#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Trombóza mozkových splavů jako primomanifestace adenomu příštítného tělíska


Authors: K. Mamiňák 1,2;  Ľ. Michnová 3;  Tomáš Tyll 4;  J. Astl 1,2
Authors‘ workplace: Klinika otorinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie 3. LF UK a ÚVN Praha 1;  3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha 2;  Oddělení patologie, ÚVN Praha 3;  Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN – VFN Praha 4
Published in: Otorinolaryngol Foniatr, 73, 2024, No. 3, pp. 197-202.
Category: Case Reports
doi: https://doi.org/10.48095/ccorl2024197

Overview

Primární hyperparatyreóza (HPPT) je generalizovaná porucha kalcium-fosfátového metabolizmu důsledkem dlouhodobě zvýšené sekrece parathormonu (PTH). Nejčastější příčina nadprodukce PTH je adenom jednoho či více příštítných tělísek. Trombóza mozkových splavů tvoří asi 1–2 % cévních mozkových příhod a jejím důsledkem může být ložisková ischemie s prokrvácením. V tomto článku popisujeme unikátní kazuistiku pacienta, který byl akutně přijat pro progresi náhle vzniklé poruchy řeči a progredující poruchu vědomí na podkladě trombózy splavů a intracerebrálního krvácení. Vedlejším nálezem při vstupní diagnostice byla hypofosfatemie a hyperkalcemie při elevaci parathormonu.

Klíčová slova:

hyperparathyreóza – hyperkalcemie – trombóza splavů

Úvod

Primární hyperparatyreóza (PHPT) je generalizovaná porucha kalcium-fosfátového metabolizmu způsobená zvýšenou sekrecí parathormonu (PTH) v jednom či více příštítných tělíscích [1]. Nejčastější příčina nadprodukce PTH je adenom (přibližně 85 %), hyperplazie či vzácně karcinom (< 1 %) příštítného tělíska [2]. Klinická manifestace PHPT je důsledkem chronicky zvýšené sekrece PTH a na ní navazující sérové hyperkalcemie působící multiorgánově. Typicky se PHPT projevuje kostní resorpcí a nefrolitiázou. Atypicky se může manifestovat poruchou kardiovaskulárního systému, metabolickou dysbalancí, neuromuskulární či kognitivní poruchou [3, 4]. V současné době se však PHPT diagnostikuje v 80–90 % případů u asymptomatických pacientů [5]. Etiopatogeneze kardiovaskulárních komplikací PHPT není stále plně prostudovaná. Jako jednou z příčin se jeví vliv PTH na kardiomyocyty a hladkosvalové buňky vazbou na jejich receptory spřažené s G proteinem [4, 6]. Možnou příčinou kardiovaskulárních komplikací při PHPT je i zvýšená endoteliální a hladkosvalová reaktivita na podkladě intracelulární hyperkalcemie, zvýšená produkce katecholaminů a s ní související aktivace renin-angiotensin-aldosteronového systému [7]. V neposlední řadě sérová hyperkalcemie indukuje hyperkoagulační stav koaktivací faktorů vnější i vnitřní koagulační kaskády [8].

Trombóza mozkových splavů (CSVT) tvoří asi 0,5–1 % cévních mozkových příhod a jejím důsledkem může být ložisková ischemie s prokrvácením [9]. Zformování trombu ve venózním splavu způsobí vzestup hydrostatického tlaku v intrakraniálním řečišti, který je kompenzovatelný četnými kolaterálními okruhy. Pokud vzestup venózního tlaku překročí kompenzační kapacitu, dojde k disrupci hematoencefalické bariéry, extravazaci tekutin do mozkové tkáně, masivnímu otoku okolní mozkové tkáně a jeho hemoragické infarzaci. Symptomatologie trombózy mozkových splavů závisí na rychlosti rozvoje, rozsahu a lokalizaci postižení [10, 11].

