Flexibilní endoskopie horních dýchacích cest v léky navozeném spánku
:
J. Hybášková 1; V. Babiarová 1; O. Jor 3; V. Novák 4; P. Matoušek 1,2; Pavel Komínek 1,2
:
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Ostrava, přednosta prof. MUDr. P. Komínek, Ph. D., MBA
1; Lékařská fakulta, Katedra kraniofaciálních oborů, Ostravská univerzita, vedoucí katedry prof. MUDr. P. Komínek, Ph. D., MBA
2; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Ostrava, přednosta prof. MUDr. P. Ševčík, CSc.
3; Centrum pro poruchy spánku a bdění – spánková laboratoř, Klinika dětské neurologie, Fakultní nemocnice Ostrava, primářka MUDr. H. Medřická
4
:
Otorinolaryngol Foniatr, 65, 2016, No. 1, pp. 30-34.
:
Review Article
Obstrukční spánková apnoe (OSA) je charakterizovaná opakovanými epizodami částečného nebo úplného uzávěru horních dýchacích cest během spánku. Diagnostickým, ale i léčebným problémem je určení místa (lokalizace), kde dochází k obstrukci horních dýchacích cest. V posledních letech se do popředí dostává tzv. spánková endoskopie (drug-induced sleep endoscopy – DISE). Spánková endoskopie je jednoduše proveditelná, bezpečná vyšetřovací metoda, pomocí níž lze objektivizovat místo/a obstrukce horních dýchacích cest (HDC) během uměle navozeného spánku. Velkým přínosem DISE je právě individuální analýza HDC u každého pacienta, což umožňuje specifickou a cílenou léčbu dle lokalizace a stupně obstrukce HDC, a tímto vyšší úspěšnost léčby pacientů s chrápáním a OSA.
Klíčová slova:
spánková endoskopie, obstrukční spánkové apnoe, flexibilní endoskopie
ÚVOD
Prevalence obstrukční spánkové apnoe (OSA) se pohybuje mezi 4 % (muži) a 2 % (ženy) (2, 5, 7). Nejčastějšími příčinami obstrukce dýchacích cest jsou patologie nosní dutiny a nosohltanu, zúžení velofaryngeálního či retrolinguálního prostoru, kraniofaciální deformity nebo obezita (7).
Diagnostickým, ale i léčebným problémem nemocných je určení místa (lokalizace), kde dochází k obstrukci horních dýchacích cest, protože právě na tuto oblast by měl být cílený případný chirurgický zákrok. V posledních letech se do popředí dostává tzv. spánková endoskopie (drug-induced sleep endoscopy – DISE), pomocí které je možno právě tato místa obstrukce objektivizovat. Jedná se o flexibilní endoskopii horních dýchacích cest (HDC) a hltanu v uměle navozeném spánku pomocí krátkodobých nitrožilně podávaných hypnotik (propofolu) a midazolamu. Spánková endoskopie je prozatím jediná metoda, pomocí níž je možno přímo zjistit místa obstrukce v horních dýchacích cestách při uměle navozeném spánku, a tímto optimalizovat léčbu OSA. DISE nicméně v žádném případě není diagnostickou metodou ke zjištění apnoí a nenahrazuje polysomnografické vyšetření (10). DISE dává dodatečnou informaci o konfiguraci a dynamice HDC v uměle navozeném spánku a pomáhá zjistit místa obstrukce HDC (5).
Indikace DISE
DISE je indikovaná u pacientů s prostou ronchopatií a pacientů s obstrukční spánkovou apnoí, u kterých není indikace k léčbě přetlakovou maskou (5). Dále je indikovaná u pacientů s těžkou OSA, u kterých selhala léčba přetlakovou maskou, nebo kteří tuto léčbu netolerují, a to k objasnění poměrů HDC (5, 10). DISE může být použita i u pacientů po předchozí operační léčbě, která však selhala, nebo neměla dostatečný efek, a to opět k bližšímu určení místa obstrukce (5). DISE naopak není indikovaná, pokud je úspěšná konzervativní léčba (redukce váhy, léčba přetlakovou maskou) (10).
