Léčba mimovolních pohybů měkkéhopatra s objektivním ušním šelestempomocí botulotoxinu

S o u h r n:
Mimovolní pohyby měkkého patra jsou popisovány v klasických učebnicích otolaryngologiejako myoklonus, nebo myorytmie. Neurofyziologové je označují pro převážně pravidelnoufrekvenci jako tremor měkkého patra. Rozlišují dvě formy tohoto tremoru: esenciální a symptomatickou.Příčina esenciálního tremoru je nejasná, symptomatický tremor vzniká při porucháchfunkce nucleus olivae a nucleus dentatus cerebelli. Při vyšetření MRInebyly u esenciálního tremoruprokázány žádné známky změn denzity, u symptomatického tremoru byla zaznamenána hyperdenzitav T-vážených obrazech ve ventrální části prodloužené míchy, tj. v oblasti nucleus olivae. Přiesenciálním tremoru byly pozorovány mimovolní pohyby měkkého patra, jejichž podkladem jsouzejména stahy m. tensor veli palatini, při tremoru symptomatickém pak dochází k mimovolnímkontrakcím m. levator veli palatini. Zvláště esenciální tremor je často provázen objektivním ušnímšelestem, který vzniká otevíráním ústí Eustachovy trubice při stazích m. tensor veli palatini.Mimovolní stahy m. tensor veli palatini a jím vyvolané objektivní ušní šelesty byly opakovaněpříznivě ovlivněny aplikací botulotoxinu do m. tensor veli palatini.Pozorovali jsme esenciální tremor u dvou nemocných. Jeho frekvence byla u obou nepravidelná.U žádného z nich nebyl zjištěn neurologický nález, který by svědčil pro to, že jde o organickypodmíněný symptomatický tremor. Přitom u jednoho z nich, 41letého muže, docházelo ke stahůmm. palatoglossus na obou stranách, které byly doprovázeny objektivně registrovaným klapavýmušním šelestem, a u druhého, 51leté ženy, docházelo ke stahům m. levator veli palatini se symetrickouelevací měkkého patra. U obou jsme aplikovali do svalů měkkého patra (u 41letého muže do m.tensor veli palatini, u 51leté ženy do m. levator veli palatini) oboustranně 10 j. Botoxu. U muže,u něhož byl tremor vyvolán stahy m. tensor veli, došlo k výraznému zlepšení šelestu, po 4 týdnechse však začal šelest znovu objevovat. Po 4 měsících byla provedena opětovná aplikace 7 j. Botoxu dooboum. tensor veli palatini, po níž došlo subjektivně ke zhoršení šelestu, který však objektivně nebylregistrován. Objevily se záškuby v m. sternocleidomatoideus a záchvaty dušnosti provázené výraznýmizměnami v chování a nemocnému byla doporučena psychiatrická léčba. U 51leté ženy došlo kezmírnění a nakonec téměř vymizení šelestu. Po zhoršení již dříve se projevujících potíží s pohyblivostíkrční páteře a bolestmi se začaly stahy měkkého patra s jeho elevací a s objektivně registrovatelnýmklapavým šelestem objevovat při pohybech hlavy do stran do krajní polohy a při pohybuzpět do střední polohy. V klidu se mimovolní pohyby měkkého patra vyskytují jen ojediněle a jsouprovázeny jen málo intenzivním a objektivně neregistrovatelným šelestem. Etiologický mechanismus vzniku mimovolních pohybů měkkého patra s objektivním ušním šelestembyl u obou nemocných zcela odlišný. U jednoho z nich šlo zřejmě o projev psychosomatickéhoonemocnění, u druhého byl pohybový mimovolní stereotyp zřejmě vyvolán reflektoricky na podkladěporuchy dynamiky krční páteře. Botulotoxin tak svým účinem vstoupil v našem případě dopohybového mimovolního stereotypu navozeného různými etiologickými mechanismy.

Klíčová slova:
myoklonus měkkého patra, objektivní tinnitus, botulotoxin.