Authors: A. Kollár; M. Gross; D. Hoffmannová Authors‘ workplace: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF MU, Brno, přednosta prof. MUDr. R. Kostřica, CSc. Published in: Otorinolaryngol Foniatr, , 2001, No. 3, pp. 168-172. Category:
Lidské smysly hrají v lékařské diagnostice doposud důležitou roli, ač technický rozvoja automatizace diagnostických metod jejich význam stále zmenšuje. Při běžném vyšetřování krevního tlaku auskultační metodou se výrazně uplatňuje sluch vyšetřujícího. Cílem autorů bylo zjistit,zda a do jaké míry může zhoršený sluch způsobit nepřesnosti v určených hodnotách krevního tlaku.Nejprve byly změřeny hodnoty akustického tlaku Korotkovových fenoménů, vznikajících tlakemmanžety na artérii. Bylo zjištěno, že jejich hladina prudce stoupá od prvního průniku krve do tepny,rychle dosahuje maxima, pak ale klesá poměrně zvolna až k zániku. Intenzitní maximum zvuků sepohybuje ve frekvenční oblasti kolem 125 Hz. Na základě zjištěných faktů lze předpokládat, že přinedoslýchavosti vyšetřujícího vzniká větší chyba při měření hodnoty diastolického tlaku. Tentopředpoklad byl potvrzen klinickými experimenty. Nedoslýchavá osoba naměří vyšší h odnoty zejména diastolického tlaku, což může vést k nesprávné diagnóze hypertenze u normotonika. Při výraznější nedoslýchavosti jsou auskultační metodou zjištěné hodnoty systolického tlaku nižšía diastolického výrazně vyšší.
Klíčová slova: měření krevního tlaku, Korotkovovy zvuky, auskultační metoda, nedoslýchavost.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
