ExAller a jeho využití v klinické praxi: Skoncujte s projevy alergie na roztoče domácího prachu

MUDr. Ester Seberová
alergologie a klinická imunologie, RESPIRAL, s. r. o., Plzeň

Nenároční a všudypřítomní společníci

Roztoči jsou drobní členovci, kteří jsou věrným průvodcem člověka. Jejich velikost činí přibližně 0,3 mm, jsou tedy pouhým okem neviditelní. I když o tom nevíme, žijí jich spolu s námi v našich bytech statisíce až miliony. Jsou velmi nenároční, k obživě jim úplně postačují různé látky biologického původu, které jsou součástí bytového prachu, především šupinky lidské kůže, spory plísní, odpad z potravin apod. Nabídku potravy pro roztoče samozřejmě zvyšuje přítomnost domácích zvířat, jejichž peří nebo srst, ale i kožní detritus, maz a pot, sliny, moč a další výměšky složení domácího prachu značně obohacuje.

Množství roztočů je odlišné v různých bytech, ale i v různých částech jednoho bytu – podle jeho zařízení a údržby. Lze je najít ve všech rezervoárech prachu – kobercích, polštářích, plyšových hračkách, čalounění nábytku apod. Nejlepší podmínky k životu jim však nabízejí naše postele – matrace a lůžkoviny, kde je pro ně optimální teplota (22–26 °C) a vlhkost (> 55 %) i dostatek potravy trvale dodávané v šupinkách oloupané kůže. Uvádí se, že v běžně udržované 1,5 roku užívané peřině žije 100 tisíc až 10 milionů roztočů. To znamená, že až 10 % hmotnosti takové přikrývky je tvořeno roztoči, jejich výkaly a zbytky mrtvých těl.

Senzibilizace disponovaných jedinců

Přítomnost roztočů v domácnosti je zcela neškodná pro zdravého člověka, ale u alergiků představuje velký problém. Udává se, že senzibilizována alergeny roztočů jsou 1–2 % světové populace (tj. 65–130 milionů lidí). Přecitlivělost na roztoče je uváděna jako jedna z hlavních příčin rozvoje alergických chorob, především alergické rýmy a astmatu. Kontakt s roztoči přispívá i k rozvoji alergického ekzému.

Z alergologického hlediska jsou u nás významní roztoči bytového prachu (HDM – house dust mites), a to především Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae. Více než 90 % pacientů s prokázanou přecitlivělostí na roztoče je souběžně senzibilizováno jejich hlavními alergeny přítomnými v jejich tělech (Der p2, Der f2) a fekáliích (Der p1, Der f1). Prahové množství pro senzibilizaci disponovaných jedinců roztočovými alergeny činí 1–2 µg v 1 gramu prachu, množství postačující k vyvolání záchvatu astmatu je potom 10 µg na 1 gram prachu. (Je důležité připomenout, že v 1 gramu prachu z postele v běžné domácnosti lze prokázat až 50 µg roztočů!)

Alergeny roztočů vyvolávají klasickou specifickou T_H2 odpověď se zapojením T a B lymfocytů a produkcí IgE protilátek a cytokinů typických pro alergickou reakci I. typu. K výraznému prozánětlivému působení, které je pro roztoče typické, přispívá také aktivace složek nespecifického imunitního systému a biologická aktivita některých molekul, které jakožto enzymy přispívají k narušení bariérové funkce kůže a sliznic a usnadňují průnik alergenů.

Základní režimová opatření a doporučení

Základním doporučením pro pacienta s prokázanou alergií na jakýkoliv alergen a vazbou následných potíží na jeho expozici je samozřejmě eliminace kauzálního alergenu.

U většiny alergologicky významných alergenů je však jejich úplná eliminace z prostředí nemožná, ať už pro jejich masivní sezónní výskyt v přírodě (pyly, spory plísní) nebo pro jejich komunitní rozšíření a působení v interiérech (roztoči, alergeny domácích zvířat). V domácím prostředí alergika je vždy nutné zaměřit se na snížení množství alergenů pod dávku schopnou vyvolat obtíže. U pacientů s přecitlivělostí na roztoče je tak základním požadavkem zavedení bezprašného režimu, v jehož důsledku dojde k omezení zdrojů obživy pro roztoče a sníží se nárůst jejich množství. Současně s potlačením množení živých roztočů je třeba účinně odstranit také jejich neživé zbytky, jež jsou i nadále hlavním zdrojem alergenů.

