Dřevný prach
Authors:
V. Harazím 1; M. Harazím 1; M. Klimovič 2
Authors‘ workplace:
DREKOMA, Suchdol nad Lužnicí
1; Magnum Parket, a. s., Vyškov u Brna
2
Published in:
Pracov. Lék., 60, 2008, No. 4, s. 168-172.
Category:
Review article
Overview
Cílem článku je seznámit čtenáře s výsledky měření prašnosti prostředí v dřevozpracujícím průmyslu. Ve výrobním závodě bylo provedeno dvojí měření autorizovanou osobou, a to před instalací a následně po instalaci patentovaného systému zvlhčování rakouské firmy Merlin – Technology, GmbH Ried in Innkreis. Z výsledků měření je možno vysledovat výrazné snížení prašnosti.
Dalším, neméně podstatným cílem bylo seznámit širokou odbornou lékařskou veřejnost s novinkou na českém trhu, a to systémem zvlhčování vzduchu pro výrobní podniky.
Klíčová slova:
zvlhčování vzduchu, zvyšování relativní vlhkosti prostředí, chlazení, snižování prašnosti v prostředí, rušení elektrostatického náboje, měření prašnosti v prostředí
Úvod
Prach je soubor částic, který nás všude obklopuje, jeho částice se volně vznášejí vzduchem. Množství prachu je závislé na zdroji, proudění vzduchu, vlhkosti vzduchu atd.
A jak je to s dřevným prachem? Většinou o dřevném prachu víme to, že je nebezpečný, je vznětlivý a již při nízké koncentraci se vzduchem výbušný. Mezní hranice, při které je tvořena se vzduchem výbušná směs, je již při 20% koncentraci. Většinou se ale neví, jak velké zdravotní problémy může způsobit. Nejde o to někoho strašit, ani nikoho uvádět v mylnou představu, následující text má být souhrnem toho, co je o dřevném prachu známé v lékařských kruzích, jak je nebezpečný a nastínit směr, jak lze koncentraci a množství prachu ve vzduchu snížit přirozenou cestou za podmínek spolupůsobení fyzikálních jevů a patentovaného zařízení rakouské firmy Merlin.
Co je dřevný prach?
Dřevný prach je množství drobných částic dřeva, které vznikají při zpracování dřeva nebo manipulaci s ním. V dřevném prachu jsou mimo chemických látek, které tvoří podstatu dřeva (celulóza, hemicelulóza, lignin, terpeny, pryskyřice atd.), i další, zejména živé organismy nebo jejich zbytky, fungicidní a insekticidní přípravky, přírodní i syntetická lepidla.
Zdrojem vzniku dřevného prachu jsou: dřevařský průmysl, nábytkářský průmysl, výroba celulózy a papíru, stavebnictví, domácí práce.
Jako profese s největší prašností jsou klasifikovány operace broušení, řezání, frézování a vrtání.
Dřevný prach je řazen do skupiny dráždivých prachů. Dále je členěn podle typu dřeviny na prach:
- a) z měkkých dřev;
- b) z tvrdých dřev,
- c) z exotických dřev (speciální samostatná skupina).
Účinek dřevného prachu je různý a liší se podle zařazení do skupiny dřev, respektive typu dřeviny (tab. 1).
Přípustné expoziční limity v České republice (podle NV č. 178/2001, v plném znění) pro tři skupiny dřev dělených podle buněčné stavby a účinku [1]:
- Pro dřeviny exotické – toxické, senzibilizující – přípustná hodnota PELC nižší než 1 mg/m3.
- Pro dřeviny tvrdé – senzibilizující – přípustná hodnota PELC nižší než 2 mg/m3.
- Pro dřeviny měkké – přípustná hodnota PELC nižší než 5 mg/m3.
- Pro dřevní prach z třískových desek a jím podobných podle podílu dřeva a ostatních přídavných látek, pokud není přesně znám, platí nejnižší přípustná hodnota PELC 2–5 mg/m3.
Vliv dřevného prachu na lidské zdraví
Tento prach může svým působením na organismus vyvolat akutní nebo chronické potíže, a to kontaktem s kůží a sliznicí očí nebo inhalací dýchacími cestami do plic.
