59. DNY NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY
Published in:
NuklMed 2023;12:1-12
Category:
Supplementum
Přínos hybridní diagnostické metody v primodiagnostice karcinomu štítné žlázy – kazuistika
Bajerová K.1, Havel M.1, Bartoš D.2
1 Klinika nukleární medicíny FN Ostrava a LF OU Ostrava,
2 Nemocnice Agel – Ostrava Vítkovice, ČR
Úvod: Metody nukleární medicíny jsou již historicky zakotveny v managementu diferencovaného karcinomu štítné žlázy. V předložené kazuistice chceme demonstrovat přínos výsledku hybridního SPECT s low-dose CT v primodiagnostice a plánování chirurgické terapie u této diagnózy.
Popis problematiky: 58letý muž s nodozní strumou, která nebyla systematicky sledována, vyhledal akutně endokrinologa pro pocit „knedlíku v krku“. Provedena byla cytologie z jednoho z uzlů s výsledkem Bethesda V. Endokrinolog indikoval předoperační scintigrafii štítné žlázy i pro nejasný sonografický nález ektopicky uložené tkáně štítné žlázy na krku.
Na planárním scintigramu štítné žlázy byl obraz afunkčního defektu v pravém laloku, který odpovídal kalcifikovanému uzlu na SPECT/CT. V předpokládaném místě v. s. ektopicky uložené tyreoidální tkáně laterálně vpravo byla však patrná na low dose CT zvětšená a maligně změněná lymfatická uzlina. Indikovaná byla totální tyreoidektomie s pravostrannou blokovou krční disekcí. Histopatologicky byl potvrzen papilární karcinom v obou lalocích štítné žlázy i metastatické postižení lymfatických uzlin krku.
Pacient má nyní v plánu provedení léčby radiojódem na naší klinice. Závěr: Hybridní zobrazovací metody přináší zpřesnění diagnostických výstupů, které mohou být cíleně využity i v plánování dalšího terapeutického postupu. Toto ale dále zvyšuje požadavky na erudici specialistů v nukleární medicíně, aby tyto komplexní informace byly plně vytěženy.
V dané kazuistice low-dose CT krku přispělo k rozšíření plánovaného zákroku a tím k adekvátní terapii ještě před samotnou tyreoeliminací radioizotopem 131I.
Nádor vs. hematom u pacientky po kardiochirurgickém výkonu – kazuistika
Bukovanský K.1, Havel M.1,4, Suchá A.3, Mičaník J.2
1 Klinika nukleární medicíny,
2 Radiodiagnostický ústav, FN Ostrava,
3 Kardiologické oddělení Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí,
4 Lékařská fakulta Ostravské univerzity, ČR
Úvod: Prezentujeme případ 64leté pacientky odeslané k FDG-PET/ CT vyšetření pro podezření na tumor pravé síně srdce.
Průběh: Pacientka byla došetřována pro systolickou dysfunkci levé komory a mitrální regurgitaci. Koronarograficky zjištěna vzácná vrozená srdeční vada – ALCAPA (anomální odstup levé koronární arterie z plicnice), která se obvykle manifestuje v dětském věku. Po provedení korekčního kardiochirurgického výkonu byla v časném pooperačním období hospitalizace pro hemoragickou tamponádu srdeční, echokardiograficky zjištěn drobný útvar odpovídající pravděpodobně hematomu v oblasti báze pravé síně. V dalším sledování došlo k progresi velikosti tohoto útvaru, na kontrolním MR vysloveno podezření na rychle rostoucí nádorový proces. K došetření indikováno FDG-PET/CT, nalezena nehomogenní masa v rozsahu pravé síně a velkých cév mediastina s hypermetabolizmem glukózy, v diferenciální diagnostice zvažován hematom, vzhledem k atypickému charakteru také viabilní nádorová tkáň. Od biopsie pro rizika výkonu upuštěno, pacientka dál sledována zobrazovacími metodami, kde postupem času dochází k spontánní regresi patologického útvaru. Aktuální pracovní diagnóza vzhledem k dynamice nálezu je kombinace hematomu a zánětlivých změn při použití tkáňového lepidla.
Závěr: FDG PET/CT je vyšetření poskytující informaci o glukózovém metabolizmu, které se využívá při diagnostice nádorových onemocnění. Hypermetabolizmus glukózy je ale relativně nespecifický ukazatel, a tak v některých případech je rozlišení nádorového procesu od zánětlivých či reparačních změn problematické. Pomáhat může korelace s morfologickým charakterem, jinými zobrazovacími metodami, histologickou verifikací nebo vývojem nálezu v čase.
Scintigrafie čelistního kloubu (TMK)
Blaževič M.1, Račková V.1, Havel M.1,2
1 Klinika nukleární medicíny, FN Ostrava,
2 Lékařská fakulta OSU, ČR
Cíl: Cílem naší práce je zhodnotit soubor pacientů vyšetřených z důvodů posouzení růstové aktivity kondylu mandibuly před dalším operačním řešením a seznámit s postupem tohoto vyšetření na KNM FNO. Metodika: Byla analyzována skupina pacientů odeslaných k vyšetření. U těchto pacientů jsme zjišťovali asymetrii růstové aktivity kondylu mandibuly čelistních kloubů pomocí 99mTc-HDP. Vychytávání tohoto radiofarmaka v kloubech nám pak umožnilo stanovit procentuální poměr aktivity P/L kloubu na základě kvantifikace.
Výsledky: Na naší klinice od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2022 se vyšetřilo celkem 69 pacientů. Růstová aktivita byla prokázána u 36 pacientů. Z tohoto počtu se opakovaně vyšetřilo 9 pacientů, z nichž 5 pacientů jevilo známky růstové aktivity čelistního kloubu i při následující scintigrafii.
Závěr: Scintigrafie čelistního kloubu má své opodstatněné místo při vyšetřovacím algoritmu u pacientů s asymetrií čelisti. Přínosem této metody je zjištění růstových aktivit a následné stanovení jejich poměru v jednotlivých čelistních kloubech. Pomáhá určit další postup při léčbě pacientů s tímto onemocněním, případně také potvrdit stacionární stav.
99mTc-DPD scintigrafie – kvantifikace akumulace v srdci, srovnání Perugini stupnice s hodnotami IMA při monitoraci terapie
Buncová M., Kubánek M., Krebsová A., Do D., Olejníková J.
Pracoviště zobrazovacích metod, IKEM, Praha, ČR
Cíl: Při prokázané aTTR kardiomyopatii a opakované scintigrafii 99mTc-DPD kvantifikovat akumulaci radiofarmaka v myokardu, porovnat Perugini stupnici s metodikou indexu maximální akumulace 99mTc-DPD v myokardu (IMA) vypracovanou v IKEM, porovnat tyto metody při monitoraci terapie.
Metodika: Standardní postup zahrnující celotělový scan a SPECT proveden u 20 mužů (77,35 ± 4,5 let), v nepravidelných časových intervalech (2–5x), sledování jednotlivců trvalo 9–100 měsíců, akumulace 99mTc-DPD v srdci hodnocena IMA a Perugini stupnicí.
Terapie tafamidisem probíhala u 13 mužů, 5 mužů užívalo patisiran, u 7 mužů byly vstupní časové intervaly bez terapie, 2 muži nebyli léčeni.
Výsledky: Při terapii tafamidisem za 53,7 ± 18,7měsíců IMA klesl z hodnoty 7,53 ± 1,61 na 3,4 ± 0,65, při patisiranu za 27,6 ± 7,02 měsíců z 8,97 ± 3,42 na 5,55 ± 2,24 – u všech léčených došlo k poklesu IMA. U nelečených za 12,30 ± 4,09 měsíce došlo k vzestupu IMA z 5,6 ± 1,75 na 6,7 ± 2,21.
Dle Perugini při vstupním vyšetření stanoven stupeň 3 (průměr 3 hodnotitelů) u 19/20, 2 u 1/20 pacientů, hodnoty 2 a 3 potvrzovaly aTTR kardiomyopatii bez dalšího posouzení závažnosti. Po patisiranu a bez terapie na konci sledování byla akumulace hodnocena stupněm 3, tj. identická vstupní a finální hodnota. Po tafamidisu u 10/17 došlo k poklesu na 2–2,6.
Závěr: Perugini stupnice umožňuje diagnostiku aTTR kardiomyopatie bez možnosti dalšího hodnocení diskrétních změn a aktivit přesahujících akumulaci ve skeletu.
