#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
CS
proLékaře.cz / Journals / Perspectives in Surgery / 2018 - 7

Hybridní torakoskopická resekce jícnu pro karcinom – retrospektivní analýza a srovnání s transhiatální ezofagektomií

Download PDF English version

Authors: T. Jínek 1;  L. Adamcik 1;  M. Duda 1,2;  M. Skrovina 1,3
Authors‘ workplace: Department of Surgery, Hospital Nový Jičín, a. s., Center of highly specialized oncological care for adults Nový Jičín, AGEL research and Training Institute 1;  2nd Department of Surgery, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc 2;  1st Department of Surgery, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc 3
Published in: Rozhl. Chir., 2018, roč. 97, č. 7, s. 320-327.
Category: Original articles

Overview

Úvod:

Využití miniinvazivních metod při ezofagektomii bylo zavedeno s cílem snížení pooperačních komplikací. Práce srovnává otevřenou transhiatální ezofagektomii a minimálně invazivní hybridní ezofagektomii. Obě metody mají rozdílný rozsah lymfadenektomie a transhiatální ezofagektomie je považována za méně radikální.

Metoda:

Do unicentrické retrospektivní studie bylo zařazeno 39 pacientů s transhiatální ezofagektomií a 25 pacientů s hybridní ezofagektomií, která kombinuje torakoskopické uvolnění jícnu s laparotomií a krční anastomózou. Všichni pacienti byli operování pro karcinom střední a distální třetiny jícnu a kardie (Siewert II) v období 2006–2016 na chirurgickém oddělení Nemocnice Nový Jičín, a. s. Data obou skupin, zejména výskyty časných pooperačních komplikací a množství disekovaných uzlin, byla statisticky srovnána. K hodnocení komplikací byla využita doporučení dle Mezinárodního konsenzu ke standardizaci a sběru dat komplikací spojených s resekcí jícnu.

Výsledky:

Délka výkonu byla signifikantně delší ve skupině hybridních resekcí (345 vs. 240 min., p <0,001). Počet disekovaných uzlin byl srovnatelný v obou skupinách (15 vs. 16, p=0,072). Pooperační plicní komplikace byly nižší u hybridních operací (16 % vs. 30,8 %, p=0,243). Nejčastější komplikací byl hrudní výpotek s nutností drenáže u transhiatální ezofagektomie, který se vyskytl u 7 pacientů. Nejčastější plicní komplikací u hybridního výkonu bylo respirační selhání u 3 nemocných. Anastomotický leak vznikl u 5 pacientů po transhiatálním výkonu a u 1 pacienta po torakoskopické resekci (12,8 % vs. 4 %, p=0,391). 30denní a 90denní letalita byla nesignifikantně nižší u hybridní resekce s torakoskopií (0 % vs. 5,1 %, p=0,516 a 4 % vs. 10,3 %, p=0,64). Ve skupině transhiatální resekce zemřeli 2 nemocní na následky respirační komplikace, 1 pro nekrózu žaludečního tubusu a 1 na akutní infarkt myokardu. Ve skupině hybridních výkonů zemřel 1 na respirační selhání. Morbidita hybridních výkonů byla nižší (36 % vs. 59 %, p=0,123). Statisticky významný byl počet celkových komplikací bez rozdílu v jejich závažnosti dle Clavien-Dindovy klasifikace ve prospěch hybridní resekce (11 vs. 30, p=0,015).

Závěr:

Hybridní ezofagektomie je dobře proveditelnou metodu. V našem souboru byla spojena s nižším počtem časných komplikací ve srovnání s transhiatální resekcí. Stejně jako torakotomie umožňuje dostatečnou lymfadenektomii. Velký počet a různé kombinace užívaných technik ezofagektomie ztěžují vyhodnocení a srovnání výsledků jednotlivých metod. Preference chirurgického pracoviště k technice resekce zůstává klíčová a jednoznačná doporučení zatím neexistují. Využití minimálně invazivních technik u resekcí jícnu se postupně stává standardem.

