Histologické vyšetření nosních polypůse zaměřením na přítomnostžlázových struktur

Sinonasální polypy lze histologicky dělit do čtyř skupin. Edematózní eozinofilní polypy,chronické zánětlivé polypy, polypy s hyperplazií seromucinózních žláz a atypické nosní polypy.Kritérium pro diagnózu žlázového polypu podle Hellquista je velké množství žláz a žlázovýchvývodů v řídkém edematózním stromatu polypu a hyperplazie žlázových struktur, která může býttak výrazná, že obraz je podobný benignímu žlázovému tumoru. Cílem práce bylo sledovat u nemocných s trvalou hnisavou sekrecí z nosu přítomnost seromucinózních žláz v nosních polypech a sledovat současný výskyt tkáňové eozinofilie s přítomností žlázových struktur. Sledovaný souborzahrnoval deset nemocných s nosními polypy provázenými trvalou hnisavou sekrecí z nosu, žádnýz těchto nemocných neměl pozitivní anamnestický údaj o nesnášenlivosti kyseliny acetylosalicylové(ASA), ale osm z nich mělo pozitivní nasální provokační test na určení nesnášenlivosti ASA. Kontrolní soubor představovalo 20 nemocných s nosními polypy, kteří neměli trvalou hnisavou sekreciz nosu, neměli syndrom nesnášenlivosti ASA. Pouze u jednoho nemocného ze sledovaného souboruodpovídal histologický obraz žlázovému typu nosního polypu, u dalších šesti byly žlázové strukturypouze četnější. V sledovaném souboru nemocných s nosními polypy provázenými trvalou hnisavousekrecí z nosu byly žlázové struktury četnější u sedmi z deseti nemocných, v kontrolním souborubyly žlázové struktury přítomny v šesti případech z dvaceti. Statisticky významně častější byly tedyseromucinózní žlázy přítomny v nosních polypech nemocných s trvalou hnisavou sekrecí z nosu.U všech 30 nemocných jak z kontrolního tak ze sledovaného souboru byly zjištěny četnější žlázyspolečně s tkáňovou eozinofilií u 15 nemocných, nebyl tedy prokázán častější společný výskyt obousledovaných histologických charakteristik.

Klíčová slova:
nosní polypy, patologie, eozinofilie, seromucinózní žlázy.