Branchiogenní cysta nosohltanu
Authors:
P. Schalek 1; M. Jedlička 1; J. Skutil 1; Ciprová V. Hahn A. 2 1
Authors‘ workplace:
Ústav patologie 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
přednosta prof. MUDr. V. Mandys, CSc.
; ORL klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
přednosta doc. MUDr. A. Hahn, CSc.
Published in:
Otorinolaryngol Foniatr, 63, 2014, No. 2, pp. 87-89.
Category:
Case Reports
Overview
Branchiogenní cysta nosohltanu je vzácné onemocnění vznikající nejčastěji ze druhé žaberní štěrbiny. Může být asymptomatická nebo se projevovat příznaky tubární insuficence, pocity plnosti v uchu, dyskomfortem či postnazálním zatékáním sekretu. Diagnostika je založena na typické lokalizaci, zobrazovacím vyšetření a histopatologickém obraze. Léčba tohoto onemocnění spočívá v chirurgické exstirpaci či marsupializaci cysty, přičemž zevní přístupy jsou dnes nahrazovány trans-orální a transnazální endoskopickou marsupializací.
Klíčová slova:
cysty nosohltanu, žaberní štěrbiny, transnazální přístup
ÚVOD
Branchiogenní cysty nosohltanu (BCN) jsou relativně vzácné. Publikovány jsou obvykle jednotlivé kazuistiky či série několika případů. Tyto cysty vznikají většinou z druhé žaberní štěrbiny a jsou typicky lokalizovány v laterálních partiích nosohltanu (6).
BCN mohou být asymptomatické, a tedy být náhodně diagnostikovány při endoskopii nebo zobrazovacím vyšetření provedených z jiných důvodů. Některé, zejména větší cysty, mohou být příčinou zhoršené nosní průchodnosti, dysfunkce Eustachovy trubice či bolestí hlavy (5). Za standardní léčbu BCN je považována chirurgie (4).
V příspěvku je prezentována kazuistika 58letého muže s BCN a je diskutována diagnostika a léčba tohoto vzácného onemocnění.
KAZUISTIKA
Z neurologické kliniky FNKV byl k vyšetření na ORL kliniku doporučen 58letý nemocný, který byl v péči neurologa pro multifokální motorickou neuropatii. Při vyšetření MR z neurologické indikace byl jako náhodný nález zjištěn patologický útvar v laterální části nazofaryngu vlevo (obr. 1). Při cílených dotazech nemocný přiznal pocit dyskomfortu v krku a zalehnutí levého ucha při fyzické námaze, které vždy spontánně odeznělo. Jiné obtíže, které by mohly souviset s nálezem v nosohltanu, neudával. Při endoskopickém vyšetření byl zjištěn cystický tumor hladkého povrchu dorzálně od torus tubarius vlevo (obr. 2).Otomikroskopické vyšetření bylo zcela v normě stejně jako tympanometrie a tónová audiometrie.
Protože nemocný vnímal obtíže spojené s nálezem v nosohltanu jako snížení kvality života, bylo mu nabídnuto chirurgické řešení, se kterým souhlasil a podstoupil endoskopickou transnazální marsupializaci cysty v celkové anestezii (obr. 3). Následující den byl nemocný propuštěn do domácího ošetřování. Histologicky byla potvrzena diagnóza BCN. V současné době, 12 měsíců po provedeném výkonu, je nemocný bez obtíží souvisejících s původním nálezem a bez klinických známek recidivy onemocnění.
DISKUSE
Branchiogenní anomálie (cysty, siny a píštěle), pocházející ze druhé žaberní štěrbiny, se nejčastěji objevují v horní třetině krku, mezi předním okrajem m. sternocleidomastoideus a fossa tonsillaris (2, 3). Cysty ze druhé žaberní štěrbiny jsou klasifikovány dle Proctora. Typ I je povrchově uložená cysta pod povrchovou cervikální fascií, typ II (nejčastější) se nachází pod hlubokou krční fascií a je v kontaktu s velkými cévami, typ III je uložen mezi a. carotis externa a interna a typ IV se nachází v blízkosti stěny hltanu, mediálně od velkých cév (7). Branchiogenní cysty nosohltanu jsou vzácné a jsou odvozeny od cyst typu IV dle Proctora.
Diagnostika BCN je založena na jejich lokalizaci (v laterálních partiích nosohltanu) a histopatologickém obrazu. Při zobrazení magnetickou rezonancí jsou BCN v T1-váženém obrazu obvykle hypointenzní, v T2-váženém obrazu pak hyperintenzní. Při vysokém obsahu proteinů v obsahu cysty může být hyperintenzita i v T1-váženém obrazu (1). BCN lze zobrazit i počítačovou tomografií, kdy je typickým obrazem expanzivní útvar s nízkou denzitou (1).
