#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Metoda termografie při vyšetření pacientů s onemocněním cév z vibrací


Authors: F. Hůzl 1;  Z. Chudáček, jr. 2;  L. Smolíková 3;  J. Tvrzký 1
Authors‘ workplace: Zdravotní ústav se sídlem v Plzni, ředitel RNDr. Karel Maxa 1;  Radiodiagnostické oddělení Fakultní nemocnice, LF UK Plzeň-Bory, vedoucí prim. MUDr. Zdeněk Chudáček, PhD. 2;  Klinika pracovního lékařství Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Plzni, přednostka as. MUDr. Vendulka Machartová 3
Published in: Pracov. Lék., 57, 2005, No. 1, s. 11-23.
Category: Original Papers

Overview

Práce vychází z vyšetření 35 osob, z nichž 25 bylo při práci exponovano vibracím a 10 tvořilo kontrolní skupinu. Autoři porovnávali tyto diagnostické metody: prstovou pletyzmografii, termometrii a termografii. Při porovnávání považovali za základní kritérium poslední aktuální klinické vyšetření, zejména při něm provedený vodní chladový test. Též prováděli komplexní lékařské vyšetření včetně pracovní anamnézy a pracovnělékařského klinického vyšetření. Průměrný věk všech 35 vyšetřených byl 46,5 ± 12,1 roku. Ve skupině 25 exponovaných bylo 8 brusičů, 9 cídičů-apreterů, 3 cídiči-brusiči, 2 slévači, 1 kovář, 1 bílý zedník a 1 řidič nákladních vozů staršího typu. V kontrolní skupině bylo 10 pracovníků, z toho 6 lékařů, 1 zdravotní bratr, 2 laboranti a 1 technik.

Celková průměrná doba expozice vibracím u souboru byla 18,12 ± 10,68 let. Denní průměrná expozice vibracím byla 3,64 ± 1,38 hodiny. Po zjištění nemoci byla většina exponovaných pracovníků přeřazena na jinou práci. Při porovnávání uvedených diagnostických metod v tomto malém souboru autoři konstatují, že termografie je názorná a užitečná metoda, která doplní vyšetřování onemocnění cév z vibrací a jiných onemocnění periferních cév . Není však závislá na tak dlouhém chlazení pacienta, jak ho vyžaduje Metodický pokyn MZ [48] pro ostatní diagnostické metody.

Poměrně dobrá shoda (80%) je mezi aktuálním klinickým nálezem a provedenou termografií také při přípravě pacienta podle Chuckera.

Velmi dobrou shodu zjistili autoři mezi pletyzmografií a termografií. Aktuální klinický nález vykazuje dobrou shodu jednak při porovnání s pletyzmografií, jednak s termografií. Neshodu mezi termometrií a aktuálním klinickým nálezem lze vysvětlit nejen tím, že před provedením termometrie byla použita metoda s ohřátím a ochlazením rukou pacienta podle Chuckera, ale také tím, že snímání termometrických hodnot na jednotlivých prstech bylo postupné, nikoli simultánní. Nevýhodou termometrie a termografie je časová náročnost obou metod.

V další práci bude soubor vyšetřených pacientů rozšířen. Termografie se bude využívat také preventivně – při začleňování pracujících a učňů do práce v expozici vibracím.

Klíčová slova:
pletyzmografie, termometrie, termografie, vodní chladový test, klinické vyšetření, porovnání metod, onemocnění cév z vibrací


Labels
Hygiene and epidemiology Hyperbaric medicine Occupational medicine
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#