Využití kognitivně-behaviorálního přístupu k terapii nadváhy a obezity

Overview

Obezita přináší problémy jak pro zdraví jednotlivce, tak také pro ekonomiku celé společnosti. Vedle odborných přístupů k terapii obezity bohužel stále převládají laické nabídky neseriózních podnikatelů, které často vedou ke střídání etap nesmyslné redukce hmotnosti s etapami nekontroly a přejídání se, což se negativně odráží jak na tělesném, tak psychickém zdraví.

V kompetenci odborníků je zvyšovat nutriční gramotnost pacientů. Důležitou součástí edukace je naučit pacienty kriticky zhodnotit i laické informace a ty seriózní zařadit do praktického života. Odborníci však nemají často čas a motivaci publikovat v masových médiích, i když je třeba korigovat nabídky na rychlé hubnutí pomocí striktních nevyvážených diet nebo nabídky na neúčinné preparáty.

Společnost STOB se snaží vyplnit tuto mezeru a již 30 let vytváří programy, které přispívají k trvalé změně stravovacích a pohybových návyků. Cílem intervence není jen edukace, ale prostřednictvím kognitivně-behaviorální psychoterapie a mindfulness (všímavosti) vede STOB lidi s kily navíc k převedení teoretických poznatků do praktického života. Stěžejním programem je organizování skupinových kurzů zdravého hubnutí. Pro lékaře STOB vypracoval metodiku krátké intervence a pomoc lidem s nadváhou nabízí i „dálkově“ prostřednictvím tištěných materiálů a internetových programů.

Klíčová slova:

laické přístupy k terapii obezity – kognitivně-behaviorální přístup – skupinové kurzy zdravého hubnutí – internetový program – krátká intervence – STOB

VÝZNAM ODBORNÍKŮ V TERAPII NADVÁHY A OBEZITY

V Česku má více než polovina dospělé populace vyšší hmotnost, než odpovídá normě (vyjádřeno jako BMI); velká část těchto osob zároveň usiluje o zhubnutí. Přitom vlivem společenského prostředí, které klade nadměrný důraz na štíhlost, hubnou i mnozí, u kterých to – alespoň z medicínského pohledu – třeba není. Proč tedy podíl lidí s nadváhou a obezitou neklesá, když je hubnutí každodenní konverzační téma zejména žen?

Odborná terapie obezity je na vyhovující úrovni, avšak pouze malé procento osob s nadváhou redukuje hmotnost pod odborným dohledem.

PROSTŘEDÍ PROVOKUJÍCÍ K NADMĚRNÉ KONZUMACI JÍDLA A KE ŠTÍHLOSTI

Žijeme v době, která na jedné straně provokuje k nadměrné konzumaci potravin a pokrmů, a to zejména s vysokým obsahem živočišných tuků a cukrů, na druhé straně dává za ideál nízkou hmotnost a nereálný tvar postavy, které neodpovídají zdravotním doporučením. Přání lidí zhubnout bez vlastního úsilí je potom živnou půdou pro byznys s hubnutím.

Byznys s hubnutím

Mnoho lidí podle seriózních přístupů k terapii obezity bohužel nepostupuje, ale podléhá laickým nabídkám „obchodníků s hubnutím“, kteří útočí na jejich emoce. Slibované snadné hubnutí doprovázené příběhy úspěšného zhubnutí přivede lidi s kily navíc k nejrůznějším postupům neodpovídajícím současnému poznání nejen medicíny, ale biologie obecně – k paleodietě, syrové (raw) stravě apod. Jiní si zužují si výběr potravin kvůli striktnímu zákazu lepku, mléka, průmyslově zpracovaných potravin apod., což se podílí na tom, že jim často chybí základní živiny i mikronutrienty.

Naučená bezmocnost

Pozitivní emoce na začátku držení diety brzy vystřídají negativní emoce. U lidí držících nevhodné diety vznikají emoce podobné těm, které se objevují u hladovějících dobrovolníků. Může docházet k podrážděnosti, úzkosti, apatii, depresi, sníženému zájmu o sex a stále se u nich vynořují myšlenky na jídlo (1).

