Geografie zdraví – průzkum prostorových nerovností ve zdraví v Česku

Czech version

Authors: Dana Hübelová ¹; Lenka Janošíková ²; Alice Kozumplíková ¹; Beatrice-Elena Chromková Manea ¹
Authors‘ workplace: Ústav sociálních studií FRRMS Mendelovy univerzity v Brně ¹; Ústav regionálního rozvoje FRRMS Mendelovy univerzity v Brně ²
Published in: Čas. Lék. čes. 2024; 163: 53-64
Category: Original Article

Overview

Health inequalities are caused by a multitude of factors that require a comprehensive assessment, including individual subjective perceptions of health linked to the quality of life. The paper aims to evaluate the spatial differentiation of health in Czechia. The analysis covers three areas at the district level: a) determinants of health inequalities, b) health status, and c) subjective quality of life. The weight sum approach (WSA) method is used to evaluate the data, resulting in an index that takes values from 0 to 1; the higher the value, the more favourable the situation. The cartograms are processed using the local indicator of spatial association (LISA) method. The index of health inequalities determinants improved between 2001 and 2021 in 65 districts, while the index of health status improved in only 21 districts. The districts with the highest values for the health inequalities index are Brno-City, Prague, České Budějovice, Prague-East, Prague-West, with Hradec Králové and Jihlava joining in the health status index Subjective quality of life corresponds only partially with the determinants of health inequalities and health status. When evaluating health disparities in health, it is important to consider the specificities of the Czech context, including the inner and outer periphery, as well as the rural and urban periphery.

Keywords:

determinants of health inequalities, health status, subjective quality of life, composite indicator