IMA stupnice je bez omezení horní hranice škály, neovlivněna aktivitou tkání překrývajících srdce, umožňuje monitoraci vývoje akumulace při aktivitách dle Perugini 2 a 3.
Vliv léčby 177Lu-oxodotreotidem na funkci solitární ledviny
Doležílek M., Quinn L., Karhan P., Ptáček J., Ičová V., Koranda P.
Klinika nukleární medicíny, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a FN Olomouc, ČR
Úvod: Při terapii 177Lu-oxodotreotidem u pacientů s poruchou funkce ledvin s clearance kreatininu > 40 ml/min na počátku léčby nebo s abnormalitami ledvin může být vyšší riziko nefrotoxicity a doporučuje se častější sledování ledvinných funkcí.
Průběh: K léčbě 177Lu-oxodotreotidem pro generalizovaný neuroendokrinní tumor s origem v. s. v appendixu (NET G2, Ki-67 3%) s metastázami do plic, lymfatických uzlin pravého plicního hilu a mediastina a do podkoží zad a pravé paže byl indikován 75letý muž po radikální levostranné nefrektomii pro ca ledviny (t. č. v kompletní remisi) s chronickou renální insuficiencí ve velmi pomalé progresi (stádium G3bA1).
Za standardní přípravy s podáním roztoku aminokyselin byly podány celkem 4 cykly 177Lu-oxodotreotidu. Interval mezi cykly byl 8–9 týdnů, celková podaná aktivita 28,847 GBq.
Při každém léčebném cyklu bylo provedeno dozimetrické měření. Celková absorbovaná dávka pravou ledvinou za 4 léčebné cykly odpovídala 20,4 Gy, nepřesáhla tedy doporučenou mez.
Mezi jednotlivými cykly byla vždy před podáním 177Lu-oxodotreotidu provedena dynamická scintigrafie ledvin s 99mTc-MAG3 s výpočtem tubular extraction rate (TER) dle Bubecka a laboratorně byla kontrolována glomerulární filtrace (GF) výpočtem na základě clearance endogenního kreatininu dle CKD EPI. Vstupní hodnoty odpovídaly TER 191 ml/min a GF 49,2 ml/min, před 4. cyklem pak TER 179 ml/min a GF 42,6 ml/min. Další vyšetření ledvinné funkce bude provedeno v odstupu 4 měsíců od ukončení léčby.
Závěr: Léčbu 177Lu-oxodotreotidem lze bezpečně provést i u pacienta se solitární ledvinou s chronickou renální insuficiencí ve stadiu G3bA1 bez signifikantní alterace její funkce. Potřebné je ale sledování funkce ledvin a dozimetrie.
Senilní TTR amyloidóza a DPD scan
Dombková H.1, Širůček P.1,2, Havel M.1,2, Nováková D.1
1 Klinika nukleární medicíny, FN Ostrava,
2 Lékařská fakulta OSU, ČR
Cíl: Seznámení se s metodikou provedení DPD scanu a porovnání souboru pacientů vyšetřených na Klinice nukleární medicíny FN Ostrava se soubory ve dvou zahraničních studiích, které poukazovaly, že senilní TTR amyloidóza není vzácným onemocněním postihujícím pouze muže nad 80 let.
Metodika: Za 3 hodiny od aplikace 99mTc-DPD se provede planární scintigrafie hrudníku v AP a LL projekci. U pozitivních nálezů se doplní gated SPECT a následuje vyhodnocení pomocí programu 4DM SPECT. Výsledek scintigrafie se hodnotí dle Perugini skóre.
Výsledky: Od 12/2019 do 7/2023 se vyšetřilo pomocí DPD scanu celkem 150 pacientů. Dle Perugini skóre byl výsledek se skórem 0 popsán u 109 pacientů, 2 pacienti měli skóre 1, skóre 2 bylo popsáno u 5 pacientů a 34 vyšetřených mělo skóre 3. Z toho vyplývá, že pozitivní DPD scan mělo 39 pacientů (26 %), z toho bylo 31 mužů a 8 žen, věkový průměr 81 let, medián 80 let. Nejmladší pacient s pozitivním nálezem měl 71 let, nejstarší 91 let.
Závěr: Skupina pacientů, u kterých byl popsán pozitivní nález, je ve shodě se zahraničními studiemi. Senilní TTR amyloidóza není vzácným onemocněním, postihuje i pacienty mladší 80 let, rovněž také ženy.
FDG PET/CT u pacientů s mnohočetným myelomem a extramedulárním postižením
Havlová G.1,3, Havel M.1, Muroňová L.2, Jelínek T.2
1 Klinika nukleární medicíny,
2 Klinika hematoonkologie FNO a LF OU Ostrava,
3 The International Clinical Research Center, FN USA Brno (FNUSA-ICRC), ČR
Cíl: Vývoj v léčbě mnohočetného myelomu (MM) vyžaduje precizní diagnostiku spojenou se stratifikací rizika pacientů. Na několika případech chceme předložit přínos hybridního PET/CT.
Pacienti a metody: Soubor tvoří 6 pacientů s diagnostikovaným extramedulárním (EM) postižením u MM, kteří podstoupili vyšetření 18F-FDG PET/CT, ve věku 58 až 79 let, 2 muži, 4 ženy.
Výsledky: V souboru bylo extramedulární postižení diagnostikováno v 1 případě v rámci iniciálního stagingu, ve zbylých 5 případech při restagingu. PET/CT odhalil u všech těchto pacientů vícečetná ložiska hypermetabolizmu glukózy v měkkých tkáních nebo parenchymových orgánech, která byla vysoce suspektní pro EM postižení. Ve 4 případech byl výsledek použit k výběru vhodného místa histologizace.
Závěr: Hybridní vyšetření PET/CT představuje užitečný nástroj pro detekci EM postižení u MM v rámci diagnostiky nebo restagingu. Efektivní diagnostika je zásadní také pro léčbu pacientů včetně využití nové imunoterapie, která se stává v posledním období dostupnější nejen v rámci klinických studií. Důležité je odpovídající provedení vyšetření nejen po technické stránce, ale také pro klinika čitelnou formou předávající informaci o výsledku.
Theranostika karcinomu prostaty
Henzlová L., Ičová V., Quinn L.
Klinika nukleární medicíny, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a FN Olomouc, ČR
Úvod: Theranostika, využití farmak s diagnostickou a léčebnou funkcí jako nástroj přesného cílení léčby je trendem nukleární medicíny posledních let. Jejím atraktivním příkladem prodělávajícím rychlý rozvoj je theranostika karcinomu prostaty (PCa).
Popis problematiky: Zavedení ligandů prostatického specifického membránového antigenu (PSMA) do diagnostiky PCa znamenalo významný posun v detekci lokoregionálního i metastatického onemocnění. V České republice (ČR) je možno díky úsilí výboru ČSNM využívat 68Ga-PSMA-11, do konce srpna 2023 formou specifického léčebného programu, nyní již ve formě registrovaného přípravku. Indikací je primární staging pacientů s vysoce rizikovým PCa, podezření na recidivu PCa u pacientů se zvyšující se hladinou prostatického specifického antigenu a identifikace pacientů s PSMA pozitivním progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC), pro které je indikována PSMA cílená terapie.
Tato terapie využívající 177Lu nebo 225Ac navázané na různé typy PSMA ligandů ukazuje podle dat, která máme k dispozici, slibnou účinnost a bezpečnost. V EU a v USA je léčba 177Lu-PSMA-617 indikována pro pacienty s PSMA pozitivním progresivním mCRPC, kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů. Ve světě probíhají desítky studií zkoumající potenciál PSMA cílené léčby s různými radionuklidy v kombinaci s dalšími léky a také v různém načasování v rámci onemocnění.
V ČR je 177Lu-PSMA-617 prozatím podáváno ve dvou klinických studiích na KNM FNOL a KNME FN Motol. Počátkem roku 2024 je očekáváno zahájení léčby indikovaných pacientů registrovaným přípravkem.
Závěr: Na příkladu theranostiky PCa pomocí ligandů PSMA a jeho relativně rychlého proniknutí do klinické praxe lze demonstrovat potenciál tohoto konceptu i pro jiné typy malignit.
Ventilačně perfuzní scintigrafie u pacientky s vaskulitidou plicních tepen
Hudson L., Koranda P.
Klinika nukleární medicíny FN Olomouc a LF Univerzity Palackého v Olomouci, ČR
Úvod: Ventilačně perfuzní scintigrafie plic má velký význam pro diagnostiku plicní embolie.