Pod tlakem často radikálních omezení a pravidel přestanou hubnoucí vnímat potřeby svého těla; nechají se manipulovat někým z vnějšku v tak přirozené věci, jako je příjem potravin. Střídají pak etapu redukce hmotnosti s přibíráním. Opakovaný neúspěch často vyústí v tzv. naučenou bezmocnost, kdy už „chroničtí dietáři“ nevěří, že dokáží zhubnout. Mnohé projevy jsou podobné projevům klinické deprese a naučená bezmocnost je rizikovým faktorem deprese.

Tlak společnosti na štíhlost, který nabývá na síle i díky působení skupin na sociálních sítích, a nabídka nevhodných způsobů redukce hmotnosti tedy přispívá nejen ke vzniku nadváhy či obezity, ale také ke vzniku nových poruch příjmu potravy, jako třeba k ortorexii – nadměrnému zaobírání se jídlem.

ROLE ODBORNÍKA

Populace je zahlcena velkým množstvím informací, z nichž je velká část zjevně (ale i skrytě) nesmyslná. V mnoha médiích nenacházejí seriózní informace vůbec. Bylo by žádoucí, aby se odborníci nejen podíleli na terapii nadváhy a obezity, ale aby se více věnovali také zvyšování nutriční gramotnosti.

Většina z nich je stále tlačena (z důvodů odborného postupu i z důvodů ekonomických) k tomu, aby publikovali články v odborných časopisech, jenže jim potom nezbývá čas na kvalitní osvětu. A tak miliony lidí, kteří následkem působení na emoce podlehnou iracionálním nabídkám, hubnou zdraví škodlivým způsobem. Proto je důležité, aby místo opakovaných laických pokusů o zhubnutí vyhledali odbornou pomoc nutričních terapeutů, lékařů a dalších odborníků, zahrnující i psychologické postupy, případně začlenili do své léčby také péči psychologa. Význam psychologie pro trvalou změnu návyků, jež je základem terapie obezity, bývá bohužel často podceňován.

PSYCHOLOG V TERAPII NADVÁHY A OBEZITY

Obezita jako porucha v myšlení a emocích

Psychologové pojímají obezitu komplexněji, než je obvyklé lékařské pojetí (2-4). To znamená, že nemluví především o nevhodném složení těla, zvýšení tukové tkáně, ale zejména o odlišnosti celkového postoje obézních k vlastnímu tělu, tvaru postavy, o vztahu k jídlu apod. Lidé, které trápí nedokonalost jejich postavy, věnují často až přespříliš energie redukci hmotnosti a nezbývá jim potom dostatek energie na další oblasti života. Obezitu v tomto pojetí můžeme definovat jako poruchu v myšlení a emocích, které vedou k nepatřičnému chování. Hubnoucí následkem nevhodných kognicí a z nich často pramenících nevhodných emocí prohubnou život.

Psychologické příčiny konzumace jídla navíc oproti plánu

Lidé s kily navíc často nejedí z hladu, ale v důsledku „toxického prostředí“, které je povzbuzuje ke konzumaci nevhodných potravin v nadměrných dávkách. Spouštěčem k jídlu může být řada vnějších podnětů (vůně, blízkost a dostupnost jídla apod.).

Častou příčinou „jídla navíc“ jsou také nevhodné myšlenky, například černobílé myšlení (buď hubnu, nebo se nekontroluji, jídlo je buď zdravé až superpotravina, nebo nezdravé až jed), dávání si nereálných cílů ve vztahu k jídelníčku, pohybu nebo k množství zhubnutých kilogramů („už nikdy více“, „denně“, „moje váha musí začínat osmičkou“ apod.). Stravovací návyky jsou často úzce svázány s emočními potřebami – jsou reakcí na kladné (umocnění pohody) či záporné prožitky (zvládání stresu). Negativní emoce dávají člověku zprávu, že není uspokojena nějaká jeho potřeba. Pokud sílu emoce snížíme konzumací potraviny, neřešíme pak problém, který je příčinou negativní emoce (např. žena snižuje vztek po hádce s manželem či únavu čokoládou místo toho, aby hádku řešila konstruktivně či se zamyslela nad svým time managementem). Na druhou stranu negativní emoce patří do života také a člověk nemůže být nešťastný z toho, že není stále šťastný.