Kontraindikace DISE
Kontraindikováni k provedení DISE jsou dle Americké anesteziologické asociace pacienti s rizikem anestezie ASA 3 a vyšším (10). Absolutní kontraindikací pak je ASA 4 a těhotenství (5). Relativní kontraindikací je těžké OSA s AHI nad 70 a morbidní obezita (obezita III. stupně, kdy BMI je nad 40) (5, 10). Dále alergie na propofol či midazolam je kontraindikací provedení DISE (5, 10). Přehled indikací a kontraindikací je uveden v tabulce 1.
Provedení DISE
Vyšetření před DISE
OSA by měla být diagnostikovaná provedením spánkového monitoringu (limitovaná polygrafie, polysomnografie) (1, 9).
Součástí vyšetřovacího algoritmu by měla být podrobná anamnéza a další data o pacientovi, jako např. Epworthská škála spavosti (kvantifikace denní spavosti), věk, pohlaví a BMI (9). Před DISE má být provedeno standardní ORL vyšetření, jehož součástí je hodnocení velikosti patrových tonzil a vztahu kořene jazyka k měkkému patru (Mallampati, Friedman) (1, 9). Dále je nezbytné flexibilní vyšetření horních dýchacích cest při vědomí, kdy hodnotíme event. patologie v oblasti nosní dutiny a nosohltanu, hodnotíme zúžení velofaryngeálního a retrolinguálního prostoru (7).
Anestezie u DISE a provedení DISE
Spánková endoskopie se v zahraničí běžně provádí ambulantně, v našich podmínkách za hospitalizace na operačním sále. V místnosti musí být přítomen monitor základních životních funkcí, vybavení pro umělou plicní ventilaci, pomůcky pro zajištění dýchacích cest a resuscitační set (5). Pacientovi je monitorován krevní tlak, pulz, saturace krve kyslíkem, EKG a v případě potřeby by měl být dostupný kyslík (10). V místnosti by měl být klid a přítmí, aby se vyloučily okolní stimuly (5, 10).
Poloha pacienta při vyšetření je na zádech s použitím polštáře nebo bez něj. Poloha by měla odpovídat poloze při spaní doma (5, 10). Pokud pacient chrápe doma v jiné poloze, pak se standardně DISE provádí v poloze na zádech a poté v pozici, ve které pacient doma spí a chrápe (např. poloha na boku) (5). Flexibilní endoskop šíře 3,5 mm je zaveden transnazálně, při vyšetření je na čtyřech místech HDC (měkké patro, orofaryng, kořen jazyka a epiglotis) hodnocen stupeň a typ obstrukce. Délka vyšetřování by měla být minimálně 10-15 minut, neboť při kratším vyšetření by nemusely být zachyceny apnoické pauzy (10). Udává se, že u každého hodnoceného místa by měly proběhnout minimálně 2 a více dechových cyklů (5).
Lokální anestezie sliznic nosu 10% Lidocainem nebo Xylocainem může nebo nemusí být provedena, neměla by však být příliš silná, aby nedošlo k potlačení obranných reflexů dýchacích cest a zvýšenému riziku aspirace (10).
Ke snížení salivace je možno použít Atropin v premedikaci, cca 30 min. před vyšetřením (10). Léky užívané k navození umělého spánku a chrápání mohou být různé. Užívá se buď midazolam nebo propofol, nebo jejich kombinace v dávce určené anesteziologem (5, 10).
Výhodou propofolu je krátký biologický poločas, a tím pádem dobrá řiditelnost, nevýhodou je větší vliv na kardiovaskulární systém.
Propofol je možno dávkovat třemi způsoby:
- Bolusově, kdy je úvodní dávka 1 mg/kg ideální tělesné hmotnosti, a dále udržovací bolusy 20-30 mg asi co 2 minuty,
- kontinuálně pomocí lineárního dávkovače,
- TCI (Targer Control infusion), což je sofistikovaná metoda, při které speciální lineární dávkovač automaticky dávkuje propofol na cílovou hladinu v plazmě (5).
Každý z těchto způsobů má výhody i nevýhody. Výhodou bolusového podaní je rychlost nástupu účinku a dobrá řiditelnost, nevýhodou je možnost předávkování s následkem apnoe. Výhodou podání přes lineární dávkovač je stabilní úroveň sedace, nevýhodou je pomalý nástup účinku a horší řiditelnost. Výhodou podaní TCI je stabilní úroveň sedace a automatické dávkování. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena TCI pump a pomalejší nástup účinku (5).