 

Kazuistika

Pacient, ročník 1966, byl přijat 18. 10. 2022 akutně překladem z Fakultní Thomayerovy nemocnice do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) pro progresi náhle vzniklé poruchy řeči a progredující poruchu vědomí na podkladě trombózy splavů a sekundárního intracerebrálního krvácení temporookcipitálně vlevo (obr. 1, 2). Ihned byla neurochirurgickým týmem provedena evakuace hematomu a dekompresní kraniektomie. Operace byla provázena oběhovou nestabilitou s nutností následné umělé plicní ventilace (UPV) na Klinice anesteziologie a resuscitace Ústřední vojenské nemocnice (KARIM ÚVN). Vstupně při příjmu byla vedlejším nálezem hypofosfatemie a hyperkalcemie při elevaci parathormonu. Po vysazení sedace přetrvávala kvantitativní porucha vědomí a rekonvalescence byla komplikována paroxysmálním fibroflutterem síní, pravděpodobně sekundárním při iontové dysbalanci, zejména hyperkalcemii. Hyperkalcemie byla vstupně na doporučení endokrinologa korigována podáním ibadronátu.

Trombóza splavů progredovala v trombózu vena jugularis interna l. sin, proto byla opatrně navýšena antikoagulační terapie s ohledem na proběhlé intracerebrání krvácení.

Při vstupním endokrinologickém vyšetření 19. 10. bylo vysloveno podezření na primární hyperparatyreózu vzhledem k sérovým hladinám Ca 2,53 mmol/l (ref. hodnoty 210–2,60 mmol/l), Ca++ 1,98 mmol/l (ref. hodnoty 1–1,4 mmol/l), P 0,55 mmol/l (ref. hodnoty 0,80–1,45 mmol/l) a PTH 49,9 pmol/l (ref. hodnoty 1,1–6,9 pmol/l). Pro vážný stav a oběhovou nestabilitu nebyla provedena sonografie k zobrazení možného adenomu příštítného tělíska. Doporučené podání 3 mg ibandronátu i.v. ke kontrole hyperkalcemie bylo s dobrým efektem a mírným poklesem ionizovaného Ca na 1,56 mmol/l.

Pro opětovný vzestup hladin celkového vápníku na 3,35 mmol/l a ionizovaného Ca na 2,07 mmol/l bylo provedeno kontrolní endokrinologické vyšetření se sonografií štítné žlázy a příštítných tělísek s nálezem objemného adenomu horního příštítného tělíska pod pravým lalokem štítné žlázy. Bylo doporučeno opakování podání 3 mg ibandronátu inj. i.v. s intenzivní hydratací. Při nedostatečném poklesu kalcemie bylo dále doporučeno podání 30 mg cinacalcetu s možným navýšením na 60 mg/den. I přes celkově vážný stav pacienta bylo endokrinologem doporučeno zvážení operačního řešení vzhledem k neadekvátní odpovědi na farmakoterapii a jednoznačné sonografické lokalizaci adenomu.

Závěr neurologického vyšetření ze 7. 11. 2022 udává perzistentní vegetativní stav s GCS (Glasgow Coma Scale) 10, pravostrannou centrální hemiplegií při objemné hemoragii frontotemporoparietálně vlevo. Intrakraniální hemoragie progredovala při antikoagulaci pro trombózu splavů. Nicméně hyperkoagulační stav přetrvával pro hyperkalcemii při primární hyperparatyreóze.

Neurologicky přetrvával obraz minimálního stavu vědomí s pravostrannou hemiplegií. V kontrolním CT zobrazení byl rozsah ischemie a sekundárního prokrvácení stacionární. V průběhu hospitalizace byly řešeny recidivující paroxysmy FiS navýšením dávky betablokátoru. Celkový stav byl nejvíce komplikován pozvolným nárůstem hyperkalcemie při selhávajícím účinku konzervativní hypokalcemizující farmakoterapie.

