Metoda termografie při vyšetření pacientů s onemocněním cév z vibrací
:
F. Hůzl 1; Z. Chudáček, jr. 2; L. Smolíková 3; J. Tvrzký 1
:
Zdravotní ústav se sídlem v Plzni, ředitel RNDr. Karel Maxa
1; Radiodiagnostické oddělení Fakultní nemocnice, LF UK Plzeň-Bory, vedoucí prim. MUDr. Zdeněk Chudáček, PhD.
2; Klinika pracovního lékařství Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Plzni, přednostka as. MUDr. Vendulka Machartová
3
:
Pracov. Lék., 57, 2005, No. 1, s. 11-23.
:
Original Papers
Práce vychází z vyšetření 35 osob, z nichž 25 bylo při práci exponovano vibracím a 10 tvořilo kontrolní skupinu. Autoři porovnávali tyto diagnostické metody: prstovou pletyzmografii, termometrii a termografii. Při porovnávání považovali za základní kritérium poslední aktuální klinické vyšetření, zejména při něm provedený vodní chladový test. Též prováděli komplexní lékařské vyšetření včetně pracovní anamnézy a pracovnělékařského klinického vyšetření. Průměrný věk všech 35 vyšetřených byl 46,5 ± 12,1 roku. Ve skupině 25 exponovaných bylo 8 brusičů, 9 cídičů-apreterů, 3 cídiči-brusiči, 2 slévači, 1 kovář, 1 bílý zedník a 1 řidič nákladních vozů staršího typu. V kontrolní skupině bylo 10 pracovníků, z toho 6 lékařů, 1 zdravotní bratr, 2 laboranti a 1 technik.
Celková průměrná doba expozice vibracím u souboru byla 18,12 ± 10,68 let. Denní průměrná expozice vibracím byla 3,64 ± 1,38 hodiny. Po zjištění nemoci byla většina exponovaných pracovníků přeřazena na jinou práci. Při porovnávání uvedených diagnostických metod v tomto malém souboru autoři konstatují, že termografie je názorná a užitečná metoda, která doplní vyšetřování onemocnění cév z vibrací a jiných onemocnění periferních cév . Není však závislá na tak dlouhém chlazení pacienta, jak ho vyžaduje Metodický pokyn MZ [48] pro ostatní diagnostické metody.
Poměrně dobrá shoda (80%) je mezi aktuálním klinickým nálezem a provedenou termografií také při přípravě pacienta podle Chuckera.
Velmi dobrou shodu zjistili autoři mezi pletyzmografií a termografií. Aktuální klinický nález vykazuje dobrou shodu jednak při porovnání s pletyzmografií, jednak s termografií. Neshodu mezi termometrií a aktuálním klinickým nálezem lze vysvětlit nejen tím, že před provedením termometrie byla použita metoda s ohřátím a ochlazením rukou pacienta podle Chuckera, ale také tím, že snímání termometrických hodnot na jednotlivých prstech bylo postupné, nikoli simultánní. Nevýhodou termometrie a termografie je časová náročnost obou metod.
V další práci bude soubor vyšetřených pacientů rozšířen. Termografie se bude využívat také preventivně – při začleňování pracujících a učňů do práce v expozici vibracím.
Klíčová slova:
pletyzmografie, termometrie, termografie, vodní chladový test, klinické vyšetření, porovnání metod, onemocnění cév z vibrací
Labels
Hygiene and epidemiology Hyperbaric medicine Occupational medicineArticle was published in
Occupational Medicine
2005 Issue 1
Most read in this issue
- The Long-term Excessive and One-sided Load of Extremities: Reported Occupational Diseases and Suspected Occupational Diseases in the Slovak Republic in 1996–2003
- The Method of Thermography Used for the Examination of Patients with Vessel Diseases from Vibrations
- Principles of Evaluation of Working Capacity in Refractive Errors and Eye Diseases