Výhodou midazolamu je delší doba trvání účinku, nevýhodou je špatná řiditelnost, velké interindividuální rozdíly a vyšší riziko vzniku kognitivní dysfunkce u starších osob (5). Hloubku anestezie lze měřit bispektrálním indexem, což je forma hodnocení hloubky anestezie pomocí EEG monitoringu, kde je EEG signál softwarově zpracován na bezrozměrové číslo od 0 do 100, kde 100 je plné vědomí a hodnota pod 40 odpovídá komatu. Cílová hodnota BIS při DISE by měla být 50 – 70 (5).
Hodnocení výsledků
Hodnocení výsledků spánkové endoskopie prozatím není celosvětově jednotné. Nejrozšířenější a nejvíce používaná je klasifikace dle Keziriana (8), podle které je hodnocena obstrukce na čtyřech místech horních dýchacích cest - oblast měkkého patra, laterální stěny faryngu, včetně patrových tonzil, kořen jazyka a epiglottis (obr. 1). Je hodnocen jak stupeň obstrukce, tak i její konfigurace (předozadní, cirkulární, laterolaterální) (tab. 2).
Stupeň obstrukce v každé této části je hodnocen třemi stupni: 0 – žádná obstrukce, 1 – částečná obstrukce, 2 – úplná obstrukce (tab. 3). Této klasifikaci je však vyčítána její jednoduchost, proto byla vytvořena další podrobnější klasifikace – NOHL, která navíc hodnotí i patologii v oblasti nosu a více se věnuje patologii hrtanu. Stupně obstrukce jsou vyjadřovány procentuálně. Vzhledem ke složitosti a ne úplně jednoznačnému profitu se tato klasifikace příliš neujala a nejvíce je užívána stále klasifikace dle Keziriana.
Obstrukce v oblasti měkkého patra je nejznámější příčina chrápání a OSA a při DISE bývá nejčastěji pozorována jeho předozadní a cirkulární obstrukce (8, 10). Role laterálních stěn hltanu, včetně patrových tonzil, může být obtížně hodnotitelná, obstrukce v této oblasti je pouze laterolaterální konfigurace (8, 10). V oblasti kořene jazyka bývá přítomna typicky předozadní obstrukce, neboť ve spánku (v REM i NREM fázi) dochází ke snížení tonu m. genioglossus (8). Obstrukce v oblasti epiglotis může být dvojí. Předozadní, při které má epiglotis normální konfiguraci, pouze se překlopuje směrem k zadní stěně hltanu. Dále může být obstrukce laterolaterální, při které se epiglotis deformuje a její laterální okraje se k sobě přibližují, nebo dochází k jejímu tzv. svinutí (8). Typy obstrukce jsou znázorněny na obrázku 2.
Komplikace DISE
Možnou komplikací spánkové endoskopie může být příliš hluboký spánek s nutností intubace nebo urgentní tracheostomie. Dále aspirace slin, laryngospasmus či regurgitace žaludečních šťáv s aspirací (tab. 4). S těmito možnými komplikacemi je třeba počítat, i přes to, že se dosud dle dostupné literatury nikdy nevyskytly. Jsou popisovány případy nutnosti oxygenace, event. přiložení masky s kyslíkem při desaturaci (10).
Metodika DISE a výsledky na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku FN Ostrava
Vyšetření se provádí za hospitalizace, pacient přichází ráno v den vyšetření, nalačno. Realizuje se na standardním operačním sále vybaveném anesteziologickou věží, pacientovi je monitorován krevní tlak, saturace krve kyslíkem, EKG. V případě nutnosti je dostupný kyslík.
Vyšetření je zahájeno podáním premedikace, u osob mladších 70 let zpravidla midazolam v dávce 5 mg intramuskulárně, a pokud nejsou kontraindikace atropin v dávce 0,5 mg intramuskulárně 30 minut před odjezdem na sál. Na operačním sále je provedena lokální anestezie sliznic nosu (10% Lidocain). Poté anesteziolog titruje dávku propofolu tak, aby pacient začal chrápat. Jakmile pacient chrápe, provádíme flexibilní endoskopii horních dýchacích cest flexibilním endoskopem tloušťky 3,5 mm, záznam je nahráván a následně hodnocen.