Klíčová slova:

minimálně invazivní ezofagektomie – torakoskopie – pooperační komplikace – lymfadenektomi

Sources
  1. Duda M, Adamčík L, Dušek L, et al. Zhoubné nádory jícnu v České republice. Rozhl Chir 2012;91:132−40.
  2. NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology, Esophageal and Esophagogastric Junction Cancers, Version I.2017. Availeble from: www: <https://www.nccn.org/professionals/physician_gls/pdf/esophageal.pdf>.
  3. Orringer MB, Marshall B, Chang AC, et al. Two thousand transhiatal esophagectomies: changing trends, lessons learned. Ann Surg 2007;246:363−72; discussion 372−4.
  4. Luketich JD, Pennathur A, Awais O, et al. Outcomes after minimally invasive esophagectomy: review of over 1000 patients. Ann Surg 2012;256:95−103.
  5. Pennathur A, Zhang J, Chen H, et al. The best operation for esophageal cancer? Ann Thorac Surg 2010;89:2163−7.
  6. Barreto JC, Posner MC. Transhiatal versus transthoracic esophagectomy for esophageal cancer. World J Gastroenterol 2010;16:3804−10.
  7. Donohoe CL, O´Farrell NJ, Ravi N, et al. Evidence-based selective application of transhiatal esophagectomy in a high-volume esophageal center. World J Surg 2012;36:98−103.
  8. Boone J, Livestro DP, Elias SG, et al. International survey on esophageal cancer: part I surgical techniques. Dis Esophagus 2009;22:195−202.
  9. Cuschieri A, Shimi S, Banting S. Endoscopic Esophagectomy through a right thoracoscopic approach. J R Coll Surg Edinb 1992;37:7−11.
  10. Kim T, Hochwald SN, Sarosi GA, et al. Review of minimally invasive esophagectomy and current controversies. Gastroenterol Res Pract 2012. Available from: doi: 1155/2012/683213.
  11. Dantoc MM, Cox MR, Eslick GD. Does minimally invasive esophagectomy (MIE) provide for comparable oncologic outcomes to open techniques? A systematic review. J Gastrointest Surg 2012;16:486−94.
  12. Low DE, Alderson D, Cecconello I, et al. International Consensus on standardization of data collection for complications associated with esophagectomy: Esophagectomy Complications Consensus Group (ECCG). Ann Surg 2015;262:286−94.
  13. Rice TW, Ishwaran H, Kelsen DP, et al. Worldwide Esophageal Cancer Collaboration Investigators. Recommendations for neoadjuvant pathologic staging (ypTNM) of cancer of the esophagus and esophagogastric junction for the 8th edition AJCC/UICC staging manuals. Dis Esophagus 2016;29:906−12.
  14. Rice TW, Ishwaran H, Hofstetter WL, et al. Worldwide Esophageal Cancer Collaboration Investigators. Recommendations for pathologic staging (pTNM) of cancer of the esophagus and esophagogastric junction for the 8th edition AJCC/UICC staging manuals. Dis Esophagus 2016;29:897−905.
  15. Kondrup J, Rasmussen HH, Hamberg O, et al. Ad Hoc ESPEN Working Group. Nutritional risk screening (NRS 2002): a new method based on an analysis of controlled clinical trials. Clin Nutr 2003;22:321−36.
  16. Rindani R, Martin CJ, Cox MR. Transhiatal versus Ivor-Lewis Esophagectomy: is there a difference? Aust N Z J Surg 1999;69:187−94.
  17. Hulscher JB, Tijssen JG, Obertop H, et al. Transthoracic versus transhiatal resection for carcinoma of the esophagus: a meta-analysis. Ann Thorac Surg 2001;72:306−13.
  18. Fuchs HF, Harnsberger CR, Broderick RC, et al. Simple preoperative risk scale accurately predicts perioperative mortality following esophagectomy for malignancy. Dis Esophagus 2017;30:1−6.
  19. Fuchs HF, Harnsberger CR, Broderick RC, et al. Mortality after esophagectomy is heavily impacted by center volume: retrospective analysis of the Nationwide Inpatient Sample. Surg Endosc 2017;31:2491−7.
  20. Decker G, Coosemans W, De Leyn P, et al. Minimally invasive esophagectomy for cancer. Eur J Cardiothorac Surg 2009;35:13−
  21. Dubecz A, Kun L, Stadlhuber RJ, et al. The origins of an operation: a brief history of transhiatal esophagectomy. Ann Surg 2009;249:535−40.
  22. Peyre CG, Hagen JA, DeMeester SR, et al. Predicting systemic disease in patients with esophageal cancer after esophagectomy: a multinational study on the significance of the number of involved lymph nodes. Ann Surg 2008;248:979−85.