Popis problematiky: U nyní 88leté chronicky dušné ženy byla v roce 2017 na spádovém pracovišti diagnostikována oboustranná plicní embolie (EAP), následně zahájena antikoagulační terapie. V roce 2018 odeslána na naše pracoviště k provedení plicní scintigrafie pro vyloučení recidivy EAP. Na scintigramech a na SPECT/ LDCT oboustranně patrny segmentární normoventilované defekty plicní perfuze bez korelátu na LDCT – uzavřeno jako EAP, případně změny staršího data. Pokračováno v antikoagulační terapii.
V roce 2022 provedena CT angiografie pro zhoršení dušnosti – nalezeny výrazné měkkotkáňové masy obklopující pravou i levou plicnici, granulomy plic – obraz vaskulitidy, dále v pravé plicnici nalezena starší nástěnná trombóza. EAP neprokázána. Pacientka odmítla došetření, nadále plně antikoagulována.
Nyní byla indikována k provedení scintigrafie plic k vyloučení EAP pro zhoršení dušnosti a nespecifické bolesti na hrudníku. Laboratorně elevace D-dimerů. Scintigraficky prokázány oboustranně četné perfuzní segmentární defekty, které na ventilační studii normoventilovány. Defekty perfuze byly shodné jako v roce 2018, pouze mírná progrese perfuzního normoventilovaného defektu vpravo apikálně. Vzhledem k časové souslednosti nálezů (scintigrafií a CTAG) hodnotíme nález rozsáhlých perfuzních normoventilovaných defektů jako projev progredující nezvykle výrazné vaskulitidy s rozsáhlými měkkotkáňovými masami, bez známek rozsáhlejší čerstvé embolizace do a. pulmonalis.
Pacientce ponechána plná antikoagulační terapie a zahájena terapie kardiální dekompenzace s efektem.
Závěr: Vaskulitida plicních tepen může být příčinou poměrně vzácné falešné pozitivity ventilačně perfuzní scintigrafie při diagnostice embolie do arterie pulmonalis.
Riziko renálního poškození u dětí s VUR III. stupně podle gradingu 99mTc-DMSA scanu
Chroustová D.1, Trnka J.1, Černá L.1, Langer J.2, Urbanová I.4, Kočvara R.3
1 Ústav nukleární medicíny,
2 Klinika pediatrie a klinických poruch metabolismu,
3 Urologická klinika, 1. Lékařská fakulta UK a VFN Praha,
4 Dětské oddělení FN Bulovka Praha, ČR
Cíl: Cílem studie bylo určit riziko renálního poškození u dětí s diagnostikovaným VUR III. stupně, který je všeobecně považován za nízkorizikový VUR, na základě výskytu renálních změn pomocí gradingu 99mTc-DMSA scanu.
Metodika: Celkem vyšetřeno 132 dětí ve věku 6 měsíců až 11 let 6 měsíců po akutní pyelonefritidě s dg. VUR různého stupně. Statická scintigrafie ledvin byla provedena za 2 hodiny po i. v. podání 18–80 MBq 99mTc-DMSA. Stanovení stupně postižení ledvin bylo provedeno podle gradingu 99mTc-DMSA G0–G4 podle počtu postižených segmentů (0–12) s naší modifikací stupně G4: Stupeň G0: bez postižení, G1: 1–2 segmenty, G2: 2–4 segmenty G3: více než 4 segmenty, G4 menší ledvina (A bez ložiskových změn, B s okrajovými změnami). Pro účely statistické analýzy byla každému stupni přiřazena hodnota očekávaného počtu postižených segmentů/jizev a hodnoceno Studentovým testem.
Výsledky: Celkem hodnoceno 201 ledvin: 19 ledvin/VUR I., 32/II., 63/III., 62/IV., 25/V. stupně. U VUR III. stupně byl prokázán statisticky významně vyšší počet jizev (2,88 vs 1,58, p = 0,002) než u zbylých nízkostupňových. Při srovnání G3 a G4B u VUR I. a II. stupně s VUR III. stupně byl statisticky významně vyšší počet jizev u VUR III. stupně (6,1 vs. 2,88, p < 0,001). Při srovnání VUR III. stupně s VUR IV. a V. stupně byl významně vyšší počet jizev u vysokostupňových VUR (3,99 vs. 2,88, p = 0,004).
Závěr: VUR III. stupně souvisí s výskytem vyššího stupně 99mTc-DMSA gradingu zejména G3, G4B, proto doporučujeme VUR III. stupně vyčlenit z nízkorizikové skupiny a považovat jej za samostatný stupeň středního rizika.
Kvantitativní hodnocení interim PET/CT u pacientů s lymfomem z buněk plášťové zóny jako prediktor délky přežití
Ičová V.1, Hrušková A.2, Henzlová L.1, Obr A.2
1 Klinika nukleární medicíny,
2 Hemato-onkologická klinika , FN Olomouc a LF UP Olomouc, ČR
Úvod: Při hodnocení PET/CT s použitím 18F-FDG u pacientů s lymfomem z buněk plášťové zóny (MCL) standardně měříme SUVmax. V posledních letech se v literatuře diskutuje význam měření metabolického objemu tumoru (MTV). Prognostický význam reziduální akumulace FDG po 2 cyklech imunochemoterapie u pacientů s MCL není dosud vyhodnocen.
Cíl: Analýza vlivu výsledků PET/CT vyšetření na přežití pacientů s MCL v éře imunochemoterapie.
Metoda: Hodnotili jsme výsledky PET/CT u 104 pacientů (77 mužů/27 žen) s MCL léčených imunochemoterapií v letech 2005–2022 na Hemato-onkologické klinice FNOL. U 34 pacientů bylo kromě diagnostického provedeno i PET/CT po 2 cyklech léčby (iPET/CT). U obou vyšetření jsme měřili SUVmax a MTV s následným stanovením ΔSUVmax a ΔMTV. Vliv hodnocených parametrů PET/CT na délku přežití bez progrese (PFS) a celkového přežití (OS) byl vyhodnocen pomocí Cox-regresní analýzy. Výpočty byly provedeny na hladině významnosti 0,05.
Výsledky: iPET Deauville skóre a ΔMTV významně souvisely s PFS i OS. ΔSUVmax byl statisticky významný prediktor PFS, ne však OS. Zvýšení Deauville skóre o 1 bod na iPET ve srovnání se vstupním PET/CT zvyšuje riziko relapsu/progrese 2,2krát (p = 0,0003) a riziko úmrtí 1,7krát (p = 0,018). Redukce objemu nádorové tkáně o 10 % dle iPET/CT snižuje riziko relapsu/progrese o 21,4 % (p = 0,005) a riziko úmrtí o 16,7 % (p = 0,043).
Závěr: Kvantitativní hodnocení iPET/CT pomáhá identifikovat pacienty, kteří mají vyšší riziko relapsu/progrese MCL a úmrtí.
Grantová podpora: IGA_LF_2023_028, IGA_LF_2023_005, MZ ČR – RVO (FNOl, 00098892)
Prognostický význam myocardial blood flow a coronary flow reserve pomocí dynamického SPECT myokardu na CZT SPECT kameře
Kamínek M.1, Havel M.2, Metelková I.1, Henzlová L.1, Doležílek M.1, Havlová G.2
1 Klinika nukleární medicíny, LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, ČR
Úvod: Dynamický SPECT na CZT kameře umožňuje absolutní kvantifikaci myocardial blood flow (MBF) v ml/min/g a coronary flow reserve (CFR = stress MBF/rest MBF). Cílem práce je posoudit prognostický význam CFR zjištěné pomocí dynamického SPECT na CZT kameře. Metodika: Retrospektivní analýza souboru 44 pacientů, kteří podstoupili dynamický SPECT myokardu. Za srdeční příhodu byla považována náhlá srdeční smrt, infarkt myokardu, situace vyžadující koronární revaskularizaci a hospitalizace pro srdeční selhání s redukovanou ejekční frakcí.
Výsledky: Pacienti s kardiální příhodou (n = 11) měli srovnatelnou hodnotu rest MBF (1,24 vs 1,23 ml/min/g), ale významně nižší stress MBF (1,82 vs. 2,73 ml/min/g; cutt-off hodnota pro predikci kardiální příhody 2,345 ml/min/g se senzitivitou 91 % a specificitou 67 %) a nižší CFR (1,48 vs 2,40). Ve skupině se sníženou CFR <2 (n = 18) byl prokázán signifikantně vyšší výskyt srdečních příhod (50 % vs. 7,7 %, p = 0,003) a signifikantně kratší doba do srdeční příhody (Kaplan-Meierova analýza s Log-rank testem, p = 0,001).
