Bezpečnost a účinnost dabigatranu a dalších NOACs ve srovnání s warfarinem u pacientů s fibrilací síní – výsledky velké dlouhodobé prospektivní studie

Sledovaná populace pacientů

Pro sběr dat byly využity dvě americké zdravotní databáze (MarketScan a Optum). Soubor prospektivní studie tvořilo celkem 221 228 pacientů, kteří:

• byli starší 18 let;
• měli potvrzenou diagnózu fibrilace síní;
• se nacházeli v riziku vzniku cévní mozkové příhody (skóre CHA₂DS₂-VASc ≥ 1);
• začali užívat antikoagulační terapii v období od října 2010 do září 2015;
• užívali antikoagulační terapii po dobu minimálně 12 měsíců;
• nesetrvávali během období sledování v domově s pečovatelskou službou ani v jiném podobném zařízení (zde totiž chyběly přesné údaje o užívání přípravků).

Z celkového počtu bylo 102 204 pacientů na terapii warfarinem, 35 124 užívalo dabigatran, 55 059 bylo léčeno rivaroxabanem a 28 841 užívalo apixaban. Léčba edoxabanem se v této studii neobjevila vzhledem k datu jeho uvedení na trh.

Metodika analýzy

Z pacientů léčených NOACs byla pro finální analýzu vybrána pomocí metody propensity score matching ta část osob, která byla vstupními charakteristikami srovnatelná se skupinou léčenou warfarinem. U každého zařazeného pacienta byl sledován výskyt hospitalizací pro cévní mozkové příhody, rozvoj život ohrožujícího krvácení a tromboembolické nemoci po dobu 12 měsíců během užívání antikoagulační léčby. Ve sledované skupině pacientů byly rovněž stanoveny další související faktory, které by mohly ovlivnit výběr vhodného antikoagulancia (např. komorbidity, další medikace, předchozí hospitalizace, atd.). Po analýze dat získaných z obou databází byly porovnávány výsledky týkající se bezpečnosti a účinnosti terapie warfarinem a NOACs, tj. dabigatranem, rivaroxabanem nebo apixabanem.

Výsledky

Bezpečnost a účinnost každého z nových perorálních antikoagulancií byly porovnávány s warfarinem. Byl zjištěn poměr rizik (HR) výskytu cévní mozkové příhody 0,75 (95% interval spolehlivosti [CI] 0,58–0,98) pro dabigatran, 0,77 (95% CI 0,61–0,98) pro rivaroxaban a 0,69 (95% CI 0,50–0,96) pro apixaban. Poměr rizik rozvoje život ohrožujícího krvácení byl 0,72 (95% CI 0,65–0,80) pro dabigatran, 0,56 (95% CI 0,49–0,64) pro apixaban a 1,02 (95% CI 0,94–1,12) pro rivaroxaban. 

Závěr

Výsledky dlouhodobého sledování poukázaly na nižší riziko výskytu cévní mozkové příhody a také nižší riziko rozvoje krvácivých komplikací při terapii dabigatranem ve srovnání s léčbou warfarinem. Dále naznačují větší efektivitu užívání rivaroxabanu z hlediska výskytu cévních mozkových příhod, avšak riziko rozvoje vážného krvácení je u tohoto přípravku srovnatelné s warfarinem. Při porovnání apixabanu s warfarinem bylo zjištěno nižší riziko rozvoje krvácivých komplikací léčby při užívání apixabanu.

Studie tedy prokázala celkově nižší riziko výskytu cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní užívajících nová perorální antikoagulancia. Navíc bylo zjištěno nižší riziko rozvoje život ohrožujícího krvácení u pacientů užívajících dabigatran a apixaban. Tyto nálezy jsou konzistentní se zjištěními z klinických studií.

(kali)

Zdroj: Huybrechts K. F., Gopalakrishnan C., Bartels D. B. et al. Safety and effectiveness of dabigatran and other direct oral anticoagulants compared with warfarin in patients with atrial fibrillation. Clin Pharmacol Ther 2020 Jun; 107 (6): 1405−1419, doi: 10.1002/cpt.1753.