Pro dlouhodobé udržení bezprašného režimu je důležité zařízení domácnosti se snadno stíratelnými povrchy a absencí zbytečných lapačů prachu. Vhodná není ani přítomnost jakýchkoliv domácích zvířat, jež jsou zdrojem nejrůznějších biologických materiálů (tj. potravy pro roztoče) a navíc vždy zvyšují riziko další alergizace vlastními zvířecími alergeny. Samozřejmostí je častý pravidelný úklid s použitím kvalitního vysavače s HEPA filtry, větrání a udržování optimální teploty a vlhkosti vzduchu.

Velkou pozornost je třeba věnovat úklidu ložnice a péči o matrace a lůžkoviny. Jako výplň pokrývky a polštáře alergika zásadně volíme materiály, jež lze prát; tedy nikoliv peří, které nejen samo může alergizovat, ale hlavně není možné jej dlouhodobě udržovat v čistotě. Časté převlékání lůžkovin (u alergiků minimálně 1× týdně) by mělo být spojeno s důkladným luxováním matrací a větráním polštáře a přikrývky. Pokud lze, je vhodné lůžkoviny občas vystavit působení mrazivého vzduchu. Můžeme používat i speciální antialergické povlaky tvořící neprostupnou bariéru mezi kůží a dýchacími cestami alergika a vnitřkem matrací a lůžkovin, které jsou rezervoárem roztočových alergenů. V nabídce jsou i nejrůznější chemické prostředky (akaricidy), jež mohou být dokonce přidávány do textilií už při jejich výrobě.

Je třeba počítat s tím, že přes veškerou snahu není možno roztoče z postele a bytového prachu odstranit úplně, pouze můžeme jejich množství snížit. Udržování „bezroztočového“ prostředí pro alergického pacienta je vždy dlouhodobý a náročný proces, který vyžaduje zapojení a pochopení všech členů domácnosti. V praxi nejúčinnější je kombinace různých metod: udržování podmínek nepříznivých pro množení roztočů v interiéru a paralelně důkladné odstraňování živých roztočů i jejich zbytků častým vysáváním s použitím účinného vysavače.

Nová metoda eliminace

Jako velmi účinná se jeví nová metoda eliminace roztočových alergenů z lůžka, jejíž podstatou je kombinace užití 100% přírodního feromonového roztoku ve formě spreje (ExAller) a účinného vysavače. Po nastříkání feromonu na prostěradlo jsou po krátké době na jeho povrch přilákáni roztoči z hlubších vrstev matrace. Následuje jejich likvidace vypráním textilie v běžném pracím prostředku – bez použití speciálních chemikálií. Důležité je doplnit celý proces vysátím zbytků roztočů vysavačem s HEPA filtrem. Výhody tohoto postupu spočívají v tom, že jsou odstraněni roztoči i z hlubších vrstev lůžkovin, než by bylo možné pouhým vysáváním, a současně se pacientova kůže a sliznice nedostává do kontaktu s žádnou agresivní chemikálií.

Bylo prokázáno, že už po prvním použití se nálož lůžka roztočovými alergeny snižuje o 80 %, při druhém použití o 94 % a při třetím až o 97 %. Celý postup je samozřejmě nutno opakovat (dle návodu v postupně se prodlužujících intervalech), protože při denním užívání dochází k novému osídlení a pomnožení roztočů.

Pilotní studie

Efekt feromonu (v zahraničí pod názvem Acar’up) byl prokázán v prospektivní pilotní studii provedené v Belgii, do níž bylo zařazeno celkem 40 dětí s alergií na roztoče prokázanou radioalergosorbentním testem (RAST) a kožními testy. Všechny trpěly symptomy alergické rinokonjunktivitidy středního až těžkého stupně. Hodnocení intenzity příznaků bylo provedeno před zahájením sledování (D0) a následně 1 týden po první aplikaci přípravku (D7) a 1 týden po druhé aplikaci (D14). Studii ukončili všichni pacienti. Vedlejší účinky nebyly pozorovány u žádného z nich. Signifikantní snížení intenzity příznaků bylo prokázáno u nosní kongesce, kýchání, svědění nosu a svědění očí. Došlo i ke snížení sekrece nosní, ale bez statistické signifikance. Podíl pacientů udávajících středně silné nebo silné symptomy na počátku a žádný nebo jen slabý příznak po druhém cyklu dosáhl 70 % u nosní kongesce, 47 % u kýchání, 62 % u svědění nosu, 60 % u svědění očí a 62 % u nosní sekrece.