- Dermatózy: způsobené mechanickým podrážděním, chemickým podrážděním, alergickým působením některých složek dřeva, projevy způsobené chemikáliemi používanými jako ochranné prostředky proti plísním a hmyzu.
- Respirační onemocnění: ovlivněné zejména velikostí částic a typem dřeva – záněty sliznic, onemocnění dýchacích cest.
- Alergické respirační potíže: alergie na složky dřevního prachu – astma, bronchitidy, alergie na plísně a houby obsažené ve dřevě.
- Karcinogenní působení: karcinom nosu a paranazálních dutin.
Karcinogenita dřevného prachu je prokázána epidemiologickými i případovými studiemi u adenokarcinomu nosních dutin a paranazálních dutin. Ostatní studie poskytují podnětné, ale neprůkazné důkazy pro příčinnou roli expozice dřevnému prachu v souvislosti s karcinomem ostatních orgánů (nosohltan, hrtan, plíce atd.) [4].
- Otravy: přítomnost toxických látek vyvolá okamžité příznaky.
Uvedené skutečnosti jsou pouhým zlomkem toho, co se o dřevném prachu dnes ví ve vztahu k pracovnímu prostředí člověka a zdravotnímu stavu zaměstnanců. Zůstává otázkou, co budeme znát v tomto oboru za rok, za pět či deset let, kam až se lidské poznání v tomto oboru posune.
Prašnost
Jakým způsobem je možné účinně se bránit pobytu v prašném prostředí? Existuje několik zásad, jak se vyvarovat nadměrné prašnosti. Základním předpokladem by bylo nevytvářet prašné prostředí vůbec, respektive se v takovém prostředí nepohybovat. A v případě prašného prostředí by mělo být používáno výkonné odsávací zařízení strojů – ať už v provedení mobilním nebo pevně napojeným na vzduchotechnickou soustavu. Mnohdy bývá odsávací zařízení doplněné o rekuperaci vzduchu, tzn. odsávaný vzduch z dílny předehřívá vzduch, který se přisává z venkovního prostředí do provozovny a tím eliminuje tepelné ztráty. Kvalitu odsávacího zařízení zaručuje několikastupňová filtrace s odloučením pevných částic. Nikdy se nepodaří zachytit stoprocentní podíl prachových částic, ale musí být snaha, aby podíl zachycených částeček prachu byl co největší, tzn. úlet prachových částic co nejmenší. Tímto podílem a počtem stupňů filtrace je hodnoceno moderní odsávací zařízení.
Tam, kde je obzvláště vysoká prašnost překračující předepsané hygienické normy, by mělo být zajištěno používání hygienických, ochranných pomůcek – v tomto případě respirátorů. Je pochopitelné, že nošení nepříjemných pracovních pomůcek u nikoho nevyvolává nadšení, ale pokud není možné řešit koncentraci prachových částic v ovzduší jiným způsobem, nic jiného nezbývá.
V poslední době se na trhu objevil systém zvlhčování vzduchu rakouské firmy Merlin, který zvyšuje relativní vlhkost vzduchu a současně snižuje prašnost v prostředí. Z realizovaných akcí a měření, které v provozovnách proběhlo je zřejmé, že se prašnost výrazným poměrem snížila a zvýšila se čistota pracovního prostředí v provozovnách – graf 1, obrázek 1.
Pracovní prostředí
Zaměstnavatelé by se měli snažit o to, aby pracovní prostředí bylo pro zaměstnance co nejpříjemnější, ať už jde o tepelnou pohodu v zimních i letních měsících, světelnou pohodu, stabilní podíl vlhkosti ve vzduchu, která se rovněž během roku výrazně mění. V současné době již existují zařízení, která umí hlídat teplotu (plně automatické kotle obsluhované termostaty s čidlem); posledním hitem jsou klimatizace, které regulují teplotu v letních měsících. O světelnou pohodu se postarají žárovky, výbojky s nejrůznějšími typy a tvary stínidel.
