Specifika těžkých forem COVID-19

Overview

Úvod: Prezentace má za cíl shrnout mezinárodní poznatky o těžkých formách COVID-19. Zároveň autor konfrontuje COVID-19 s diagnostickými a terapeutickými postupy u těžkých forem chřipkových onemocnění. Součástí prezentace jsou vlastní data z průběhu několika desítek závažných kazuistik hospitalizovaných ve VFN od března 2020.

Metodika: Porovnání diagnostických postupů v oblasti kliniky, zobrazovacích a laboratorních metod mezi COVID-19 a myxovirovými infekcemi v prostředí intenzivní péče. Jsou nastíněna specifika postižení plic, kardiovaskulárního systému, cévní stěny a koagulačního systému. Je diskutována potřeba vysoce invazivních postupů včetně extrakorporální membránové oxygenace (ECMO). Zajímavá je souvislost s generací angiotenzinu a jeho receptory, jejich ovlivnění COVID-19 a souběžnou terapií. Imunitní odpověď na COVID-9 a monitorované inflamatorní markery mohou mít dopad na terapii COVID-19. Dopad infekciozity COVID-19 má vliv na intenzivistickou praxi a systém intenzivní péče v nemocnicích. 

Shrnutí:  Při překonání přirozených bariér a dosažení vysoké infekční dávky je specifikem COVID-19 endoteliální zánět vyžadující u závažných forem sofistikovanou a šetrnou léčbu selhávajících orgánových systémů. COVID-19 není v naprosté většině případů cytokinová bouře. Vysoká kontagiozita vyžaduje vývoj domácích ochranných pomůcek pro intenzivní péči. Při zabránění pandemie nepředstavuje COVID-19 větší zátěž pro systém intenzivní péče v ČR, nicméně generalizovaná virová infekce svojí závažností volá po zvyšování kvalifikace intenzivistů v ČR.