Klinické sledování v českém prostředí

Klinické sledování s podobným uspořádáním bylo provedeno na 5 alergologických pracovištích v Česku v období od května 2020 do března 2021. Do sledování se zapojilo celkem 45 pacientů ve věku 5–57 let (24 mužů, 21 žen, z toho 19 osob mladších 18 let) s prokázanou alergií na roztoče. 28 pacientů trpělo alergickou rýmou nebo rinosinusitidou, 1 z nich měl prokázané i nosní polypy, 17 bylo léčeno pro bronchiální astma a 3 pro ekzém.

Pacienti udávali tyto alergické projevy: kašel, sípání, dušnost, kýchání, sekrece z nosu, pocit ucpaného nosu, svědění nosu, podráždění a slzení očí, febrilie, pocit škrábání v krku, pruritus, zarudnutí kůže a exantém. Intenzita symptomů byla hodnocena na stupnici od 0 do 3, kde: 0 = bez projevů, 1 = lehčí projevy, 2 = středně těžké projevy, 3 = vážné projevy. Byla sledována i vrcholová výdechová průtoková rychlost (PEF) měřená pomocí peak-flow metru.

Účastníci studie v průběhu sledování pokračovali v užívání zavedené antiastmatické a antialergické léčby (převážně systémová a topická antihistaminika, intranazální či inhalační kortikosteroidy, bronchodilatancia). Jejich matrace byly navíc celkem 3× ošetřeny přípravkem ExAller. Hodnocení symptomů a měření PEF bylo provedeno na počátku (při vstupní návštěvě) a dále po každé aplikaci ExAlleru.

Na základě analýzy dat z formulářů bylo identifikováno 5 alergických projevů, kterými pacienti trpěli nejvíce: pocit ucpaného nosu, kýchání, sekrece z nosu, svědění a slzení očí. U všech těchto symptomů došlo během používání přípravku ExAller k signifikantnímu snížení míry závažnosti (hodnoty při vstupním vyšetření a po 3. aplikaci ExAlleru byly srovnány pomocí dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu; p < 0,001). Průměrná hodnota PEF vzrostla po 3. aplikaci feromonu o 10 % oproti průměrné hodnotě naměřené při vstupním vyšetření (p < 0,001). Zlepšení bylo pozorováno i u dalších (méně intenzivních nebo méně častých) alergických projevů – kašle, dušnosti, sípání, pocitu škrábání v krku, exantému a erytému.

Většina pacientů, kteří při vstupním vyšetření udávali závažné/středně těžké projevy alergie, je po 3. aplikaci hodnotila jako lehčí nebo byli zcela bez symptomů. Během monitorování nebyly pozorovány žádné vedlejší účinky spojené s aplikací přípravku ExAller.

Literatura:
1. Colloff M. J. Dust Mites. CSIRO Publishing, Dordrecht, 2009.
2. Moingeon P. Progress in the development of specific immunotherapies for house dust mite allergies. Expert Rev Vaccines 2014; 13 (12): 1463–1473, doi: 10.1586/14760584.2014.948861.
3. Jonniaux E., Mailleux A. C. House dust mites avoidance and allergic children: a prospective study of a new strategy. J Allergy Ther 2014; 5: 191, doi: 10.4172/2155-6121.1000191.
4. Klinické sledování přípravku ExAller. Ewopharma ČR, 2021.
5. Skoncujte s projevy alergie na roztoče domácího prachu. Získejte zpět své zdraví a pohodu. ExAller, 2021. Dostupné na: www.exaller.com/cs/skoncujte-s-alergi%C3%AD-na-rozto%C4%8De-exaller