Příznivý vliv NOACs na renální funkce u pacientů s fibrilací síní
U většiny pacientů s fibrilací síní je pro prevenci iktu indikovaná doživotní léčba perorálními antikoagulancii, buď warfarinem, nebo přímým perorálním antikoagulans (NOAC – non-vitamin K antagonist oral anticoagulant). Objevují se důkazy o tom, že NOACs mohou mít příznivější vliv na renální funkce, což zkoumala i níže prezentovaná studie.
Úvod
Novější výsledky studií ukazují, že látky ze skupiny NOACs mohou být v porovnání s warfarinem spojené s lepším zachováním renálních funkcí. Jde pravděpodobně o důsledek rozdílu v mechanismu jejich farmakologického účinku. Warfarin snižuje K-dependentní matrixový Gla protein a může tak podporovat renovaskulární kalcifikaci. Naopak látky ze skupiny NOACs mohou být potenciálně protektivní, protože inhibují faktor Xa a trombin, u nichž bylo zjištěno spojení s vaskulárním zánětem.
Cíl a metodika analýzy
Cílem retrospektivní analýzy bylo porovnat vliv 4 antikoagulačních látek (apixabanu, dabigatranu, rivaroxabanu a warfarinu) na funkci ledvin. Hodnoceny byly následující parametry: ≥ 30% eGFR, zdvojnásobení hladiny kreatininu v séru, akutní poškození ledvin a selhání ledvin.
V rozsáhlé databázi amerických pacientů propojené s výsledky laboratorních vyšetření autoři studie identifikovali 9769 pacientů s nevalvulární fibrilací síní, u kterých byla v období od 1. října 2010 do 30. dubna 2016 zahájena léčba perorálními antikoagulancii. K minimalizaci zkreslení výsledků byla použita metoda propensity score a inverzní pravděpodobnost vážení léčby (IPTW − inverse probability of treatment weighting). K porovnání antikoagulačních látek byl ve vážené populaci použit Coxův regresní model proporcionálních rizik.
Výsledná zjištění
Kumulativní riziko bylo po 2 letech pro sledované parametry následující: 24,4 % pro ≥ 30% pokles eGFR, 4,0 % pro zdvojnásobení hladiny kreatininu v séru, 14,8 % pro akutní poškození ledvin a 1,7 % pro selhání ledvin.
Souhrnně pro všechna 3 NOACs byly v porovnání s warfarinem získány následující výsledky: snížení rizika ≥ 30% poklesu eGFR (poměr rizik [HR] 0,77; 95% CI 0,66–0,89; p < 0,001), snížení rizika zdvojnásobení hladiny kreatininu v séru (HR 0,62; 95% CI 0,40–0,95; p = 0,03) a snížení rizika akutního poškození ledvin (HR 0,68; 95% CI 0,58–0,81; p < 0,001).
Při srovnání jednotlivých NOACs a warfarinu byl dabigatran spojen s nižším rizikem ≥ 30% poklesu eGFR a akutního selhání ledvin, rivaroxaban byl spojen s nižším rizikem ≥ 30% poklesu eGFR, zdvojnásobení hladiny kreatininu v séru a akutního selhání ledvin. U apixabanu nebyl proti warfarinu ve vlivu na sledované renální funkce zjištěn statisticky významný rozdíl.
Závěr
Pokles renálních funkcí je u pacientů s fibrilací síní léčených antikoagulancii běžný. NOACs, především dabigatran a rivaroxaban, mohou být spojené s nižším rizikem zhoršení renálních funkcí než warfarin.
(blu)
Zdroj: Yao X., Tangri N., Gersh B. J. et al. Renal outcomes in anticoagulated patients with atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 2017; 70 (21): 2621–2632, doi: 10.1016/j.jacc.2017.09.1087.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.