Inzulinová rezistence a zvýšené riziko potratu po léčbě neplodnosti
Spontánní potraty představují velké riziko pro graviditu po spontánní koncepci i po metodách umělého oplodnění. V posledních letech některé studie referovaly o vysokých počtech spontánních potratů u obézních infertilních žen léčených metodami IVF či u žen, které měly diagnózu syndromu polycystických ovarií (PCOS).
Spontánní potraty představují velké riziko pro graviditu po spontánní koncepci i po metodách umělého oplodnění. V posledních letech některé studie referovaly o vysokých počtech spontánních potratů u obézních infertilních žen léčených metodami IVF či u žen, které měly diagnózu syndromu polycystických ovarií (PCOS). Existuje předpoklad, že spojovacím článkem mezi obezitou, PCOS a spontánními potraty může být inzulinová rezistence. Ženy s PCOS často trpí obezitou, která bývá spojována se sníženou hepatální a periferní inzulinovou senzitivitou. Literární údaje potvrzují, že léčba metforminem u PCOS redukuje riziko ztráty plodu, hlavním ukazatelem účinnosti terapie metforminem je redukce inzulinové rezistence, což nepřímo ukazuje na vztah inzulinové rezistence a potratů.
Autoři studie zařadili do sledování 107 žen, které poprvé otěhotněly po léčbě neplodnosti v centru reprodukční medicíny v Pekingu. Pacientky byly léčeny podle standardního dlouhého protokolu s GnRH agonisty, kombinovaného s podáním rekombinantního FSH a hCG. Podle BMI byly rozděleny do 3 skupin (snížené BMI, normální BMI, zvýšené BMI – obezita). Bylo provedeno vyšetření inzulinové rezistence podle modelu homeostázy (HOMA-IR), výsledek byl získán vynásobením hodnoty glykemie nalačno hodnotou hladiny inzulinu nalačno a vydělením číslem 22,5. Hodnoty HOMA IR vyšší než 4,5 byly považovány za inzulinovou rezistenci. Jako metoda zpracování byla použita logistická regresní analýza, vyhodnocující účinek inzulinové rezistence a různých jiných rizikových faktorů (věk, počet transferovaných embryí, BMI, přítomnost PCOS, sekundární fertilita).
Výskyt spontánních potratů byl 17,8 %. Po úpravě ostatních rizikových faktorů byla zjištěna statisticky významná koincidence inzulinové rezistence a spontánních abortů, avšak efekt nadváhy/obezity a syndromu polycystických ovarií se neukázal jako statisticky signifikantní. Je přesto možné očekávat, že výskyt spontánních abortů u žen obézních a s diagnózou PCOS bude zvýšen. Proto by se všechny tyto pacientky měly pokusit o zlepšení inzulinové senzitivity a dosáhnout změnou životního stylu s případnou medikamentózní terapií redukce hmotnosti ještě před zahájením léčby neplodnosti.
(moa)
Zdroj: Insulin Resistance Increases the Risk of Spontaneous Abortion after Assisted Reproduction Technology Treatment. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 92(4):1430–1433.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.