  23. Altorki NK, Zhou XK, Stiles B, et al. Total number of resected lymph nodes predicts survival in esophageal cancer. Ann Surg 2008;248:221−6.
  24. Boshier PR, Anderson O, Hanna GB. Transthoracic versus transhiatal esophagectomy for the treatment of esophagogastric cancer: a meta-analysis. Ann Surg 2011;254:894−906.
  25. Omloo JM, Lagarde SM, Hulscher JB, et al. Extended transthoracic resection compared with limited transhiatal resection for adenocarcinoma of the mid/distal esophagus: five-year survival of a randomized clinical trial. Ann Surg 2007;246:992−1000.
  26. Koen Talsma A, Shapiro J, Looman CW, et al. Lymph node retrieval during esophagectomy with and without neoadjuvant chemoradiotherapy: prognostic and therapeutic impact on survival. Ann Surg 2014;260:786−92.
  27. Noordman BJ, Wijnhoven BP, van Lanschot JJ. Optimal surgical approach for esophageal cancer in the era of minimally invasive esophagectomy and neoadjuvant therapy. Dis Esophagus 2016;29:773−9.
  28. Ferguson MK, Celauro AD, Prachand V. Prediction of major pulmonary complications after esophagectomy. Ann Thorac Surg 2011;91:1494v1500.
  29. Verhage RJ, Hazebroek EJ, Boone J, et al. Minimally invasive surgery compared to open procedures in esophagectomy for cancer: a systematic review of the literature. Minerva Chir 2009;64:135−46.
  30. Nagpal K, Ahmed K, Vats A, et al. Is minimally invasive surgery beneficial in the management of esophageal cancer? A meta-analysis. Surg Endosc 2010;24:1621−9.
  31. Mocanu SN, Balagué Ponz MC, Targarona Soler EM, et al. Influence of the type of thoracic access on postesophagectomy respiratory complications. Cir Esp 2013;91:563−73.
  32. Sihag S, Kosinski AS, Gaissert HA, et al. Minimally invasive versus open esophagectomy for esophageal cancer: A comparison of early surgical outcomes from The Society of Thoracic Surgeons National Database. Ann Thorac Surg 2016;101:1281−8.
  33. Palanivelu C, Prakash A, Senthilkumar R, et al. Minimally invasive esophagectomy: thoracoscopic mobilization of the esophagus and mediastinal lymphadenectomy in prone position--experience of 130 patients. J Am Coll Surg 2006;203:7−16.
  34. Biere SS, van Berge Henegouwen MI, Maas KW, et al. Minimally invasive versus open Esophagectomy for patients with Esophageal cancer: a multicentre, open-label, randomised controlled trial. Lancet 2012;379:1887−92.
  35. Cuschieri A. Thoracoscopic subtotal Esophagectomy. Endosc Surg Allied Technol 1994;2:21−5.
  36. Mamidanna R, Bottle A, Aylin P, et al. Short-term outcomes following open versus minimally invasive esophagectomy for cancer in England: a population-based national study. Ann Surg 2012;255:197−203.
  37. Takeuchi H, Miyata H, Gotoh M, et al. A risk model for esophagectomy using data of 5354 patients included in a Japanese nationwide web-based database. Ann Surg 2014;260:259−66.
  38. Aujeský R, Neoral Č, Král V, et al. Videoasistovaná resekce jícnu pro karcinom – desetileté zkušenosti. Rozhl Chir 2010;89:746−9.
  39. Vrba R, Aujeský R, Vomáčková K, et al. Minimally invasive esophagectomy for esophageal cancer – results of surgical therapy. Wideochir Inne Tech Maloinwazyjne 2015;10:189−96.
  40. Zonča P, Peteja M, Richter V, et al. Kompletní miniinvazivní Ivor-Lewisova resekce jícnu. Rozhl Chir 2017;96:114−9.
Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgery
Využití retrosternálně uloženého kolon v náhradě jícnu
Stav chirurgické léčby karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce v České republice
Profylaktická ligace ductus thoracicus v prevenci chylothoraxu po resekci jícnu
Karcinom jícnu – výsledky chirurgické terapie na I. chirurgické klinice FN Olomouc
Úspěšná terapie leaku 3. stupně po ezofagektomii s hrudní anastomózou s použitím endoskopické vakuové terapie – kazuistika
Výsledky minimálně invazivní ezofagektomie pro karcinom jícnu provedené po ischemickém conditioningu žaludku
Article was published in

Perspectives in Surgery

Issue 7
2018 Issue 7
Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#