Sources

Hübelová D, Chromková Manea B-E, Kozumplíková A. Zdraví a jeho sociální, ekonomické a environmentální determinanty: teoretické a empirické vymezení. Sociológia 2021; 53: 119–146.
Pinto AD. Framework for building primary care capacity to address the social determinants of health. Can Fam Physician 2017; 63: e476–e482.
Marmot M, Wilkinson RG (eds.). Social Determinants of Health (2^nd ed.). Oxford University Press, 2005.
Lalonde M. A new perspective on the health of Canadians: a working document. Health Canada, 1974. Dostupné na: https://publications.gc.ca/site/eng/9.692294/publication.html
Solar O, Irwin A. A conceptual framework for action on the social determinants of health. Social determinants of health discussion paper 2. WHO, Geneva, 2010.
Shi Y, Zhong S. From genomes to societies: a holistic view of determinants of human health. Curr Opin Biotechnol 2014; 28: 134–142.
Fayet Y, Praud D, Fervers B et al. Beyond the map: evidencing the spatial dimension of health inequalities. Int J Health Geogr 2020; 19: 46.
Schoon PM., Krumwiede K. A holistic health determinants model for public health nursing education and practice. Public Health Nurs 2022; 39: 1070–1077.
Hübelová D, Caha J, Janošíková L, Kozumplíková A. A holistic model of health inequalities for health policy and state administration: a case study in the regions of the Czech Republic. 2023. Int J Equity Health 2023; 22: 1–18.
Chiavarini M, Minelli L, Pieroni L, Salmasi L. Decomposition of health inequalities at birth: a Shapley value approach (abstract). Eur J Public Health 2014; 24: 136–137.
Cabrera-Barona P, Murphy T, Kienberger S, Blaschke T. A multi-criteria spatial deprivation index to support health inequality analyses. Int J Health Geogr 2015; 14: 11.
Agenor M. Future directions for incorporating intersectionality in quantitative population health research. Am J Public Health 2020; 110: 803–806.
Marmot M. Fair society: health lives. The Marmot review. Strategic review of health inequalities in England post-2010. The Marmot Review, London, 2010.
Review of social determinants and the health divide in the WHO European Region: final report. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen, 2014.
Jenkinson C. Measuring health and medical outcomes. Routledge, London, 1994.
WHOQOL Group. The World Health Organization Quality of Life Assessment. Development and psychometric properties. Soc Sci Med 1998; 46: 1569–1585.
Flacke J, Schüle SA, Köckler H, Bolte G. Mapping environmental inequalities relevant for health for informing urban planning interventions – a case study in the City of Dortmund, Germany. Int J Environ Res Public Health 2016; 13: 711.
Hübelová D, Kuncová M, Vojáčková H et al. Inequalities in health: methodological approaches to spatial differentiation. Int J Environ Res Public Health 2021; 18: 12275.
Lakes T, Brückner M, Krämer A. Development of an environmental justice index to determine socio-economic disparities of noise pollution and green space in residential areas in Berlin. J Environ Plan Manag 2014; 57: 538–556.
Euro-Healthy consortium. EURO-HEALTHY population health index. The healthyregionseurope webgis. University of Coimbra, 2017. Dostupné na: www.healthyregionseurope.uc.pt
Wassenberg B, Reitel B. Critical dictionary on borders, cross-border cooperation and European integration. Peter Lang, Brussels, 2020.
Jeřábek M, Dokoupil J, Fiedor D a koal. Nové vymezení periferií Česka. Geografie 2021; 126: 419–443.
Hampl M. Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie 2000; 105: 241–254.
Pileček J, Chromý P, Jančák V. Social capital and local socio-economic development: the case of czech peripheries. Tijdschr Econ Soc Geogr 2013; 104: 604–620.
Hübelová D, Chromková Manea B-E, Kozumplíková A (eds.). Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice. Grada, Praha, 2021.
Murgaš F, Klobučník M. Municipalities and regions as good places to live: index of quality of life in the Czech Republic. Appl Res Qual Life 2016; 11: 553–570.
Marsden T, Murdoch J, Lowe P et al. Constructuring the countryside: an approach to rural development. Routledge, London, 1993.
Marada M. Dopravní infrastruktura a hierarchie středisek v českém pohraničí. Geografie 2003; 108: 130–145.
Čermák L. Hodnocení vztahu dopravní dostupnosti a exponovanosti území. In: Novotná M (ed.). Problémy periferních oblastí, PřF UK, Praha, 2005: 44–52.
Gløersen E, Michelet J, Corbineau C et al. European perspective on specific types of territories: final report. University of Geneva, 2012.
Chromý P, Skála J. Kulturněgeografické aspekty rozvoje příhraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka. Geografie 2010; 115: 223–246.
Marsden T, Lowe P, Whatmore S (eds.). Rural restructuring: global processes and their responses. David Fulton Publishers, London, 1990.
Musil J, Müller J. Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis 2008; 44: 321–348.
Perlín R, Kučerová S, Kučera Z. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie 2010; 115: 161–187.
Ouředníček M, Špačková P, Feřtová M. 2011. Změny sociálního prostředí a kvality života v depopulačních regionech České republiky. Sociologický časopis 2011; 47: 777–804.
Hampl M. Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje v České republice. Sociologický časopis 2007; 43: 889–910.
Bernard J, Šimon M. Vnitřní periferie v Česku: Multidimenzionalita sociálního vyloučení ve venkovských oblastech. Sociologický časopis 2017; 53: 3–28.
Index zdraví. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Dostupné na: https://health-insights.eu

Labels

Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental Hygienist

Polypragmazie a jak jí předcházet

Lékové interakce – rizika u pacientů s polypragmazií

Možné přístupy v hodnocení adherence

Akatizie – častý, ale obtížně rozpoznatelný nežádoucí účinek?

Je obezita a malnutrice u geriatrických pacientů problémem z hlediska dávkování analgetik?

Vnímání rizika antibiotické rezistence a znalost principů racionální ATB preskripce mezi českými praktickými lékaři – závěry z pilotního šetření

Intenzivní léčba závislosti na tabáku v Česku v letech 2010–2022

30 let Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT).

Lesk a bída zdravotních obvodů

Tomáš Šídlo – zapomenutý laryngolog zemřel před 110 lety ve Vídni

40 let od úmrtí profesora Josefa Charváta

Osobní zprávy