Závěr: Nižší stress MBF a CFR zjištěná dynamickým SPECT myokardu na CZT kameře představuje zvýšené riziko pro výskyt kardiálních příhod.
Scintigrafické zobrazení pasáže trávicí trubicí u pacienta s PEG
Kaňková L., Kuníková I.
KRNM, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha 10, ČR
Úvod: Scintigrafické zobrazení pasáže trávicí trubicí je jednoduché a pro pacienta nenáročné vyšetření, které může poskytnout důležité informace o její funkci. Prezentujeme kazuistiku pacientky, u níž byl postup modifikován.
Kazuistika: 57letá pacientka s těžkou sklerodermií a po laryngektomii pro karcinom tonzily, která má trachestomii (komunikuje pomocí aplikace v telefonu), PEG a sklerodaktylii. Do nemocnice přišla pro bolesti břicha a vodnatou stolici. Stav brzy přešel v těžkou obstipaci nereagující na laxativa, a proto byla odeslána k nám k vyšetření střevní pasáže.
Průběh vyšetření: aplikováno 42 MBq 99mTc-DTPA v 10 ml speciální výživy do PEG a propláchnuto 20 ml fyziologického roztoku. Současně spuštěna dynamická studie, žaludek při horním okraji zorného pole (projekce přední, matice 64 x 64, 5 s/frame, celkově 30 minut). Za hodinu po aplikaci provedena 15minutová dynamická studie se stejnými parametry a SPECT břicha (matice 128 x 128, krok 6o, 20 s/frame). Za 2,5 hodiny po aplikaci provedeno SPECT/CT břicha se stejnými parametry (CT 120 kV, 2,5 mA).
Popis: zpomalené vyprazdňování žaludku, normální tranzit tenkým střevem, tlusté střevo se nezobrazuje. Na ldCT se zobrazuje volný plyn v dutině břišní (pneumoperitoneum).
Nález byl potvrzen na plnohodnotném CT. Při následné operaci byla zjištěna perforace sigmatu při jeho volvulu a provedena resekce. Třetí den po operaci se pasáž střevem zvolna obnovovala, došlo však k srdečnímu selhání a pacientka i přes resuscitaci zemřela.
Závěr: Pasáž trávicí trubicí může být provedena i u pacienta, který přijímá stravu alternativním způsobem. Naše vyšetření výrazným způsobem přispělo k objasnění zdroje potíží pacientky a umožnilo tak cílenou léčbu.
Cyklotron Kiube 150 – stabilita a potenciál výroby radiofarmak v ÚJV Řež
Komžák O., Vadják Š., Kopecká E., Zápotocký V., Adam J.
ÚJV Řež, a. s., Husinec-Řež , ČR
Výrobní centra PET radiofarmak jsou vybavena řadou specializovaných přístrojů a technologií. Základní technologií pro výrobu radionuklidů je kruhový urychlovač částic – cyklotron. V loňském roce byl završen unikátní projekt výměny prvního komerčního cyklotronu instalovaného ve střední Evropě na pracovišti PET Centrum Praha. Po 22 letech výroby především radionuklidu 18F byl nahrazen původní cyklotron Cyclone 18/9 novým moderním cyklotronem Kiube 150. Nový cyklotron byl vybírán s ohledem na nutnost reflektovat narůstající počty PET vyšetření, počty instalovaných PET kamer a radiofarmak dostupných na trhu. Tedy faktory, které vyžadují řešit a zajistit dlouhodobou stabilitu dodávek a dostupnou kapacitu. Narůstající počty PET vyšetření a zároveň rozmístění PET kamer po celé ČR kladou čím dál větší nároky na efektivitu výrobního procesu a počáteční výtěžky výroby.
Nový cyklotron byl pořízen s výhledem do budoucna, a to se týká i přípravy na vývoj v této oblasti. Již nyní výrobce nabízí různé další terče (68Ga, 64Cu, 61Cu, 13N a další), nicméně jejich výtěžky jsou nízké. Tyto technologie jsou tedy a priori vhodné např. pro výzkum, případně pro nízké počty aplikací v místě výroby, ale nejsou dostačující pro komerční dodávky po celé ČR.
Pořízení nového cyklotronu je jedním z nezbytných kroků k zajištění provozu výrobního místa v dlouhodobém horizontu. Vede nejen k vyšším výtěžkům, vyšší spolehlivosti výrob a minimalizaci servisních zásahů, ale i přípravě na možné budoucí požadavky odběratelů. Všechny tyto aspekty vedou ke stabilitě produkce a dodávek radiofarmak v ČR, nutnému předpokladu dalšího rozvoje v oblasti radiofarmak.
Inhibitory fibroblasty aktivujícího proteinu – diagnostická a teranostická budoucnost nukleární medicíny
Koranda P., Quinn L.
Klinika nukleární medicíny, LF UP a FN Olomouc, ČR
Nejvyšší potenciál pro PET zobrazování nádorů a jejich případnou terapii radionuklidy je připisován radiofarmakům akumulujícím se orgánově nespecificky ve většině maligních tkáních. Dominantní diagnostickou roli s touto charakteristikou dosud měl 18F-FDG.
Tato vlastnost byla nyní prokázána i u inhibitorů fibroblasty aktivujícího proteinu (FAPI). FAPI se navazuje na fibroblasty aktivující protein (FAP), který je zvýšeně exprimován na membránách tzv. fibroblastů asociovaných s nádorem, které tvoří významnou součást buněk nádorového stromatu. Fibroblasty asociované s nádorem jsou pozměněné fibroblasty, které byly nalezeny u velkého počtu nádorů s desmoplastickou aktivitou (epiteliální tumory – např. karcinomy prsu, pankreatu, plic, prostaty, kolorektální oblasti).
Dosud bylo v rámci klinických studií nejvíce zdokumentováno užití 68Ga-FAPI PET/CT. Velkou předností tohoto vyšetření je vysoký kontrast mezi maligními lézemi a tkáňovým pozadím, navíc při velmi nízké akumulaci FAPI v játrech a mozku. Výhodou vyšetření je i poměrně rychlá a následně stabilní akumulace radiofarmaka v lézích, což rozšiřuje časové okno mezi aplikací radiofarmaka a vlastním PET/CT vyšetřením. Vzhledem k tomu, že radionuklid je na vazebnou molekulu FAPI navazován prostřednictvím chelatačního činidla, je možno molekulu FAPI označit i jiným radionuklidy včetně 177Lu nebo 90Y a vytvořit i terapeutické radiofarmakum.
Skutečnost, že FAPI se navazuje i na fibroblasty v zánětlivých, fibrotických tkáních není považována za zásadní nevýhodu. Vede sice k určité nespecificitě onkologických vyšetření, ale řada publikací nachází indikace i v případném cíleném sledování těchto procesů. Je zřejmé, že současný radiofarmaceutický výzkum dále otvírá široké diagnostické a teranostické pole nukleární medicíny.
Zkušenosti s peptidovou receptorovou radionuklidovou terapií ve Fakultní nemocnici v Motole
Lančová L.
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, FN Motol, Praha, ČR
Peptidová receptorová radionuklidová terapie je využívána u inoperabilních, metastatických neuroendokrinních nádorů – v našich podmínkách zatím pouze gastroenteropankreatického origa, které progredují při standardní léčbě analogy somatostatinů a je u nich prokázána dostatečná exprese somatostatinových receptorů. K léčbě je v České republice dostupné radiofarmakum 177Lu-DOTATATE (přípravek Lutathera). První aplikace proběhla začátkem roku 2021 a od té doby již naším pracovištěm prošlo více než 50 pacientů, kteří absolvovali 1–6 cyklů této léčby (standardně absolvují 4 cykly). Většina primárních nádorů měla origo v ileu, velká část i v pankreatu, ojediněle v jiných lokalizacích. Jednalo se o nádory gradu 1 nebo 2, s mnohočetnými metastázami – nejčastěji v játrech nebo v uzlinách. U části se však lišila diferenciace ložisek primárního tumoru a jeho metastáz. Pacienti snášeli terapii obecně dobře – k redukci podávané aktivity z původních 7,4 GBq na poloviční bylo přistoupeno zatím pouze 2x z důvodu trombopenie 2. stupně dle CTCAE a 1x byla terapie ukončena pro přetrvávající neutropenii 3. stupně dle CTCAE. U některých došlo ke zhoršení karcinoidových příznaků, které však bylo ve většině farmakologicky řešitelné a důvodem k přerušení terapie bylo pouze dvakrát. V průběhu jednotlivých cyklů jsme prováděli poterapeutické scintigrafie k orientačnímu posouzení efektu na nádorová ložiska a k dozimetrickému stanovení radiační dávky na ledviny. K současnému dni dokončilo 4 cykly léčby 32 pacientů. Při srovnání scintigrafie po 4. cyklu vůči 1. cyklu jsme zaznamenali stabilizaci onemocnění v 47 %, parciální remisi v 41 %, progresi onemocnění v 12 %. To je v souladu s výsledky zahraničních publikací.
