MikroRNA a jejich vliv na neplodnost
MikroRNA (miRNAs) jsou malé fragmenty RNA o velikosti 18 až 25 nukleotidů, které nekódují proteiny, ale fungují spíše jako posttranskripční regulátory genové exprese. Role miRNAs se liší tkáň od tkáně, obecně se ale účastní převážně biologických procesů buněčné diferenciace, proliferace a apoptózy. Tyto procesy jsou rovněž důležitou součástí časného vývoje embrya a jeho implantace.
MikroRNA a implantace
Proces implantace embrya je ovlivňován celou řadou faktorů jak na straně embrya, tak na straně mateřského endometria. Současné poznatky naznačují, že miRNAs hrají důležitou roli v životaschopnosti embrya. Přesné funkce jednotlivých miRNAs je ale nutné ještě podrobněji prozkoumat.
MikroRNA u žen s opakovaným selháním metod asistované reprodukce
V posledních 30 letech došlo ke značnému pokroku v asistované reprodukci i v technikách využívaných při umělém oplodnění (in vitro fertilization – IVF). Bohužel jednou z nejčastějších příčin selhání IVF jsou chromozomální abnormality embrya. Podle studie Yanga a kolegů je až 44,9 % blastocyst vybraných na základě morfologie aneuploidních, genetický screening při výběru embryí k transferu by tak byl velmi přínosný. Vhodným neinvazivním biomarkerem časného embryonálního vývoje by mohly být miRNAs. Studie naznačují, že defektní miRNA profil embrya může vést k neúspěšné implantaci nebo pozdějšímu odumření embrya.
V procesu implantace mají miRNAs simultánní vliv na embryo a mateřské endometrium. Specifické miRNAs syntetizované embryem reagují na konkrétní komplementární miRNAs v endometriu a řídí tak specifické pochody během implantace. Je známo, že u některých patologií, jako je mužská infertilita nebo syndrom polycystických ovarií, je syntéza miRNAs změněna.
MikroRNA na začátku patologických těhotenství
Ektopická gravidita je implantace fertilizovaného vajíčka mimo děložní dutinu, objevuje se zhruba u 2 % populace. V několika studiích bylo prokázáno, že exprese některých miRNAs se liší mezi těhotnými s normálním průběhem a ženami s mimoděložním těhotenstvím. MikroRNA tedy zřejmě hrají roli při vzniku mimoděložního těhotenství, ačkoli mechanismus tohoto účinku ještě zcela jasný není. Testování miRNAs by umožnilo zachytit mimoděložní těhotenství dříve a s vyšší senzitivitou a specificitou, než je tomu dnes. Bohužel zatím není k dispozici žádný standardizovaný postup, který by bylo možné využít v praxi.
MikroRNA mají vliv na regulaci genové exprese při implantaci a časném vývoji embrya. Defektní profil miRNA může vést ke špatné endometriální receptivitě, defektnímu vývoji embrya, selhání implantace při metodách asistované reprodukce a k těhotenstvím mimo dutinu děložní. Výzkum k odhalení konkrétních miRNAs, které by mohly být využity jako biomarkery, stále probíhá.
(epa)
Zdroj:
Galliano D., Pellicer A. MicroRNA and implantation. Fertility and Sterility. June 2014; 101 (6): 0015–0282.
Yang Z., et al. Selection of single blastocysts for fresh transfer via standard morphology assessment alone and with array CGH for good prognosis IVF patients: results from a randomized pilot study. Mol Cytogenet 2012; 5: 24
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.