Pyelolitiáza v podkovovité ledvině s jedním sběrným systémem a jediným zkříženým močovodem
Authors:
I. M. Sabler; K. Stav; A. Cooper; I. Y. Siegel
Published in:
Urol List 2014; 12(4): 33-36
Overview
V našem článku prezentujeme případ podkovovité ledviny s jedním sběrným systémem a jediným zkříženým močovodem a pyelolitiázou. V anglickém jazyce byly dosud celosvětově uveřejněny pouze čtyři publikace popisující případ podkovovité ledviny s jediným zkříženým močovodem. Prezentujeme náš postup při léčbě třicetiletého pacienta s touto vzácně se vyskytující vrozenou malformací a objemnou nefrolitiázou, uvádíme přehled dostupné literatury a nabízíme možná vysvětlení.
Klíčová slova:
podkovovitá ledvina, jediný křížený močovod, pyelolitiáza
Úvod
Podkovovitá ledvina se vyskytuje u 0,25 % jedinců v obecné populaci a je přítomna přibližně u jednoho ze 400– 800 živě narozených novorozenců. Tato anomálie se vyskytuje dvakrát častěji u mužů než u žen. Předpokládá se, že vznik litiázy u těchto pacientů souvisí s hydronefrózou nebo obstrukcí ureteropelvické junkce (uretero‑pelvic junction – UPJ), která způsobuje stázu moči [1].
Popis případu
Třicetiletý jinak zdravý muž podstoupil vyšetření počítačovou tomografií z důvodu přetrvávající tupé bolesti v levém boku. Vyšetření prokázalo přítomnost podkovovité ledviny s následujícími parametry: hydronefróza v levé ledvině, 20mm konkrement v UPJ a 8mm konkrement v horním pólu. V pravé ledvině byla rovněž odhalena hydronefróza a malý konkrement v horním pólu. Obě ledviny měly jeden společný močovod (schéma 1). Metabolické vyšetření nefrolitiázy (zahrnující rozbor moči, krevní test na elektrolyty a parathormon a 24hodinový sběr moči pro vyšetření elektrolytů) neprokázalo přítomnost žádné patologie.
Před provedením litotrypse rázovou vlnou (shock wave lithotripsy – SWL) měl být pacientovi zaveden ureterální stent. Cystoskopie odhalila pravostranné hemitrigonum s jediným ústím močovodu normálního tvaru. Retrográdní pyelografie prokázala jediný močovod procházející od pravého ureterálního ústí, křížící střední čáru na úrovni obratlů L3– L4 a vstupující do levé části společné ledvinné pánvičky.
Pacientovi byl do jediného močovodu zaveden double J stent (schéma 2) a velký 20mm konkrement v UPJ byl následně léčen pomocí SWL (bylo použito zařízení Siemens Lithostar Lithotriptor®). Po dvou cyklech SWL byl pacient odeslán k provedení retrográdní intrarenální nefrolitotrypse (intrarenal nephrolithotripsy – RIRS) (s použitím flexibilního 7F ureteroskopu Wolf), při níž byla litiáza pomocí holmium laseru rozdrcena na malé fragmenty. Při výkonu byla užita 14F ureterální přístupová pochva pro usnadnění irigace a manipulace s objemnou litiázou. Téměř kompletní fragmentace kamene vyžadovala opakované zavádění endoskopu (schéma 3).
Diskuze
V tomto článku prezentujeme případ podkovovité ledviny (s pyeololitiázou) s jedním sběrným systémem a jediným zkříženým ektopickým močovodem u mladého, jinak zdravého muže. Jako první tuto anomálii popsali Cass a Vitko v roce 1972, kteří uveřejnili případovou studii 13letého chlapce se skoliózou bez jakýchkoli urologických problémů [2]. Aragona et al v roce 1986 prezentovali případ 44leté ženy trpící skoliózou a úplným situs inversus se srdcem uloženým na pravé straně [3]. Další případ této ojedinělé anomálie uveřejnili v roce 2003 Cestin et al. Jednalo se o 41letého muže s mikroskopickou hematurií, u něhož byla podkovovitá ledvina diagnostikována během běžného vyšetření [4]. Poslední kazuistika brazilských autorů Costy et al z roku 2004 popisuje případ 26leté ženy s podkovovitou ledvinou, jediným zkříženým močovodem a karcinomem z renálních buněk [5].
Naše kazuistika je tedy pátou zprávou popisující případ jediného zkříženého močovodu s podkovovitou ledvinou a pravděpodobně se jedná o první popis této anomálie v kombinaci urolitiázou.
Předpokládá se, že tato malformace může mít dvě různé příčiny (které spolu nemusejí vzájemně souviset):
- embryogeneze samotné podkovovité ledviny a
- vývoj jediného zkříženého močovodu.
Embryogenezi podkovovité anomálie se pokoušejí vysvětlit dvě teorie. Podle klasické mechanické fúzní teorie vzniká podkovovitá ledvina během organogeneze, kdy se dolní póly zárodků ledvin dotýkají a spojí se ve střední čáře. Novější studie předkládají hypotézu, že k abnormální fúzi tkáně dochází v důsledku teratogenní příhody spočívající v abnormální migraci posteriorních nefrogenních buněk, které se následně slučují a vytváří isthmus. Tato teratogenní příhoda může být rovněž odpovědná za vyšší incidenci souvisejících vrozených anomálií [1], jakou je např. vznik jediného zkříženého močovodu.