Měsíc od přijetí bylo i přes vážný stav pacienta rozhodnuto o provedení paratyreidektomie. Během výkonu byla nalezena objemná rezistence, která byla celá uložena pod pravým lalokem štítné žlázy a zasahovala kraniálně pod cévní svazek a. a v. thyreoidea superior. K možnosti mobilizace a bezpečné resekci adenomu bylo nutné ligovat cévní svazek a následně resekovat celý pravý lalok štítné žlázy. Chirurgický tým se proto rozhodl k pravostranné hemityreoidektomii vzhledem k předpokladu nedostatečné pooperační perfuze laloku a k praktické nemožnosti mobilizace a resekce adenomu. Po dále nekomplikované resekci adenomu byly odebrány sérové hladiny PTH v 5., 10. a 15. min.

Makroskopicky měřil adenom 35 × × 27 × 16 mm (obr. 3–5). Hladina PTH z předoperační hladiny 209 pmol/l klesla v 5. min. na 32,2 pmol/l, v 10. min. klesla na 21 pmol/l a v 15. min. na 16,1 pmol/l (tab. 1). Po výkonu byl pacient přeložen zpět na lůžko intenzivní péče.

Pooperační průběh byl nekomplikovaný, 3. pooperační den byla laboratorně sérová hladina PTH v normě na 1,170 pmol/l, sérové Ca též v normě 2,32 mmol/l, hladina ionizovaného Ca nad horní hranicí normy 1,31 mmol/l a parametry funkce štítné žlázy po hemityreidektomii též v normě, proto se nenasazovala hypokalcemizující terapie. Celkově pooperační stav a laboratorní hodnoty svědčily pro příznivý efekt operace v léčbě hyperkalcemie.

Dle kontrolního CT s odstupem 5 týdnů pokračovala regrese otoku mozku a vstřebávání intrakraniálního hematomu společně s postupným zlepšováním neurologického stavu, který byl stále závažný s nutností trvalé tracheostomie.

Zpětně hodnoceno byl vznik trombózy splavů primomanifestací primární hyperparatyreózy při adenomu příštítného tělíska.

Image 1. CT mozku s podáním kontrastní látky, koronární řez, patrná oblast prokrvácení temporálního laloku a stagnace průtoku sagitálním splavem (šipky).
CT mozku s podáním kontrastní látky, koronární řez, patrná oblast prokrvácení temporálního laloku a stagnace průtoku sagitálním splavem (šipky).
Fig. 1. CT of the brain with administration of a contrast agent, coronary section, visible area of temporal lobe hemorrhage and stagnation of flow in the sagittal raft (arrows).

Image 2. CT mozku s podáním kontrastní látky, axiální řez, patrná oblast prokrvácení temporálního laloku a stagnace průtoku sagitálním splavem (šipky).
CT mozku s podáním kontrastní látky, axiální řez, patrná oblast prokrvácení temporálního laloku a stagnace průtoku sagitálním splavem (šipky).
Fig. 2. CT of the brain with administration of a contrast agent, axial section, visible area of temporal lobe hemorrhage and stagnation of flow in the sagittal raft (arrows).

Image 3. Příštítné tělísko po exstirpaci, makroskopicky 35 × 27 × 16 mm.
Příštítné tělísko po exstirpaci, makroskopicky 35 × 27 × 16 mm.
Fig. 3. Parathyroid gland after extirpation, macroscopically 35 × 27 × 16 mm.

Image 4. Dobře ohraničený adenom příštítného tělíska s tenkým vazivovým pseudopouzdrem (HE, 40×).
Dobře ohraničený adenom příštítného tělíska s tenkým vazivovým pseudopouzdrem (HE, 40×).
Fig. 4. Well-circumscribed parathyroid adenoma with a thin fibrous pseudocapsule (HE, 40×).