Časný SPECT/LDCT při vyšetření skeletu – využití pro diagnostiku čistě měkkotkáňových lézí
Martínková V.
Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Pelhřimov, ČR
Úvod: Prezentujeme dvě kazuistiky s využitím časného SPECT/ LDCT ve fázi krevního poolu scintigrafického vyšetření skeletu s diagnostikou čistě měkkotkáňových lézí.
Metoda: SPECT/LDCT na oblast zájmu ve fázi krevního poolu. SPECT na tříhlavé kameře AnyScan SC TRIO ve 2.–10. minutě po aplikaci RF, v kontinuálním módu, cirkulární dráha, 3 (3 hlavy) x 40 projekcí na 5 s, při potřebě většího zorného pole druhý navazující SPECT se stejnými parametry. LDCT 100 mA, 120 kV, tloušťka řezu 2,5 mm.
Výsledky: Prezentace kazuistik s čistě měkkotkáňovým postižením. V prvním případě se jedná o infrapatelární bursitidu, v druhém případě se jedná o tendinitidu musculus quadriceps femoris.
Závěr: Časný SPECT/LDCT krevního poolu při vyšetření skeletu poskytuje unikátní informace odlišné od pozdního SPECT/LDCT. Časný SPECT/LDCT je nadřazen planárnímu scanu bez LDCT. Postižení výhradně měkkých tkání bez pozitivního nálezu na pozdním scanu, které dosavadním postupem nemuselo být správně rozpoznáno, je při využití hybridního zobrazení v časné fázi diagnostikováno přesněji.
Umělá inteligence (AI) nejen v zobrazovacích metodách
Materová, H., Golisová, J.
Klinika nukleární medicíny FN Ostrava a Lékařská fakulta OSU, ČR
Cíl: Co je to AI? Jak pracuje? Je nebezpečná?
Koncept umělé inteligence (Artificial Inteligence, AI) existuje už více než padesát let a využívá se v různých oblastech včetně medicíny, průmyslu, obchodu, vědy, vojenství a dalších. Základním principem je používání složitých matematických algoritmů, počítačových programů, moderních metod a technologií, které umožní analyzovat a zpracovávat velké množství dat, vytvářet modely a učit se.
Metoda: AI využívá technologii GPT (Generative Pre-trained Transformer), která pracuje s velkými soubory dat (stovky milionů až miliardy slov), učí se vztahy mezi slovy a frázemi v textu, aby mohla na základě vstupních dotazů generovat relevantní odpovědi v libovolném jazyce, které vypadají a zní, jakoby texty psal člověk.
Výsledky: Využití v medicíně, nukleární medicíně a dalších zobrazovacích metodách.
AI má v medicíně mnoho možností využití, např. navrhování optimalizace léčby, v prevenci onemocnění může predikovat rizika, sledovat vitální funkce pacientů, zaznamenávat příznaky nebo abnormality. V operačních oborech se již nyní využívá robotická chirurgie a asistence. V zobrazovacích metodách díky podrobné segmentaci obrazu s vysokým rozlišením a velkému množství dat lze analyzovat a vyhodnocovat tyto obrazy s větší přesností, minimalizovat dávky radiačního zatížení pacientů a optimalizovat dávkování radiofarmak apod.
Závěr: Budoucnost AI je plná příležitostí a výzev. Očekává se, že bude mít stále větší vliv na společnost v mnoha oblastech lidského života. Bude to dobrý sluha nebo zlý pán? Ve kterých odvětvích očekáváme největší rozvoj a vliv AI? Více ve sdělení.
Fágová terapie značená radionuklidy – první zkušenosti
Moša M.1,3, Benešík M.1,2, Halouzka R.1, Fuglík V.1, Nový Z.4, Petřík M.4, Hajdúch M.4
1 FAGOFARMA s. r. o., Praha,
2 Ústav experimentální biologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova Univerzita, Brno,
3 Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha,
4 Ústav molekulární a translační medicíny, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, ČR
Mezi problémy současné medicíny patří stále se zvyšující výskyt bakterií rezistentních k antibiotikům. Existuje více alternativních antimikrobiálních látek, které by mohly nahradit léčbu antibiotiky nebo synergicky doplnit jejich působení a jednou z možných variant je i použití bakteriofágů (zkráceně fágů). Značení fágů radionuklidy otevírá prostor pro nové metody, které mohou rozšířit fágovou terapii do klinické praxe. Vzhledem k současným metodám molekulární biologie se otevírá široké pole využití metodik nukleární medicíny při sofistikovaném studiu interakcí fág-bakterie.
V rámci naší studie byl proveden výběr vhodných fágů na vybrané druhy patogenních bakterií způsobujících infekční onemocnění plic, přičemž byly vytipovány uvedené bakterie: S. aureus, P. aeruginosa, K. pneumoniae a A. baumanii, které byly důkladně genotypově i fenotypově charakterizovány. Před samotným značením byly purifikované fágy modifikovány pomocí vybraného bifunkčního chelátoru NHS-HYNIC, který je schopen se vázat na aminoskupinu proteinů obsažených na povrchu bakteriofágů, a to za vzniku komplexu bakteriofág-NHS-HYNIC. Z dosažených výsledků máme za prokázané, že samotný proces modifikace ve formě konjugace bakteriofága s bifunkčním chelátorem nemá žádný signifikantní vliv na životaschopnost fágů. Bylo zjištěno, že úspěšná konjugace je nezbytná pro navázání vhodného radionuklidu – prozatím 99mTc. Předběžné výsledky potvrdily mírný pokles životaschopnosti fágů. Vzorky si zachovaly stabilní hodnoty titru fágů po dobu několika měsíců. Značené bakteriofágy byly následně pomnoženy a odeslány na sekvenaci, která by mohla přinést zajímavou informaci o vlivu značení.
Samotná studie bude v budoucnu doplněna o další chelátory a radionuklidy, a to za účelem vyvinout univerzální metodu radioaktivního značení při zobrazení fágů pro sledování jejich farmakokinetiky a farmakodynamiky v preklinických i klinických studiích.
Poděkování za finanční podporu při realizaci projektu s č. FW08010029 z programu TREND od TAČR.
Scintigrafie značenými leukocyty u Stillovy choroby
Nováková L.1, Libus P.1, Tecl M.1, Linhartová H.1, Hejsková D.2, Štěrba Z.2
1 Oddělení nukleární medicíny,
2 Interní oddělení, Nemocnice Havlíčkův Brod, ČR
Úvod: Stillova choroba je jednou z příčin horeček neznámého původu. Toto onemocnění představíme na kazuistice 58letého pacienta hospitalizovaného v naší nemocnici a vyšetřovaného na našem oddělení.
Kazuistika: Na počátku onemocnění pacient udává bolest v krku, vysoké horečky, bolesti svalů a kloubů, v průběhu se přidává zarudnutí a bolestivost levého kolene. Za hospitalizace vzestup zánětlivých markerů a elevace jaterních testů, v čase postupné zlepšení nálezu na koleni. Vylučován infekční fokus, pouze na CT s povšechnou lymfadenopatií a splenomegalií. Po antibiotické léčbě a symptomatické léčbě kortikoidy a NSAIDy ústup febrilií.
Po týdnu opět vzestup febrilií, vzestup zánětlivých markerů a výrazná elevace jaterních testů. Poté za hospitalizace výrazné zhoršení klinického stavu s febriliemi a výsevem exantemu na trupu, kolapsem při hypotenzi, dále nově s oboustranným fluidothoraxem a hepatosplenomegalií. Opakovaně vylučován infekční fokus, systémové onemocnění i malignita s negativním výsledkem.
Doplněno vyšetření značenými leukocyty k vyloučení infekčního fokusu s nálezem výrazné akumulace leukocytů v lymfatických uzlinách obou axill.
Vzhledem k vyloučení jiné etiologie a kombinaci symptomů splňujících kritéria (Yamaguchiho a Fautlerova) stanovena diagnóza Stillovy choroby dospělých. Pacient zaléčen glukokortikoidy a metotrexátem s ústupem symptomů, předán do péče revmatologa.