VÝSLEDKY
Na ORL klinice FN Ostrava bylo od srpna 2015 do konce října 2015 vyšetřeno 15 pacientů, z toho 2 ženy. Průměrný věk byl 45,6 let, průměrné AHI bylo 23. V sedmi případech došlo na základě DISE vyšetření ke změně indikace k operaci (tab. 5). Ve třech případech jsme zjistili patologii v oblasti epiglotis, která svým překlopením na zadní stěnu hltanu způsobovala apnoe. Toto bychom v bdělém stavu pacienta nebyli schopni nikdy diagnostikovat. Komplikace prozatím nebyly zpozorovány.
DISKUSE
Spánková endoskopie je prozatím jediná metoda pomocí níž je možno přímo zjistit místa obstrukce v horních dýchacích cestách při uměle navozeném spánku, a tímto optimalizovat léčbu pacientů s OSA.
Při uměle navozeném spánku dojde k uvolnění svalstva horních dýchacích cest, a tímto k obstrukci, kterou můžeme přímo vizualizovat a objektivizovat provedením flexibilní endoskopie.
V minulosti bylo za nejčastější místo obstrukce považováno měkké patro, prostřednictvím DISE se však zjistilo, že obstrukce HDC může být i na několika různých místech (10). K plánování operační léčby se používala klasifikace dle Fujita, který rozlišoval 2 místa obstrukce – velofaryngeální a retrolinguální, což je velmi limitující, neboť i laterální stěny faryngu a oblast epiglotis mohou hrát velkou roli při vzniku apnoe/hypopnoe (8, 10).
V současnosti je v zahraničí spánková endoskopie rutinně prováděná diagnostickou metodou u pacientů s chrápáním a OSA, v ČR zatím o DISE nebyl publikován žádný článek.
První výsledky spánkové endoskopie byly publikovány v roce 1991 Croftem a Pringlem (4, 6, 11). K navození umělého spánku byl použit midazolam. Až později Later, Guerin a kol. publikovali výhodnější farmakokinetické vlastnosti intravenózně podaného propofolu, který se rychleji odbourává (11).
Berry a kol. demonstrovali validitu DISE za použití propofolu u tří různých typů pacientů – pacientů, kteří nechrápali, pacientů s prostou ronchopatií a pacientů s OSA. Ve studii bylo zjištěno, že žádný pacient, který normálně nechrápal, se po podání propofolu nestal symptomatickým, čili nezačal chrápat nebo neměl apnoe (1).
Rabelo a kol. srovnávali u 15 pacientů polysomnografii přirozeného spánku a uměle navozeného spánku propofolem a zjistili, že charakter spánku, včetně jeho fází (REM, NREM), není propofolem ovlivněn (11).
De Vito a kol. ve své studii z roku 2013 mimo jiné ukazují vzestupující tendenci provedených DISE, a to v závislosti na počtu publikovaných článků. Od roku 1991–1999 bylo publikováno 8 článků, od roku 2000-2009 to bylo 28 článků a od roku 2010-2013 celkem 49 článků (5).
Vroegop a kol. publikovali v roce 2014 studii o souboru 1249 pacientů, kteří podstoupili DISE vyšetření. Zjistili, že nejčastější kolaps HDC je v oblasti měkkého patra (81 %), kolaps na více než jednom místě (multietážově) byl zjištěn v 68,2 %. S tím, že nejčastější kombinací obstrukce HDC byla obstrukce v oblasti měkkého patra a kořene jazyka, a to v 25,5 %. Výskyt kolapsu na více místech HCD stoupal s tíží OSA a BMI. Dle studie De Corsa a kol. z roku 2013 je částečná, ale i úplná obstrukce na více místech HDC statisticky signifikantně spojena s vyšším AHI.
Karen Pilaete a kol. provedli DISE u 61 pacientů a zjistili, že obstrukce na jednom místě HDC se vyskytla u 13 pacientů, zatímco u 48 pacientů zjistili obstrukci na více místech HDC. Původní indikace k operaci se na základě DISE změnila u 41 % pacientů.
Na základě dosud provedených DISE na naší ORL klinice a publikovaných studií se stále více přikláníme k tomu, že DISE vyšetření je nezbytné ke zlepšení diagnostiky, a tímto i léčby pacientů s OSA, neboť konfigurace a dynamika HDC při vědomí a ve spánku může být naprosto odlišná.