Table 1. Peroperační hladiny PTH.
Peroperační hladiny PTH.
Tab 1. Intraoperative PTH levels.

Image 5. Adenom příštítného tělíska z hlavních buněk, které mají pravidelná, okrouhlá jádra a tenký lem cytoplazmy, uspořádané v pruzích či hnízdech v jemné kapilární síti (HE, 200×).
Adenom příštítného tělíska z hlavních buněk, které mají pravidelná, okrouhlá jádra a tenký lem cytoplazmy, uspořádané v pruzích či hnízdech v jemné kapilární síti (HE, 200×).
Fig. 5. Parathyroid adenoma of principal cells that have regular, round nuclei and a thin rim of cytoplasm, arranged in strips or nests in a fine capillary network (HE, 200×).

Table 2. Indikační kritéria paratyreidektomie.
Indikační kritéria paratyreidektomie.
Tab. 2. Indication criteria for parathyroidectomy.

Diskuze

Neléčená PHPT spolu s hyperkalcemií jako prokoagulačním stavem jsou pravděpodobně jednou z možných příčin zvýšené mortality pacientů s PHPT.

V retrospektivní studii z roku 1972 Bostrom a Alveryd popsali 170 pacientů s diagnostikovaným PHTP s hyperkalcemií, z nichž 10 prodělalo vážnou cévní mozkovou příhodu (CMP) těsně před hospitalizací či během ní, se stanovením diagnózy PHPT. Ve studii také popsali skupinu 12 pacientů, jež prodělali vážnou CMP, spolu se skupinou 5 pacientů, kteří byli přijati na urgentní příjem se synkopou či známkami lehké CMP. Všech těchto 17 pacientů mělo laboratorní známky PHPT a 14 z nich bylo operováno, 3 pacienti zemřeli. Z histologických vyšetření vyšel v 10 případech adenom příštítného tělíska, ve 3 případech hyperplazie a v 1 případě karcinom příštítného tělíska [12]. Z poměrně nízkých počtů pacientů s diagnostikovaným PHPT s historií vážné CMP lze usuzovat, že hyperkalcemie není jediným protrombotickým faktorem při primární hyperparatyreóze.

Přesná patofyziologie jasně propojující hyperkalcemii a protrombotický stav není stále detailně popsána. Ionizované sérové kalcium zprostředkovává kontrakci hladkosvalových buněk cév, čímž přispívá k vyšší vazokonstrikční aktivitě cév. Ionizované kalcium je též kofaktor aktivace mnoha faktorů koagulační kaskády a zároveň moderuje agregaci destiček. Nicméně lze předpokládat, že vysoká hladina ionizovaného kalcia může mít cytotoxický efekt a spouštět apoptózu buněk, a tím přispívat ke vzniku trombózy [13].

Studie Erema et al. analyzující 23 pacientů s PHPT zaznamenala signifikantně vyšší hladiny trombocytů, koagulačního faktoru VII, faktoru X a D-dimerů v porovnání se zdravými kontrolami [14]. Navazující studie zaznamenala též významně zvýšené hladiny tkáňového aktivátoru plazminogenu a zároveň snížené hladiny inhibitoru tkáňového faktoru, jehož funkcí je brzdit aktivaci koagulačních faktorů, především faktoru Xa a VIIa [15]. Z těchto poznatků je pravděpodobné, že při primární hyperparatyreóze probíhá více mechanizmů vzájemně nezávislých, jež mají ve svém důsledku protrombotický potenciál.

Koufakis et al. popsali kazuistiky třech pacientů s akutním tromboembolickým postižením s kritickými hladinami sérového kalcia a hyperparatyreózou, všichni byli úspěšně v úvodu zaléčeni farmokologicky a podstoupili elektivní paratyreidektomii s následnou úpravou stavu s minimálními následky po trombotických epizodách [16].

