Zlozvyk zbytečné preskripce ATB u respiračních infekcí přetrvává
Pro českého lékaře je jistě zajímavou otázkou, zda je i v jiných ekonomicky vyspělých zemích racionální léčba respiračních infekcí tak ožehavým problémem jako u nás. Na problematiku preskripce antibiotik u respiračních infekcí se zaměřili autoři z Mayo Clinic v USA. Na základě jejich zjištění je možné konstatovat, že v ČR je situace podobná.
Většina akutních respiračních infekcí je virového původu, a proto nevyžadují léčbu antibiotiky. Symptomy infekčního onemocnění jsou většinou mírné a odezní spontánně. Přesto nadbytečná preskripce antibiotik přetrvává – autoři odhadují, že zbytečná je celá jedna polovina z těchto předepsaných léků, navzdory dobré obeznámenosti s problémem mikrobiální rezistence a navzdory doporučeným postupům a opakovaným informačním kampaním.
Cílem studie bylo lépe porozumět chování lékařů Mayo Clinic vzhledem k preskripci antibiotik u akutních infekcí respiračního traktu a vytyčit cíle k intervenci pro jeho zlepšení. Zkoumána byla konečná diagnóza respiračních infekcí, frekvence a typ předepisovaných antibiotik a faktory spojené s preskripcí antibiotik u pacientů s respiračními infekcemi.
Ze 438 sledovaných pacientů byl nejčastějším důvodem návštěvy lékaře kašel (58 %). Nejčastější konečná diagnóza byla akutní sinusitida (32 %), virová respirační infekce (29 %) a akutní bronchitida (24 %). 69 % pacientů byla předepsána antibiotika, z nich nejčastěji širokospektrální makrolidy (55 %). Preskripce antibiotik byla spojena se stížnostmi na bolest dutin nebo dušnost, trváním onemocnění ≥ 8 dní a specifickými nálezy při fyzikálním vyšetření. Procento pacientů, kterým byla předepsána antibiotika, se nelišilo u různých věkových skupin nebo u pacientů s rizikovými faktory komplikací. Mezi preskripcí jednotlivých lékařů, ev. skupin lékařů byly nápadné rozdíly.
Ačkoli se pravidelně vydávají a aktualizují guidelines pro preskripci antibiotik a odborné společnosti vytrvale vzdělávají lékaře k jejich racionálnímu používání, přenos těchto zásad do praxe stále selhává. Příčiny mohou být různé. Někteří pacienti mají o antibiotickou léčbu zájem a lékaři někdy považují za příliš časově náročné je seznamovat s tím, že příčina jejich onemocnění je pravděpodobně virová. Jindy je preskripce založena na obavách z komplikací u rizikových pacientů. Studie vedla k jednoznačnému zjištění, že preskripce antibiotik u akutních respiračních infekcí je vysoká. Diagnózy jako sinusitida nebo bronchitida mohly být nadužívány k ospravedlnění nadbytečné léčby antibiotiky.
(pez)
Zdroj: Grover M. L., Mookadam M., Rutkowski R. H. et al. Acute respiratory tract infection: a practice examines its antibiotic prescribing habits. J Fam Pract 2012 Jun; 61 (6): 330–335.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.