ZÁVĚR
Spánková endoskopie je jednoduše proveditelná, bezpečná vyšetřovací metoda, pomocí níž lze objektivizovat místo/a obstrukce HDC během uměle navozeného spánku. Spánková endoskopie by se měla stát nedílnou součástí vyšetřovacího algoritmu u pacientů s chrápáním a OSA. Velkým přínosem DISE je právě individuální analýza HDC u každého pacienta, což umožňuje specifickou a cílenou léčbu dle lokalizace a stupně obstrukce HDC, a tímto vyšší úspěšnost léčby pacientů s chrápáním a OSA.
Adresa ke korespondenci:
MUDr. Jaroslava Hybášková
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku
Fakultní nemocnice Ostrava
17. listopadu 1790
708 52 Ostrava - Poruba
e-mail: jaroslava.hybaskova@fno.cz
Sources
1. Aktas, O., Erdur, O., Cirik, A. A. et al.: The role of drug-induced sleep endoscopy in surgical planning for obstructive sleep apnea syndrome, European Archives of Oto-Rhino-Laryngology [online]. 2014, 272(8): 2039-2043 [cit. 2015-09-12]. DOI: 10.1007/s00405-014-3162-8.
2. Campanini, A., Danti, P., De Vito, A. et al.: Awake versus sleep endoscopy: personal experience in 250 OSAHS patiens. Acta Otorhinolaryngologica Italica, 30, 2010, s. 73-77.
3. Cavaliere, M., Russo, F., Iemma, M.: Awake versus drug-induced sleep endoscopy: evaluation od airway obstruction in obstructive sleep apnea/hypoponoea syndrome. Laryngoscope, 123, 2013, s. 2315-2318.
4. De Cors, E., Diority, A., Rizzott, G. et al.: The role of drug-induced sleep endoscopy in the diagnosis and management of obstructive sleep apnea syndrome: our personal experience, Acta Otorhinolaryngoloica Italica, 33, 2013, s. 405-413.
5. De Vito, A., Liatas, M. C., Vanni, A. et al.: European position paper on drug-induced sedation endoskopy (DISE), Sleep Breath, 18, 2014, s. 453-465.
6. Fernandez-Julián, E., García-Pérez, M. A., García-Gallejo, J. et al.: Surgical planning after sleep versus awake techniques in patient with obstructive sleep apnea. Laryngoscope, 124, 2014, s. 1970-1974.
7.. Friedman, M.: Sleep apnea and snoring, surgical and non-surgical therapy. China, Saunders/Elsevier, 2009.
8. Kezirian, E. J., Hohenhorst, W., Vries de Nico: Drug-induced sleep endoscopx: the VOTE classification, Eur. Arch. Otorhinolaryngol., 268, 2011, s. 1233-1236.
9. Nevšímalová, S., Šonka, K. a kol.: Poruchy spánku a bdění, Brno, Maxdorf Jessenius, 1997.
10. Phang, K. P., Rotenberg, B. W., Woodson B. T.: Advanced surgical techniques in snoring and obstructive sleep apnea. CA: Plura. P,ub., 2013, s. 43-63.
11. Salamanca, F., Konstantini, F., Bianchi, A. et al.: Identification of obstructive sites and pattwens in obstructive sleep apnoea synrome by sleep endoscopy in 614 patients, Acta Otorhinolaryngologica Italica, 33, 2013, s. 261-266.
12. Victores, J. A., Hamblin, J., Gilbert, J. et al.: Usefulness of sleep endoscopy in predicting positional obstructive sleep apnea. Head and Neck Surgery, 150, 2014, s. 293-487.
13. Vroegop, V. A, Vanderveken, O. M., Boudewyns, N. et al.: Drug-induced sleep endoscopy in Sleep-disordered breathing: Report on 1249 cases. Laryngoskope, 124, 2014, s. 797-802.
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)Article was published in
Otorhinolaryngology and Phoniatrics
2016 Issue 1
Most read in this issue
- Nasal Packing – Survey of Materials
- Peritonsillar Complications of Acute Inflammations of Palatine Tonsils (a Retrospective Study)
- Diagnostics of Meniere’s Disease by Objective Methods of Examination
- Drug-Induced-Sleep-Endoscopy, DISE