BCN jsou vystlány vrstevnatým dlaždicovým epitelem, pseudovrstevnatým cylindrickým epitelem nebo oběma typy s lymfoidní subepiteliálně uloženou tkání (3).
Obecně akceptovatelnou standardní léčebnou modalitou NBC je chirurgická léčba, spočívající v kompletní exstirpaci nebo marsupializaci cysty. V literatuře je popsána řada přístupů k BCN. Transcervikální, transplatinální a transmandibulární přístupy jsou v současnosti nahrazovány transorální a zejména transnazální marsupializací (4, 8). Transnazální marsupializace je efektivní metoda, která je spojena s menší morbiditou, kratší dobou hospitalizace a není zatížena funkčním a kosmetickým defektem. V literatuře jsou zatím uváděny pouze jednotlivé případy či série několika pacientů operovaných endoskopicky transnazálně s povzbudivými výsledky (doba sledování 6 měsíců až 4 roky bez známek recidivy onemocnění) (4, 5).
Diferenciální diagnóza zahrnuje zejména Tornwaldtovu cystu (narozdíl od BCN se nachází se v okolí střední čáry, epitel není obklopen lymfoidní tkání), mukózní retenční cysty (povrchově od faryngobazilární fascie), intraadenoidní cysty a onkocytické cysty. V rámci širší diferenciální diagnózy lze zmínit ještě antrochoanální polyp, meningokélu či meningoencefalokélu, mukokélu klínové dutiny, juvenilní angiofibrom, lymfom či pleomorfní adenom.
U dospělých pacientů s déle trvající tubární dysfunkcí je vždy nutno pomýšlet i na karcinom nosohltanu.
ZÁVĚR
Branchiogenní cysta nosohltanu je vzácné onemocnění, které může být asymptomatické nebo se projevovat příznaky tubární insuficienence, pocitem plnosti v uchu, dyskomfortem v nosohltanu, postnazálním zatékáním sekretu či bolestmi hlavy. V diagnostice se uplatňují endoskopické vyšetření a zobrazení MR či CT. Zevní přístupy jsou v současnosti spíše nahrazovány transorální a zejména transnazální endoskopickou marsupializací.
Adresa ke korespondenci:
MUDr. Petr Schalek, Ph.D.
ORL klinika 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
100 34 Praha 10
e-mail: petr.schalek@fnkv.cz
Sources
1. Ben Salem, D., Duvillard, C., Assous, D., Ballester, M., Krausé, D., Ricolfi, F.: Imaging of nasopharyngeal cysts and bursae. Eur. Radiol., 16, 2006, s. 2249-2258.
2. Benson, M. T., Dalen, K., Mancuso, A. A., Kerr, H. H., Cacciarelli A. A., Mafee, M. F.: Congential anomalies of the branchial apparatus: embryologic and pathologic anatomy. Radiographics, 12, 1992, s. 943-960.
3. Bhaskar, S. N., Bernier, J. L.: Histogenesis of branchial cystsa report of 468 cases. Am. J. Pathol., 35, 1959, s. 407-443.
4. Flis, D. W., Wein, R. O.: Nasopharyngeal branchial cysts- diagnosis and management: A case series. J. Neurol. Surg., 74, 2013, s. 50-53.
5. Chen, P. S., Lin, Y. Ch., Lin, Y. S.: Nasopharyngeal branchial cleft cyst. J. Chin. Med. Assoc., 75, 2012, s. 660-662.
6. Marom, T., Russo, E., Ben Salem, D., Roth, J.: Nasopharyngeal cysts. Int. J. Pediatric. Otorhinolaryngol., 73, 2009, s. 1063-1070.
7. Proctor, B.: Lateral vestigial cysts and fistulas of the neck. Laryngoscope, 65, 1955, s. 355-401.
8. Tsai, T.Y., Su, C. Z.: Surgical technique of transoral marsupialization for the treatment of nasopharyngeal branchial cysts. Ann. Otol. Rhinol. Laryngol., 119, 2010, s. 336-341.
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)Article was published in
Otorhinolaryngology and Phoniatrics
2014 Issue 2
Most read in this issue
- Branchiogenní cysta nosohltanu
- Volné laloky v rekonstrukci rozsáhlých defektů po onkochirurgických výkonech v oblasti hlavy a krku
- Diagnostika extraezofageálního refluxu u dětí se sekretorickou otitidou
- Ovlivňuje podávání antibiotik bolest po tonzilektomii?