Závěr: Vyšetření značenými leukocyty u tohoto pacienta přispělo k vyloučení infekčního fokusu a k nalezení konečné diagnózy.
Scintigrafie dopaminových receptorů (DaTSCAN)
Mrózek J., Blaževič M., Račková V., Havel M.
Klinika nukleární medicíny, FN Ostrava, ČR
Cíl: Cílem naší práce je zhodnotit soubor pacientů k scintigrafickému zobrazení dopaminergního transportního systému mozku. Indikací vyšetření je diferenciální diagnostika parkinsonského syndromu. Cílem je zhodnotit soubor vyšetřených pacientů za dané období a seznámit s postupem tohoto vyšetření na našem pracovišti.
Metodika: Byla analyzována skupina pacientů s parkinsonskými syndromy odeslaných k vyšetření ze specializované neurologické ambulance. U těchto pacientů bylo provedeno tomografické scintigrafické vyšetření po aplikaci 123I-Ioflupanu (přípravek DaTSCAN), studie byly dále semikvantitativně hodnoceny.
Výsledky: Na naší klinice bylo od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2023 vyšetřeno celkem 51 pacientů. Pacientů s pozitivním nálezem, který představovala asymetrie v zobrazení bazálních ganglií nebo reduk ce akumulace ve sledované oblasti, bylo celkem 32. V rámci normy mělo výsledek 13 pacientů. S hraničním, resp. nejednoznačným výsledkem a s doporučením ke kontrolnímu vyšetření s odstupem 1,5 roku bylo 6 pacientů.
Závěr: Scintigrafie dopaminergního transportního systému mozku má své opodstatněné místo jako jedinečná funkční metoda ve vyšetřovacím algoritmu u pacientů s parkinsonskými syndromy, zejména v diferenciální diagnostice parkinsonovy choroby a esenciálního tremoru nebo i demencí.
Kvantitativní analýza perfuze mozku pomocí Neurogamu se zaměřením k časné diagnostice Alzheimerovy nemoci
Píchová R.1, Bartoš A.2
1 Klinika radiologie a nukleární medicíny,
2 Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha, ČR
Cíl: Semikvantitativní perfuzní kortikální analýzou programem Neurogam porovnat perfuzi temporálních struktur a gyru cinguli posterior (možných časných indikátorů Alzheimerovy nemoci (AN)) s hodnotami perfuze normálové populace.
Úvod: Pravděpodobná AN podle mezinárodních kritérií je výsledkem především klinické úvahy s příspěvkem nálezů pomocných metod. Při AN bývá postižena kognitivní oblast mozku – v časné fázi mediální část temporálního laloku a gyru cinguli posterior. S pokračující neurodegenerací si tyto oblasti zachovávají nejvýraznější změny. Proto je pozornost zaměřena k těmto oblastem.
Metoda: Vyhodnoceno bylo 18 pacientů s pravděpodobnou AN (11 ž/7 m, věkové rozmezí 55–81 let, průměrný věk 73 ± 9) a skupina 41 zdravých dobrovolníků (30 ž/11 m, věkové rozmezí 56–88 let, průměrný věk 68 ± 7). Podle věku byla data rozdělena do 3 skupin. Použita byla semikvantitativní perfuzní analýza oblastí zájmu (ROI) podle Brodmanna odpovídající kognici (temporální 28(+34), 36, 38 a gyrus cinguli posterior 23, 31). Zpracovány byly hodnoty ROIs vyjádřené v % normalizované hodnoty celého mozku.
Výsledky: Rozdíly perfuze mezi AN a normálovou populací byly významnější v oblasti gyru cinguli posterior u mladších pacientů s nízkým MMSE. Ve všech sledovaných oblastech byly významné rozdíly u střední věkové kategorie s vysokým MMSE, pro starší věkovou kategorii s nízkým MMSE.
Závěr: Semikvantitativní analýza perfuze mozku pomocí programu Neurogam se jeví jako účelný orientační prostředek ke zhodnocení kognitivních oblastí v seniorské populaci.
Využití PRRT v terapii meningeomů
Quinn L.1,2, Karhan P.2
1 Klinika nukleární medicíny FN Olomouc,
2 Lékařská fakulta Univerzity Palackého, ČR
Úvod: Meningeomy jsou zpravidla pomalu rostoucí nádory. Představují asi 30 % primárních intrakraniálních nádorů (incidence 8,8/100000/rok). WHO klasifikace je dělí na grade I (benigní), grade II (atypické) a grade III (anaplastické). Grade II a III jsou souhrnně klasifikované jako high-grade meningeomy. Vyšší stupeň je spojován s vyšším rizikem recidivy, morbidity i mortality.
Terapie je indikovaná u tumorů rostoucích nebo vyvolávajících obtíže. Možnosti léčby zahrnují zejména neurochirurgickou resekci a radioterapii. Po kompletní resekci se 5letá míra recidivy odhaduje na 5 % pro grade I, 40 % pro grade II a 80 % pro grade III. Možnosti léčby relapsu jsou předmětem výzkumu a PRRT je jednou ze zkoumaných variant.
Popis problematiky: Meningeomy exprimují receptory pro somatostatin – nejvýraznější expresi vykazuje subtyp SSTR2A, dále SSTR1 a SSTR5. 177Lu-oxodotreotid má vysokou afinitu právě k somatostatinovým receptorům typu 2, a proto se terapie tímto radiofarmakem jeví jako potenciálně vhodná i pro pacienty s meningeomy. Dosavadní provedené studie prokazovaly stabilizaci nemoci u progredujících a recidivujících meningeomů v 50 až 65 % případů.
Na KNM FN Olomouc je terapie 177Lu-oxodotreotidem prováděna od května 2021. V jednom případě se jednalo o pacientku s generalizovaným GEP-NET, která měla navíc ještě vícečetné meningeomy, a tak jsme se o efektu 177Lu-oxodotreotidu na tyto léze mohli přesvědčit i u nás.
Závěr: Peptidová receptorová radionuklidová terapie se jeví jako inovativní léčebný přístup s velkým a zatím nevyužitým potenciálem pro pacienty s recidivujícími nebo progredujícími a obtížně operačně řešitelnými meningeomy.
Jak prospět pacientům a ulehčit práci sestrám – naše zkušenosti
Schejbalová J., Golisová J.
Klinika nukleární medicíny FN Ostrava, ČR
Při léčbě pacientů je velmi důležitá jejich kompliance. Pokud chceme dosáhnout co nejlepší spolupráce s pacientem, musíme zajistit, aby pochopil postup léčby a kroky vedoucí k jejímu úspěšnému zvládnutí. Na naší klinice jsme prováděli edukaci před podáním radiofarmaka vždy ústně. Poučení je velmi obsáhlé a i při skupinové edukaci doba trvání byla téměř 45 minut. Přes všechnu snahu personálu pacienti, ovlivněni nedostatkem hormonů štítné žlázy a stresem, nedokázali vstřebat všechny informace. Po podání terapeutické aktivity pak nedokázali správně dodržovat radiační hygienu. Rozhodli jsme se proto připravit názorné poučení, kde pacienti přímo uvidí, v kterých prostorách probíhá podání radiofarmaka a další činnosti spojené s dodržováním radiační hygieny.
Toto video používáme k edukaci již dva roky. Během této doby jsme vytvořili verze s českými, anglickými a vietnamskými titulky pro zpřístupnění informací špatně slyšícím a pacientům nehovořícím česky. Zpětná vazba je velmi pozitivní. Pacienti podstatně lépe dodržují radiační hygienu. Zároveň se i zkrátil čas, který musely sestry věnovat edukaci a uvolnily se tak k provádění jiných ošetřovatelských prací. Vytvořit názorné video byl krok správným směrem.
Vyšetření pacienta s diabetes mellitus pomocí PET/CT
Smolková K.1, Kuhejdová J.1, Molnárová T.1, Havel M.1,2
1 Klinika nukleární medicíny FN Ostrava,
2 Lékařská fakulta OSU, ČR
Cíl: Pro vyšetření pacienta s diabetes mellitus (DM) pomocí FDG PET/CT je zapotřebí specifický přístup v přípravě. Týká se především nemocných, kteří jsou kompenzováni inzulinem. Aplikace inzulinu před vyšetřením se může stát kontraindikací jeho provedení, suboptimální mohou být i vysoké hladiny glykémie. Hodnotili jsme soubor pacientů s DM odeslaných na FDG PET/CT vyšetření.
