Histologické vyšetření nosních polypůse zaměřením na přítomnostžlázových struktur

English info

Histological Examination of Nasal Polyps Focused on thePresence of Glandular Structures

Sinonasal polyps can be divided from the histological aspect into four groups.Oedematous eosinophil polyps, chronic inflammatory polyps, polyps with hyperplasia of the seromucous glands and atypical nasal polyps. The criterion for diagnosis of glandular polyps accordingto Hellquist is a large amount of glands and glandular ducts in oedematous stroma of the polyp andhyperplasia of glandular structures which may be so marked that it resembles a benign glandulartumour. The objective of the present work was to investigate in patients with permanent purulentnasal secretion the presence of seromucous glands in nasal polyps as well as the concurrent presenceof tissue eosinophilia with the presence of glandular structures. The investigated group comprisedten patients with nasal polyps associated with permanent purulent nasal secretion. None of thepatients had a positive case-record of acetylsalicylic acid (ACA) intolerance but eight had a positivenasal provocation test for assessment of ASA intolerance. The control group comprised 20 patientswith nasal polyps who had a permanent purulent nasal secretion and did not suffer from thesyndrome of ASA intolerance. Only in one patient of the investigated group the histological picturecorresponded to the glandular type of nasal polyp, in another six the glandular structures were onlymore numerous. In the investigated group of patients with nasal polyps associated with permanentpurulent nasal secretion the glandular structures with permanent purulent nasal secretion theglandular structures were more frequent in seven of ten patients, in the control group the glandularstructures were present in six cases of twenty. Seromucous glands were thus significantly morefrequent in nasal polyps of patients with permanent purulent nasal secretion. In all 30 patients fromthe control well as the experimental group more frequent glands were found along with tissueeosinophilia in 15 patients. Thus a more frequent combined incidence of both investigated histological characteristics was not found.

Key words:
nasal polyps, pathology, eosinophilia, seromucous glands.

Autoři: Z. Kuchynková; V. Campr; A. Badsi
Působiště autorů: Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN Motol, IPVZ, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Betka, DrSc. Patologicko-anatomický ústav 2. LF UK, Praha, přednosta prof. MUDr. R. Kodet, CSc.
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, , 2001, No. 3, pp. 183-186.
Kategorie: Články

Souhrn

Sinonasální polypy lze histologicky dělit do čtyř skupin. Edematózní eozinofilní polypy,chronické zánětlivé polypy, polypy s hyperplazií seromucinózních žláz a atypické nosní polypy.Kritérium pro diagnózu žlázového polypu podle Hellquista je velké množství žláz a žlázovýchvývodů v řídkém edematózním stromatu polypu a hyperplazie žlázových struktur, která může býttak výrazná, že obraz je podobný benignímu žlázovému tumoru. Cílem práce bylo sledovat u nemocných s trvalou hnisavou sekrecí z nosu přítomnost seromucinózních žláz v nosních polypech a sledovat současný výskyt tkáňové eozinofilie s přítomností žlázových struktur. Sledovaný souborzahrnoval deset nemocných s nosními polypy provázenými trvalou hnisavou sekrecí z nosu, žádnýz těchto nemocných neměl pozitivní anamnestický údaj o nesnášenlivosti kyseliny acetylosalicylové(ASA), ale osm z nich mělo pozitivní nasální provokační test na určení nesnášenlivosti ASA. Kontrolní soubor představovalo 20 nemocných s nosními polypy, kteří neměli trvalou hnisavou sekreciz nosu, neměli syndrom nesnášenlivosti ASA. Pouze u jednoho nemocného ze sledovaného souboruodpovídal histologický obraz žlázovému typu nosního polypu, u dalších šesti byly žlázové strukturypouze četnější. V sledovaném souboru nemocných s nosními polypy provázenými trvalou hnisavousekrecí z nosu byly žlázové struktury četnější u sedmi z deseti nemocných, v kontrolním souborubyly žlázové struktury přítomny v šesti případech z dvaceti. Statisticky významně častější byly tedyseromucinózní žlázy přítomny v nosních polypech nemocných s trvalou hnisavou sekrecí z nosu.U všech 30 nemocných jak z kontrolního tak ze sledovaného souboru byly zjištěny četnější žlázyspolečně s tkáňovou eozinofilií u 15 nemocných, nebyl tedy prokázán častější společný výskyt obousledovaných histologických charakteristik.

Klíčová slova:
nosní polypy, patologie, eozinofilie, seromucinózní žlázy.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.