V současné době jsou na trhu novinkou zvlhčovače vzduchu, a to nejen pro domácí použití. Relativně nové jsou systémy zvlhčování vzduchu pro průmyslové užití v dílnách a ve výrobních závodech. Zařízení jsou dimenzována podle potřeb výrobní jednotky ve vztahu ke kapacitám odsávání a rekuperace vzduchu tak, aby i při plném provozu odsávání bylo dosaženo optimální vlhkosti nejen pro zaměstnance, ale také pro materiál a výrobky, které zůstávají vlhkostně stabilní. Automaticky je neustále hlídán podíl relativní vzdušné vlhkosti. A aby nezůstalo jen u planých slov o tom, jak je systém zvlhčování vzduchu dobrý a kde všude je využíván a jakým způsobem v té či oné provozovně přispívá k zlepšení pracovního prostředí, hovoří za něj čísla z nezávislých měření provedených kontrolními orgány ve výrobním závodě, kde je systém zvlhčování již řadu let úspěšně využíván (obr. 2).
Měření ve výrobním závodě
Nezávislé měření se uskutečnilo v největší a nejmodernější parketárně v České republice, ve Vyškově u Brna ve firmě Magnum Parket, a. s. Měření bylo provedeno autorizovanou osobou č. C0200100207, Zdravotním ústavem se sídlem v Brně, odštěpnou hygienickou laboratoří se sídlem v Blansku, podle platných právních předpisů.
Cíl měření
Cílem měření bylo zjistit zatížení pracovníka firmy na rizikovém pracovišti, kde se ve zvýšené míře vyskytoval dřevný prach. Měření bylo provedeno dvakrát, a to před zavedením systému zvlhčování vzduchu ve výrobním závodě a totéž srovnávací měření po nainstalování zvlhčovacího systému rakouské firmy Merlin. Jednotlivé stroje výrobní technologie byly a jsou napojeny na systém centrálního vysoce výkonného odsávacího zařízení.
Předmět a způsob měření
Předmětem vzorkování byl prašný aerosol vznikající při opracování tvrdého tuzemského a exotického dřeva při výrobě podlahových dílců a parket.
Meteorologické podmínky, které provázely měření, byly: p = 1011,1 kPa, ta = 24,9 °C, Rh = 45,4%, jasno a bezvětří, va = 0,39 m . s-1.
Mikroklimatické podmínky v prostorách výrobního závodu a konkrétního pracoviště byly: ta = 27,4 °C, Rh = 48,9%, va = 0,15 m . s-1.
Identifikace metod vzorkování proběhla podle nařízení vlády č. 523/2002 Sb., SOP HP-02. Cílem měření bylo stanovit takové koncentrace škodlivin v ovzduší, které by reprezentovaly dlouhodobou expozici pracovníka při sledované pracovní činnosti (podle ČSN EN 482). Dalším cílem prvního nezávislého měření bylo získat hodnoty reprezentující stav před instalací systému zvlhčování vzduchu. Měření proběhlo během jedné osmihodinové pracovní směny tak, aby svým rozsahem pokrylo celý průběh pracovní směny.
Způsob vzorkování byl proveden odpovídajícím zařízením pro objektivitu pokusu měření. Bylo použito čerpadlo s elektronickou regulací průtoku a odběrová hlavice pro inhalabilní frakci (podle ČSN EN 481) s vláknitými filtry FV/A. Vzorky na FV/A filtrech byly, zabezpečené v kovových krabičkách a uložené v plastových krytech, přepraveny v transportní kabele při normální teplotě.
Výsledky měření jsou pro přehlednost znázorněny v tabulce 2.
V pořadí druhé nezávislé měření bylo pro objektivnost zkoušky provedeno v tomtéž výrobním závodě (parketárna ve Vyškově u Brna ve firmě Magnum Parket, a. s.). Měření bylo provedeno autorizovanou osobou č. C0200100207, Zdravotním ústavem se sídlem v Brně, odštěpnou hygienickou laboratoří se sídlem v Blansku, podle platných právních předpisů.