Metoda: Hodnotili jsme retrospektivně soubor diabetiků, kteří byli odesláni k vyšetření pomocí FDG PET/CT v období 1/22 až 12/22. Dohledali jsme ty případy, kdy nebylo možné vyšetření za daných podmínek uskutečnit.
Výsledek: K vyšetření v daném období bylo odesláno celkem 464 pacientů s DM (z toho 209 žen a 255 mužů, jejich průměrný věk se pohyboval kolem 68 let). 116 pacientů (25 %) bylo kompenzovaných inzulínem, 295 bylo léčeno perorálními antidiabetiky (64 %), 53 (11 %) bylo kompenzováno jen dietou.
Z celkového počtu odeslaných pacientů nebylo vyšetření provedeno u 6 diabetiků (1 %), a to z důvodů nepříznivého zdravotního stavu, vysoké hodnoty glykemie a nepřipravenosti (aplikace inzulínu, nedodržení lačnění, akutní dekompenzace).
Závěr: Pomocí dostatečné a cílené informovanosti a kompenzace diabetických, ale i nediabetických pacientů lze minimalizovat riziko nepřipravenosti a předcházet možnému vzniku nějakých komplikací. V našem souboru díky kvalitní informovanosti došlo pouze k velmi malému počtu neprovedených vyšetření.
První zkušenosti s novým typem hybridní gamakamery ANYSCAN SC TRIO SPECT/CT na pracovišti ONM Pelhřimov – zavedení nových metodik do stávajících vyšetřovacích postupů
Šejnostová Z., Bartošová K.
Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Pelhřimov, ČR
Úvod: Prezentujeme naše více než roční zkušenosti s novou hybridní gama kamerou ANYSCAN TRIO z pohledu nelékařského zdravotnického pracovníka. Práce ukazuje zavedení nových metodik do stávajících pracovních postupů, a to při scintigrafickém vyšetření skeletu a perfuzní scintigrafii myokardu včetně provedení kalciového skóre.
Metodika: Nově využíváme při scintigrafii skeletu možnost provedení SPECT/LDCT na oblast zájmu již v krevním poolu a v pozdní fázi celotělové 3D zobrazení s doplněním LDCT. Gama kamera umožňuje kontinuální snímání, které oproti metodě Step and Shoot zkracuje vyšetřovací dobu. Dále představujeme první zkušenosti s tímto přístrojem při vyšetřování perfuze myokardu. Zcela nově jsme zahájili CT vyšetření stanovení množství kalcia v koronárních tepnách – kalciové skóre (tzv. Agatstonovo skóre).
Výsledek: Zařazení SPECT/LDCT v časné fázi vyšetření skeletu zlepšuje diagnostiku postižení měkkých tkání. Celotělové 3D vyšetření skeletu v pozdní fázi s doplněním CT zlepšuje senzitivitu i specificitu vyšetření. Od 13. 7. 2022 do 31. 8. 2023 jsme provedli 168 vyšetření kalciového skóre.
Závěr: Celotělové 3D zobrazení při vyšetření skeletu významným způsobem zvyšuje senzitivitu a díky CT modulu i specificitu, nedochází k prodloužení doby vyšetření. Kalciové skóre je neinvazivní způsob zhodnocení zvýšeného rizika srdeční příhody a další pomocný faktor pro lékaře, je s výhodou prováděno jako doplněk vyšetření perfuze myokardu.
Přínos celotělové SPECT/CT u scintigrafie skeletu
Šimánek M., Šimánková D.
Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Pelhřimov, ČR
Cíl: Posoudit přínos přechodu od planárního celotělového vyšetření kombinovaného s cíleným SPECT/CT k celotělovému SPECT/CT vyšetření.
Soubor pacientů a metoda: U 50 onkologických pacientů byly provedeny planární celotělové studie následované celotělovými SPECT studiemi. Použili jsme tříhlavý hybridní systém Anyscan TRIO firmy Mediso s kolimátory HRHS. Interpretace planárních a SPECT scanů byly porovnány, po doplnění cíleného CT, s nálezy na SPECT/CT. Byla sledována délka vyšetření, počet a kontrast lézí, jejich vyhodnocení a nutnost indikace dalších metod.
Výsledky: Celotělový SPECT na tříhlavém systému dosahuje cca 50 % časové náročnosti oproti vyšetření na dvouhlavém systému v kombinaci planární celotělové vyšetření + dvojnásobný SPECT, což je považováno za ekvivalent WB SPECTu.
Kontrast lézí na WB SPECT oproti kontrastu týchž lézí na planárním WB byl několikanásobně vyšší a také počet lézí na WB SPECT byl signifikantně vyšší oproti počtu lézí na planárním WB.
Bez CT bylo možno interpretovat cca polovinu lézí, při použití CT umožnila znalost přesné lokalizace a morfologické charakteristiky zhodnotit většinu lézí.
Závěr: 3hlavá hybridní gamakamera Anyscan TRIO SPECT/CT je díky technickému řešení schopna za obvyklou dobu pro provedení planárního celotělového vyšetření provést celotělové SPECT vyšetření s CT scanem potřebného rozsahu. Významného zkrácení vyšetření pak dosahuje ve srovnání s kombinacemi planárního WB scanu a cíleným SPECT/CT. Kontrast lézí je u celotělového SPECT několikanásobně vyšší než u planárního scanu, zvyšuje se počet zachycených lézí. Rutinní cílené využití CT bez nutnosti významného prodloužení vyšetřovacího času snižuje počet neurčitých lézí.
Naše zkušenosti se SPECT/CT krevního poolu při scintigrafii skeletu
Šimánková D.
Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Pelhřimov, ČR
Cíl: Cílem prezentace je dokumentovat přínos vyšetření SPECT/CT krevního poolu pro zpřesnění diagnostiky u scintigrafie skeletu.
Metodika: Jedná se o retrospektivní analýzu 400 vyšetřených pacientů v období od 1. 1. 2023 do 1. 8. 2023.
Všechna vyšetření byla provedena standardní metodikou na tříhlavém hybridním přístroji SPECT/CT Anyscan TRIO s kolimátory HRHS – provedeno perfuzní 2D vyšetření a SPECT(/CT) vyšetření krevního poolu. S odstupem 2 hodin provedeno celotělové 2D planární vyšetření skeletu, následované celotělovým SPECT a poté CT v indikovaném rozsahu.
Nálezy byly analyzovány dvěma lékaři a hodnoceny dle “Iscára” na typ A, B nebo C.
Výsledky: Ze 400 pacientů bylo 136 onkologických pacientů, 115 pacientů s vertebrogenními obtížemi, 142 ortopedických pacientů a 7 revmatologických pacientů.
Pozitivní krevní pool byl celkově u 179 pacientů, nejvíce u ortopedických pacientů – 68,3 % ze 142 pacientů, dále u onkologických – 36,8 % ze 136, u pacientů s vertebrogeními potížemi – 24,3 % ze 115 a u revmatologických pacientů – 57,2 % ze 7. Přínos pozitivního poolu pro definitivní diagnostiku byl u ortopedických onemocnění u většiny pacientů, u onkologických pacientů byl lokální krevní pool výrazem spíše aktivity metastáz, v menší míře přispěl i k diagnostice komplikací (fraktura...).
Ke správné interpretaci vedle pozitivního krevního poolu přispívá i nález negativního poolu.
Závěr: SPECT/CT krevního poolu významným způsobem přispívá k diagnostice při scintigrafii skeletu a to zejména u ortopedických pacientů.
Jak častá je akumulace 68Ga-DOTA-TOC v ganglion stellatum?
Šimánková D.1, Zogala D.2
1 Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Pelhřimov,
2 Ústav nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze, ČR
Cíl: Akumulace ligandů somatostatinových receptorů v ganglion stellatum (GS) při pozitronové emisní tomografii (PET) je známým fyziologickým artefaktem, který je však relativně málo kvantifikován v literatuře. Cílem práce bylo analyzovat tento jev u pacientů vyšetřovaných pro potvrzený nebo suspektní neuroendokrinní tumor.
Soubor pacientů a metodika: Provedena retrospektivní analýza 167 vyšetření 68Ga-DOTA-TOC PET/CT u 100 pacientů (z toho 48 mužů), průměrný věk 60 ± 14 let. Vyšetření byla provedena standardní metodikou na přístroji PET/CT GE Discovery 690, 50–76 minut po aplikaci 220 ± 47 MBq 68Ga-DOTA-TOC. Nálezy byly analyzovány jedním lékařem. Hodnocena byla cervikotorakální oblast obvyklého výskytu GS. Kritériem pozitivity byl výskyt fokální hyperakumulace v místech předpokládané lokalizace GS s intenzitou vizuálně převyšující aktivitu pozadí (svalovou aktivitu). K vyloučení jiného zdroje této akumulace (zejména neoplázie) byly korelovány ostatní dostupné klinické informace, CT obraz, ev. vývoj nálezu při opakovaných vyšetřeních.