Přesná příčina vzniku zkříženého močovodu není známa. Někteří autoři se však domnívají, že jediný ureterální pupen během embryogeneze překříží střední čáru a rozdělí se na dvě poloviny, a tak zajistí vývoj obou ledvin. V důsledku neschopnosti pupene se rozdělit může dojít ke vzniku jediného močovodu, který kříží (nebo ji nemusí křížit) střední čáru [6]. Podle další teorie dochází k překřížení močovodu na opačnou stranu z důvodu vlivu na vývoj metanefrogenních buněk, který tak vytváří zkříženou ektopickou ledvinu [7]. Případně může být jediný močovod pozůstatkem degenerace kontralaterálního močovodu z důvodu rozvětvení ureterálního pupene s cílem spojit se s oběma renálními blastemy, které se později spojí v podkovovitou ledvinu [8]. A konečně, teratogenní efekt na buněčnou migraci se může podílet nejen na vzniku renálních defektů, ale rovněž na vzniku anomálií mimo ledviny, jako jsou např. skolióza a úplná situs inversus se srdcem na pravé straně, jak bylo popsáno v souvislosti s touto anomálií [1].
Z tohoto výčtu je obtížné vybrat jedinou teorii, která by dostatečně popisovala příčinu vzniku této anomálie. Skutečná etiologie bude pravděpodobně kombinací několika z výše uváděných mechanizmů. Za nejrealističtější verzi považujeme mechanizmus popsaný autory Aragonou et al. Podle této teorie zahrnuje embryologický řetězec vedoucí ke vzniku této anomálie tři samostatné procesy:
- spojení dvou nefrogenních blastemů s vytvořením fúzované nefrogenní struktury;
- překřížení močovodu vedoucí k indukci renálního blastemu a
- ageneza ureteráního pupenu na opačné straně [3].
Podkovovitá ledvina sama o sobě nezpůsobuje žádné symptomy. Embryogeneze a anatomie této anomálie však predisponují k vyššímu riziku incidence některých onemocnění, které se vyskytují častěji než v případě normální ledviny. U těchto jedinců se častěji vyskytuje hydronefróza, litiáza, infekce a některé druhy tumorů, jako např. karcinom z přechodných buněk (3– 4násobné riziko) a Wilmsův tumor (dvojnásobné riziko), sarkom a karcinoid [1].
Prevalence litiázy se u pacientů s podkovovitou ledvinou pohybuje v rozmezí 20– 60 %. Příčina vzniku se připisuje související hydronefróze nebo obstrukci UPJ, jež způsobuje stázu moči. Dalším rizikovým faktorem pro vznik litiázy je abnormální orientace kalichů narušující drenáž moči, což vede ke stáze [1].
Řešení této vzácně se vyskytující anomálie je obtížné. Je nutné dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poranění jediného zkříženého močovodu. U našeho pacienta jsme se rozhodli pro zajištění průchodnosti močovodu zavést ureterální stent.
U pacientů s podkovovitou ledvinou je vzhledem k centrálnímu umístění kamene ve střední čáře provedení SWL velmi komplikované. Vzhledem k náročnosti výkonu lze zvážit umístění pacienta do polohy na břiše. Zavedení stentu usnadní díky dilataci močové trubice následnou RIRS. Zejména velká přístupová pochva zajišťuje irigaci a nízký tlak během celého výkonu. Ureterální pochva zajišťuje ochranu při opakovaném zavádění instrumentů s košíčkem. Ačkoli flexibilní ureteroskop představuje jediný způsob, jak získat přístup do zkříženého močovodu, nová generace flexibilních endoskopů usnadňuje fragmentaci. Stále se však jedná o technicky náročnou proceduru. Další možností může být u pacientů s touto anomálií perkutánní přístup horním pólem ledviny. Vzhledem k tomu, že nejvýše uložené části pólu jsou orientovány rovněž posteriorně, přístup do horního pólu je obvykle proveditelný a efektivní. V našem případě lze srovnatelně úspěšného výsledku dosáhnout pomocí flexibilního ureteronefroskopu.
Prof. I. Y. Siegel
Department of Urology, Assaf Harofeh Medical Center Affiliated with the Sackler Faculty of Medicine,
Tel-Aviv University, Zerifin, Israel
yoram.siegel@gmail.com
Sources
1. Medscape. Allen RC Jr. Horseshoe Kidney. Available from: http:/ / www.emedicine.com/ med/ topic2860.htm.
2. Cass AS, Vitko RJ. Unusual variety of crossed renal ectopy with only one ureter. J Urol 1972; 107(6): 1056– 1058.
3. Aragona F, Serretta V, Fiorentini L et al. Combined renal and pyelic fusion with crossed ectopia of single ureter. Urology 1986; 28(4): 339– 341.
4. Yesilli C, Erdem O, Akduman B et al. Horseshoe kidney with pyelic fusion and crossed single ureter. J Urol 2003; 170(1): 175– 176.
5. Costa RP, Schaal CH, Navarro FC. Neoplasia in horseshoe kidney with pyelic fusion and crossed single ureter. Int Braz J Urol 2004; 30(4): 319– 320.
6. Wesson MB. Urologic roentgenology. 2. ed. Philadelphia: Lea & Febiger 1946.
7. Potter EL. Pathology of the Fetus and the Newborn. Chicago: Year Book Medical Publishers, Inc. 1952.
8. Currarino G, Weisbruch GJ. Transverse fusion of the renal pelvis and single ureter. Urol Radiol 1989; 11(2): 88– 91.
Labels
Paediatric urologist UrologyArticle was published in
Urological Journal
2014 Issue 4
Most read in this issue
- Intersticiální cystitida / syndrom bolestí v močovém měchýři – základní principy
- Nové poznatky o laparoskopické operaci vezikovaginální píštěle – naše technika a přehled literatury
- Rekonstrukce striktury bulbární části močové trubice
- Novinky ve flexibilní ureteroskopii – indikace, techniky a řešení komplikací