Cílem měření bylo opět zjistit zatížení pracovníka firmy na rizikovém pracovišti, kde se ve zvýšené míře vyskytoval dřevný prach. Podmínky a pracoviště, kde probíhala první část měření, bylo pro objektivitu pokusu zachováno stejné i pro druhou část měření po instalování systému zvlhčování vzduchu.
Meteorologické podmínky, které provázely měření, byly: p = 1008,4 kPa, ta = 22,3 °C, Rh = 62,0%, jasno a bezvětří, va = 0,56 m . s-1.
Mikroklimatické podmínky v prostorách výrobního závodu a konkrétního pracoviště byly: ta = 26,8 °C, Rh = 54,6%, va = 0,17 m . s-1.
Identifikace metod vzorkování proběhla rovněž podle nařízení vlády č. 523/2002 Sb., SOP HP-02. Cílem měření bylo stanovit takové koncentrace škodlivin v ovzduší, které by reprezentovaly dlouhodobou expozici pracovníka při sledované pracovní činnosti (podle ČSN EN 482). Měření proběhlo během jedné osmihodinové pracovní směny tak, aby svým rozsahem pokrylo celý průběh pracovní směny.
Způsob vzorkování byl proveden odpovídajícím zařízením pro objektivitu pokusu měření. Bylo použito čerpadlo s elektronickou regulací průtoku a odběrová hlavice pro inhalabilní frakci (dle ČSN EN 481) s vláknitými filtry. FV/A. Vzorky na FV/A filtrech byly, zabezpečené v kovových krabičkách a uložené v plastových krytech, přepraveny v transportní kabele při normální teplotě.
Údaje o časovém snímku dne obdržela laboratoř od výrobního podniku.
Nejistoty jsou vyjádřeny jako rozšířené nejistoty, které byly vypočteny ze směrodatných odchylek opakovatelnosti vynásobením koeficientem rozšíření 2.
Výsledky měření jsou uvedeny v tabulce 3.
Závěr
Z výsledků měření je objektivně zřejmé, že se instalací zvlhčovacího systému snížila ve výrobním závodě, respektive na konkrétním pracovišti, prašnost téměř čtyřikrát oproti původním naměřeným hodnotám.
Na základě výsledků získaných z dřevozpracujícího průmyslu lze doporučit uvedené zařízení i v jiných průmyslových oborech např. v textilním, papírenském, tiskárenském, potravinářském, sklářském, chemickém atd.
Zaměstnavatelé by se měli snažit nejen o to, aby pracovní prostředí zaměstnanců bylo v souladu se všemi právními předpisy a nařízeními, ale aby se také zaměstnanci cítili v práci dobře a příjemné a čisté pracovní prostředí je motivovalo k vyšším výkonům.
Řízené podmínky pracovního prostředí – ať již jde o tepelnou, světelnou a vlhkostní pohodu – zaručují investici do budoucnosti zejména tím, že stabilní a zdravé pracovní prostředí snižuje nemocnost zaměstnanců, zvyšuje koncentraci a výkon zaměstnanců. Stabilní optimální teplota a vlhkost zajišťují nižší výdej tekutin a vysušování sliznic, a optimalizují tak pitný režim organismu. Všechny tyto tři jevy, které vždy spolupůsobí, spoří zaměstnavateli z dlouhodobého pohledu finanční prostředky ve formě kvalitních a zdravých zaměstnanců.
Došlo dne 10. 7. 2008 Přijato do tisku dne 20. 10. 2008.
Kontaktní adresa:
Ing. Vladimír Harazím, CSc.
Pražská 636
378 06 Suchdol nad Lužnicí
e-mail: info@drekoma.cz
Sources
1. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
2. Nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
3. ČSN EN 482.
4. IARC 11th Report on Carcinogens (2004).
Labels
Hygiene and epidemiology Hyperbaric medicine Occupational medicineArticle was published in
Occupational Medicine
2008 Issue 4
Most read in this issue
- Dřevný prach
- Profesionální nádorová onemocnění v České republice*
- Hladina totálního antioxidantu, plicní funkce a RTG nálezy u osob dříve exponovaných azbestu*
- Sóloví operní pěvci – zdravotní problémy a jejich vztah k profesi