Riyaz et al. popisují kazuistiku 46leté pacientky, jež byla vyšetřována pro akutní stav zmatenosti s pozitivními meningeálními příznaky bez jasné etiologie. Tři týdny před tímto inzultem byla pacientka hospitalizována pro ataku akutní pankreatitidy. Laboratorně i radiologicky byla u pacientky potvrzena primární hyperparatyreóza a pacientka byla léčena konzervativně farmakologicky s postupnou úpravou neurologického deficitu [17].

Pro porovnání s naší kazuistikou je v literatuře dohledatelná ojedinělá kazuistika masivní plicní embolie při hyperkalcemické krizi v rámci špatně korigovatelné PHPT, jež byla vyřešena urgentní paratyreidektomií na ECMO (extrakorporální membránová oxygenace) přístroji s velmi dobrým výsledkem [18]. V kontrastu k popsaným případům proběhlé CMP při nepoznané PHPT reagoval pacient popsaný v této kazuistice velice omezeně na hypokalcemizující farmakoterapii, a tudíž u něj probíhající komplikovaný tromboembolický stav progredoval [12]. Lze předpokládat, že se u tohoto pacienta setkalo více faktorů podílejících se na protrombotickém stavu než pouze hyperkalcemie.

Spojitost mezi vyšším výskytem vaskulárních onemocnění při PHPT nebyla dosud objasněna. Nicméně Liugi et al. popsali v prospektivní studii 30 pacientů s PHPT a koexistujícím kombinovaným kardiovaskulárním onemocněním a metabolickým syndromem, u nichž se rok po provedení paratyreidektomie signifikantně zlepšila hypertenze a snížila incidence metabolického syndromu [19].

 

Závěr

Z našeho případu a dalších popsaných kazuistik vyplývá, že tromboembolická komplikace u primární hyperparatyreózy je vzácná, nicméně je vhodné na možnou hyperkalcemii pomýšlet při jakémkoli tromboembolickém stavu (tab. 2). Pokud je diagnostikována primární hyperparatyreóza, je paratyreoidektomie metodou první volby i v akutním případě, když to stav pacienta umožňuje, k minimalizování možných dlouhodobých následků tromboembolických postižení.

 

Grantová podpora

Tento článek byl podpořen projektem Ministerstva obrany MO 1012 a Univerzity Karlovy v rámci programu Cooperatio, vědní oblasti SURG.

 

Prohlášení o střetu zájmu

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.


