Paracetamol je stále lékem první volby
Paracetamol je látka, která je na trhu již od padesátých let minulého století. Dodáván je v široké paletě lékových forem, včetně tablet, čípků a sirupů. Indikovaný je k léčbě bolesti a febrilií u dětí i dospělých. Paracetamol je formálně řazen do nesteroidních analgetik (NSAIDs), na rozdíl od ostatních látek z této skupiny ale nevykazuje antiflogistický efekt. Zároveň není zatížen typickými nežádoucími účinky NSAIDs, jako je vznik žaludečních vředů nebo poškození ledvin.
Podle guidelines Světové zdravotnické organizace (WHO) je určen k léčbě mírné a střední bolesti. Tento koncept je založený na žebříčku WHO, který byl publikován v roce 1986 jako algoritmus managementu onkologické bolesti. V současné době se používá k nastavení analgetické léčby ze všech příčin. Žebříček je založen na jednoduchém pravidlu, že nemá smysl eskalovat dávky až do extrémních hodnot, ale místo toho je vhodné zaměnit léčivo za účinnější, zpravidla opiátového charakteru, případně vhodně kombinovat. Na lehkou bolest (1–3 na Visual Analog Scale, VAS) jsou potom doporučovány látky ze skupiny NSAIDs, na střední bolest (4–6 na VAS) se nasazují slabé opiáty, jako kodein nebo tramadol, na silnou bolest jsou potom využívány silné opiáty, včetně morfinu, oxykodonu nebo fentanylu. Přechod na další stupeň analgetické terapie má být přitom vykonán kdykoliv, kdy předchozí stupeň nevykazuje dostatečnou účinnost.
Paracetamol má nicméně v rámci žebříčku WHO velmi zvláštní postavení. Kromě jeho samostatného použití v první linii na prvním stupni je s výhodou podáván také v kombinační terapii, zejména u střední bolesti, kde doplňuje slabý opiát. Tato kombinace se může ukázat jako účinná i v okamžiku, kdy samostatný kodein nebo tramadol neposkytoval dostatečnou úlevu od bolesti, a přidání paracetamolu tak může pacienta ušetřit nasazení silného opiátu. Tento efekt je o to důležitější u nemocných s chronickou bolestí, u kterých by silné opiáty musely být používány dlouhodobě. Na tyto látky totiž vzniká postupně tolerance a oddálením nutnosti jejich použití se tak prodlouží doba jejich účinku v nízkém a normálním dávkování. Výhodou paracetamolu je také jeho bezpečné použití u dětí, na rozdíl od acetylsalicylové kyseliny není asociován s výskytem Reyova syndromu.
Paracetamol tak představuje levnou, dostupnou a ve standardních dávkách téměř netoxickou alternativu, která by měla být zvážena u každého pacienta s bolestí.
(ond)
Zdroj: World Health Organization. Cancer pain relief and palliative care. Geneva: WHO 1990.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.