Výsledky: Akumulace radiofarmaka v oblasti GS byla patrná na 125 vyšetřeních (74,8 %) u 74 pacientů. Na 84 vyšetřeních (50,3 %) u 42 pacientů byla akumulace v GS zachycena bilaterálně, u 31 vyšetření (18,6 %) u 23 pacientů byla pouze vlevo a u 10 vyšetření u 9 pacientů (6 %) pouze vpravo. Opakovaných vyšetření (2–4krát) bylo 108 u 41 pacientů. Akumulace radiofarmaka v GS byla patrná u 29/41 nemocných, vždy na všech provedených vyšetřeních (76). Závěr: Akumulace 68Ga-DOTA-TOC na PET/CT somatostatinových receptorů v ganglion stellatum je častým fyziologickým artefaktem. V analyzovaném souboru se nejčastěji vyskytovala bilaterálně a izolovaně vlevo, méně často izolovaně vpravo. U individuálních pacientů se jednalo o reprodukovatelný jev.
Lymfedém a lymfoscintigrafie dolních končetin u adolescenta
Širůček P.1,3, Mrhač L.1, Havel M.1,3, Wiglaszová L.2, Dedek V.1,3, Širůčková H.1, Bukovanský K.1
1 Klinika nukleární medicíny FN Ostrava,
2 Dětská klinika,
3 Lékařská fakulta OSU, ČR
Cíl: Cílem kazuistiky je připomenutí lymfoscintigrafie, která je schopna zobrazit lymfatický systém, jeho patologie, pomáhá vysvětlit důvody vzniku edému.
Popis problematiky: 15letý chlapec byl odeslán k lymfoscintigrafii dolních končetin. V 11 letech se poprvé objevil edém pravé dolní končetiny, který v klidu a po bandáži odezněl. V 15 letech vznikla u chlapce akutně během noci recidiva otoku nártu, kotníku a poloviny lýtka. Angiologické vyšetření vyloučilo trombózu, sonograficky byla patrná lymfadenopatie pravého třísla. Medikamentózní terapie a bandáže dolní končetiny nevedly ke zlepšení a během následujících 14 dní se otok zvětšil a došlo k zarudnutí končetiny. Opakovaně byla vyloučena trombóza, laboratorně došlo k elevaci CRP na hodnotu 160 mg/l, ASLO bylo 1700 IU/ml. Pro podezření na erysipel byl chlapec léčen antibiotiky s následným poklesem CRP, ale trval otok dolní končetiny. Základní revmatologické vyšetření bylo negativní. Lymfoscintigrafie prokázala četné abnormality (chabě zobrazené kolektory, četné vmezeřené uzliny, reflux do podkoží), které vysvětlovaly vznik edému. Diagnostický závěr byl erysipel v terénu chronické lymfatické insuficience.
Závěr: Nediagnostikovaný a neléčený lymfedém vede k nevratným změnám a fibrotizaci podkoží s následným rizikem infekcí mykotických či bakteriálních – erysipelu.
Srovnání výsledků vyšetření scintigrafie nadledvin s 6 beta-[131I]-iodomethyl-19-norcholesterol a katetrizace suprarenálních žil spojené se stanovením aldosteronu
Špitálníková S., Libus P.
ONM, Nemocnice Havlíčkův Brod, ČR
Primární hyperaldosteronismus patří mezi hormonální nadprodukce, kde předpokládáme, že mnoho případů zůstává nepoznáno nebo uniká naší pozornosti delší dobu. Diagnostika vyžaduje pečlivost, systematičnost a vytrvalost. Zásadním momentem, který ovlivňuje rozhodnutí o operativním řešení, je rozlišení mezi tím, zda hormonální nadprodukci způsobuje adenom nebo hyperplazie nadledvin. V případě unilaterálního aldosteron produkujícího adenomu je indikována adrenalektomie nejlépe laparoskopická, ve zbylých případech je nutná farmakoterapie antagonisty mineralokortikoidních receptorů, většinou spironolaktonem. Bohužel spironolakton není vždy dobře snášeným lékem, zejména u mladších mužů. Dali jsme si za cíl srovnat na několika vybraných případech metody, které jsou na našem pracovišti používané pro rozhodnutí, zda pacient podstoupí adrenalektomii či nikoliv. Jednou metodou je vyšetření scintigrafie nadledvin s 6 beta-[131I]-iodomethyl-19-norcholesterolem. Jde o metodu přesnou, neinvazivní, ovšem spojenou s určitou radiační zátěží, avšak pacienty dobře tolerovanou. Druhou metodou, kterou používáme, a která je také spojena s radiační zátěží i nutností invazivního vstupu do cévního řečiště, je selektivní katetrizace suprarenálních žil a následné vyšetření separovaných vzorků krve. Stanovení hladiny aldosteronu v krvi odebrané z pravé a z levé suprarenální žíly umožní rozhodnout o lateralitě procesu. Retrospektivně byly získány výsledky předoperačního klinického, biochemického a radiologického vyšetření pacientů. Byly zhodnoceny výsledky histologických vyšetření odstraněných nadledvin. Pacienti byli pooperačně vyšetřeni klinicky a laboratorně za 3 a 6 měsíců. Získaná data byla zhodnocena. Obě srovnávané metody vedou k podobně přesným výsledkům. Výhodou scintigrafie je její neinvazivita a lepší snášenlivost.
Scintigrafie nadledvin s 6 beta-[131I]-iodomethyl-19-norcholesterol je neinvazivní metoda schopná velmi dobře odlišit jednostrannou od oboustranné hypersekrece aldosteronu a její použití v diagnostickém algoritmu zlepšuje klinický profit pacientů.
TTR amyloidóza myokardu s ložiskovým postižením plic – kazuistika
Tecl M.1, Nováková L.1, Linhartová H.1, Burešová M.3, Málek J.2, Libus P.1
1 Oddělení nukleární medicíny,
2 Kardiologická ambulace, Nemocnice Havlíčkův Brod,
3 Plicní ambulance s. r. o., ČR
Kazuistický případ 63letého pacienta, u kterého byl za hospitalizace zjištěn náhodný nález zastínění na RTG plic ve středním plicním poli vpravo. Doplněno LDCT, kde bylo popsáno solitární ložisko v S4 pravé plíce jako tumor či mts. Odebrány tumor markery, které byly negativní. Biopsie ložiska a následná extirpace byly histologicky suspektní pro amyloid, maligní elementy nezjištěny. Pacientovi bylo provedeno rovněž transtorakální ECHO bez nálezu svědčícího pro amyloidózu. Kardiologem byla v rámci diferenciální diagnostiky doporučena elektorforéza, imunoelektroforéza, paraprotein, poměr kappa/lambda řetězců, které prokázaly pouze mírně zvýšený beta 2 globulin a volné řetězce kappa s normálním poměrem kappa/lambda. DPD scan na našem pracovišti prokázal TTR amyloidózu 3. stupně. Transthyretinová amyloidóza je způsobena hromaděním abnormálních fibril transthyretinu v orgánech. Jejím častým projevem je kardiomyopatie a je spojená s dobou dožití 2–6 let od diagnózy. ATTR může mít dědičnou (ATTRm) i získanou formu (ATTRwt), přičemž dědičná forma je vzácná autosomálně dominantní choroba s různou penetrancí. Opravdová prevalence ATTRwt je neznámá, kdy studie provedené na zemřelých uvádí až ≈25% prevalenci u lidí nad 80 let bez ohledu na přítomnost symptomů. Díky tomu, že je ATTR považována za vzácnou chorobu a může se projevit různými příznaky, bývá diagnostikována jako hypertrofická kardiomyopatie nebo srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí.
Základem diagnostiky ATTR by mělo být vyšetření monoklonálních proteinů následované DPD scanem. Není-li prokázána přítomnost monoklonálních proteinů a je-li vyloučena AL amyloidoza, pak samotná scintigrafie postačuje k prokázání ATTR.
Labels
Nuclear medicine Radiodiagnostics RadiotherapyArticle was published in
Nuclear Medicine
2023 Issue 4 - Supplementum 1
Most read in this issue