Sources
1. Bilezikian JP, Bandeira L, Khan A et al. Hyperparathyroidism. Lancet 2018; 391 (10116): 168–178. Doi: 10.1016/S0140-6736 (17) 31430-7.
2. Walker MD, Silverberg SJ. Primary hyperparathyroidism. Nat Rev Endocrinol 2018; 14 (2): 115–125. Doi: 10.1038/nrendo.2017.104.
3. Oberger Marques JV, Moreira CA. Primary hyperparathyroidism. Best Pract Res Clin Rheumatol 2020; 34 (3): 101514. Doi: 10.1016/ j.berh.2020.101514.
4. Procopio M, Barale M, Giaccherino RR et al. Clinical Manifestations of Primary Hyperparathyroidism. In: Gasparri G et al (eds). Primary, Secondary and Tertiary Hyperparathyroidism. Milano: Springer Milan 2016: 57–72. Updates in Surgery. Doi: 10.1007/978-88-470-57 58-66.
5. Eastell R, Brandi ML, Costa AG et al. Diagnosis of asymptomatic primary hyperparathyroidism: proceedings of the Fourth International Workshop. J Clin Endocrinol Metab 2014; 99 (10): 3570-3579. doi: 10.1210/jc.2014-1414.
6. Pepe J, Cipriani C, Sonato C et al. Cardiovascular manifestations of primary hyperparathyroidism: a narrative review. Eur J Endocrinol 2017; 177 (6): R297–R308. Doi: 10.1530/EJE-17- 0485.
7. Fisher SB, Perrier ND. Primary hyperparathyroidism and hypertension. Gland Surg 2020; 9 (1): 142–149. Doi: 10.21037/gs.2019.10.21.
8. Hilgard P. Experimental hypercalcaemia and whole blood clotting. J Clin Pathol 1973; 26 (8): 616–619. Doi: 10.1136/jcp.26.8.616.
9. Ferro JM, Canhao P. Cerebral venous sinus thrombosis: update on diagnosis and management. Curr Cardiol Rep 2014; 16 (9): 523. Doi: 10.1007/s11886-014-0523-2.
10. Capecchi M, Abbattista M, Martinelli I. Cerebral venous sinus thrombosis. J Thromb Haemost 2018; 16 (10): 1918–1931. Doi: 10.1111/jth.14210.
11. Idiculla PS, Gurala D, Palanisamy M et al. Cerebral Venous Thrombosis: A Comprehensive Review. Eur Neurol 2020; 83 (4): 369–379. Doi: 10.1159/000509802.
12. Bostrom H, Alveryd A. Stroke in hyperparathyroidism. Acta Med Scand 1972; 192 (4): 299–308. Doi: 10.1111/j.0954-6820.1972.tb04819.x.
13. Walker GL, Williamson PM, Ravich RB et al. Hypercalcaemia associated with cerebral vasospasm causing infarction. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1980; 43 (5): 464–467. Doi: 10.1136/jnnp.43.5.464.
14. Erem C, Kocak M, Hacihasanoglu A et al. Blood coagulation, fibrinolysis and lipid profile in patients with primary hyperparathyroidism: increased plasma factor VII and X activities and D-Dimer levels. Exp Clin Endocrinol Diabetes 2008; 116 (10): 619–624. Doi: 10.1055/s-2008-1065365.
15. Erem C, Kocak M, Nuhoglu I et al. Increased plasminogen activator inhibitor-1, decreased tissue factor pathway inhibitor, and unchanged thrombin-activatable fibrinolysis inhibitor levels in patients with primary hyperparathyroidism. Eur J Endocrinol 2009; 160 (5): 863–868. Doi: 10.1530/EJE-09-0069.
16. Koufakis T, Antonopoulou V, Grammatiki M et al. The Relationship between Primary Hyperparathyroidism and Thrombotic Events: Report of Three Cases and a Review of Potential Mechanisms. Int J Hematol Oncol Stem Cell Res 2018; 12 (3): 175–180.
17. Riyaz S, Tymms J. Hypercalcemia: A rare cause of cerebral infarction. Central European Journal of Medicine 2008; 3 (4): 514–516. Doi: 10.2478/s11536-008-0046-6.
18. Chan NC, Chu HM. Management of hyperparathyroid-induced hypercalcaemic crisis with intracardiac thrombi. Anaesth Rep 2019; 7 (2): 83–87. doi: 10.1002/anr3.12026.
19. Luigi P, Chiara FM, Laura Z et al. Arterial Hypertension, Metabolic Syndrome and Subclinical Cardiovascular Organ Damage in Patients with Asymptomatic Primary Hyperparathyroidism before and after Parathyroidectomy: Preliminary Results. Int J Endocrinol 2012; 2012: 408295. doi: 10.1155/2012/408295
ORCID autorů
K. Mamiňák 0000-0002-3935-5891,
Ľ. Michnová 0000-0002-7641-2808,
T. Tyll 0000-0003-4000-3495,
J. Astl 0000-0002-8022-0200.
Přijato k recenzi: 28. 8. 2023
Přijato k tisku: 2. 10. 2023
MUDr. Kristýna Mamiňák
Klinika otorinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie
3. LF UK a ÚVN Praha
U Vojenské nemocnice 1200
169 02 Praha 6
kristyna.maminak@uvn.cz
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)

Article was published in

Otorhinolaryngology and Phoniatrics

Issue 3

2024 Issue 3

Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#