zakázáno.
Existují studie varující, že BPA ovlivňuje endokrinní systém a významně se podílí na mužské neplodnosti. BPA se přičítá i negativní vliv na imunitní systém člověka a na bližší potvrzení čekají i fakta nasvědčující tomu, že se BPA podílí na onemocnění srdce a rozvoji diabetu mellitu.
Řešení v podobě bisfenolu S (BPS) a bisfenolu F (BPF)
Pro průmysl by případné legislativní omezení používání BPA znamenalo značné obtíže, proto se hledají nejrůznější řešení. Jedním z nich je i vyvinutí derivátů BPA, které by si zachovaly jeho kladné vlastnosti a přitom neohrožovaly zdraví člověka. Jejich zavedení do praxe je již naplánováno. Bohužel nedávno provedená studie upozorňuje na škodlivost i těchto sloučenin ve vztahu k mužské plodnosti.
Studie bezpečnosti s BPS a BPF
Ve studii byly použity buněčné kultury obsahující buňky varlete, a to jak potkanů a myší, tak i zárodečné lidské buňky. Nejprve se prokázalo, že 10 nmol/l BPA významně snižuje bazální sekreci testosteronu u lidských zárodečných buněk. Zároveň se prokázalo, že lidské buňky jsou na BPA přibližně 100krát citlivější nežli buňky myši či potkana. Dále se prokázalo, že BPS má obdobný efekt jako BPA na snížení testosteronové sekrece, přičemž pro BPF stačí koncentrace ještě desetkrát nižší. Sloučeniny také měly negativní vliv na Insl3 (insulin-like 3). Insl3 je nezbytný pro správný sestup varlat plodu.
Tato studie je první studií přinášející důkazy o nežádoucích účincích BPA, BPS a BPF na fyziologické funkce člověka a hlodavců.
Zdroj: Eladak S., et al. A new chapter in the bisphenol A story: bisphenol S and bisphenol F are not safe alternatives to this compound. Fertility and Sterility 2015; 103 (1).
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.