Emoce mají všichni, ale prožívají je různým způsobem. Pomocí technik kognitivně-behaviorální terapie se naučí hubnoucí místo zahánění problému jídlem řešit samotný problém a snížit tak sílu emocí jiným způsobem než jídlem.

Zvýšený příjem potravy u obézních tedy většinou nespouští fyziologická potřeba – hlad, ale právě nevhodná reakce na spouštěče. Je tedy třeba identifkovat spouštěč a naučit hubnoucího na něj reagovat vhodným způsobem.

Změna návyku

Při redukci hmotnosti jde především o změnu návyků, a proto je třeba se věnovat i psychice. Nestačí se často zabývat tím, co pacienti jedí (např. množstvím jídla, složením potravin apod.), ale také proč jedí a jak jedí, zejména jídlo navíc oproti plánu. Optimální je, když se podaří přehodnotit cíl týkající se jen redukce hmotnosti v tom smyslu, že se hubnoucí blíží postupnými krůčky ke změně životního stylu – ke změně stravovacích a pohybových návyků – a zhubnutá kila už jsou jenom doprovodným efektem toho, že jde správným směrem. Je třeba dosáhnout toho, aby se člověk stal tvůrcem svého života a nebyl obětí vnějších spouštěčů a vlastních napodmiňovaných zlozvyků. Měl by v jakékoliv životní etapě žít život na maximum – kreativně vytvářet chutná nutričně výhodná jídla a zařadit optimální pohyb. Nečekat s aktivitami, až bude mít žádoucí hmotnost, ale užívat si života v co možná nejvyšší kvalitě. Tento přístup zvyšuje pravděpodobnost udržení hmotnostních úbytků (5).

Kdy poslat pacienta za psychologem

K indikaci psychologické léčby obézních patří poruchy příjmu potravy (bulimie) a různé další formy psychogenního přejídání (záchvatovité přejídání, noční přejídání, nibbling – kontinuální přijímání malého množství potravy bez volní kontroly), dále negativní vztah ke svému tělu. Pokud odborník nepsycholog zjistí, že klienti mají opravdu závažný problém (rozvod, úmrtí blízkých), který v nich vzbuzuje nadměrné emoce neúměrně dlouhou dobu, je třeba řešit v první řadě samotný problém či zkontaktovat klienta s odborníkem, který je kompetentní jejich problém řešit.

Vhodné je poslat pacienta za psychologem, pokud má nedostatek sebedůvěry ve vlastní schopnosti (naučená bezmocnost), který může přispívat k depresi. Psycholog může pomoci i při snížené adherenci pacienta k léčbě obezity, což bývá časté právě u pacientů s depresí.

Role psychologa

Jak jsme zmínili, role psychologa je při změně životního stylu důležitá. Za jeho pomoci si pacient sám stanoví cíle léčby a ve své konkrétní jedinečné situaci hledá cesty k jejich dosažení tak, aby výsledkem byla zvýšená kvalita života.

Psychoterapie je specifická psychologická intervence, která pomáhá pacientovi dosáhnout životní rovnováhy. Učí ho měnit jeho reakce ve stresových situacích a reagovat na vnější a vnitřní spouštěče k jídlu navíc vhodnějším způsobem než příjmem potravy.

Psychoterapie není podložena jednotnou teorií, naopak souběžně existuje mnoho rozdílných psychoterapeutických směrů. Jednotlivé psychoterapeutické směry mohou dojít odlišnou filozofií a odlišnými metodami ke stejnému cíli. Druh vybrané terapie závisí na zaměření terapeuta, na osobnosti klienta a samozřejmě na daném problému. V případě návykových problémů, jako je obezita, kouření či drogy, se ukazuje, že směr kognitivně-behaviorální a jeho modifikace nazvaná třetí vlna patří mezi nejefektivnější.

KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ PSYCHOTERAPIE

Kognitivně-behaviorální psychoterapie (KBT) se používá zejména u nadváhy a lehčích stupňů obezity (s BMI do 35) (1, 4, 6, 7). U obézních s těžkým stupněm obezity nebo závažnými medicínskými důsledky je potřeba KBT kombinovat s dalšími léčebnými přístupy (farmakoterapií, chirurgickou bariatrickou léčbou, nízkoenergetickými bílkovinnými dietami) a rozhodně je nutná odborná spolupráce s lékařem-obezitologem.

Kognitivně-behaviorální terapie vychází z teorií učení. Učení se zde chápe šířeji, než tomu bylo dříve. Není to pouhé osvojování si vědomostí, ale výsledkem procesu učení jsou změny v chování, myšlení a emocích. Reakce vznikající učením nemusí být samozřejmě vždy pozitivní, mohou být i negativní, např. vytváření zlozvyků, v našem případě učení se nevhodným stravovacím a pohybovým návykům. Cílem KBT je vypracování programu, jímž na základě teorií učení navodíme žádoucí změny v nevhodném chování, myšlení a emocích.

Tři základní modely učení, z nichž vycházejí metody KBT

Pokud by fungovaly jako spouštěče k jídlu přirozené signály hladu a za jiných okolností bychom nejedli, problém obezity by nenastal. Tyto signály bohužel u lidí často vymizely.

Jak už jsme zmínili, nelze se spolehnout na pocity hladu, obézní nedokáží odhadnout, co je normální a přirozená porce. Jídlo spouští řada vnějších podnětů (dostupnost potraviny, vůně pokrmu, míjení obchodu s oblíbeným jídlem, televize, kniha, káva, oslavy, pozorování druhých, jak jedí apod.). Toto se odnaučuje metodami vycházejícími z klasického podmiňování. Hubnoucí se učí především uvědomit si spouštěč k jídlu a reagovat na něj jinak než jídlem. Pokud si jídlo navíc dopřeje, bude to svobodné vědomé rozhodnutí, a ne tlak okolního světa.

Operantní podmiňování vychází z toho, že naše chování je určováno svými důsledky. Změna v chování, která je nějak pozitivně posílena, odměněna, je příjemná, se udrží, zatímco ta, jež je trestána, vymizí. Pokud řeší obézní stres jídlem, jeho napětí poklesne, čímž je nevhodné chování posíleno. A naopak pokud drží přísnou dietu, zvolí nevhodný pohyb, vytkne si nereálná předsevzetí, následují nelibé pocity, tresty a nově budované chování vyhasne.

Kognitivní teorie předpokládají, že kognitivní procesy mají zprostředkovací funkci mezi podnětem a reakcí. Není to tedy podnět sám, který vyvolává určité chování, ale význam, který osoba tomuto podnětu přisoudí. Učení může probíhat i bez přímého zpevnění, může probíhat pouze pomocí kognitivních procesů.

Např. v reklamě je spojena sladkost, např. sušenky apod., s libými pocity a obéznímu se v obchodě, aniž ví, jak sušenka chutná, vybaví televizí napodmiňovaný libý pocit a sušenku zakoupí. U obézních jsou typické chyby v myšlení, nejčastěji tzv. černobílé myšlení, „buď – a nebo“ (jídlo je buď zdravé, nebo nezdravé; buď drží dietu, nebo se přejídají apod). Chyby v myšlení jsou častou příčinou jo-jo efekt.

VŠÍMAVOST (MINDFULNESS)

V poslední době se ukazuje, že směr mindfulness (všímavost) je při řešení problematiky obezity, zejména udržení hmotnostních úbytků, velmi efektivní. Díky nácviku všímavosti se člověk naučí řešit stresy v životě přijatelnějším způsobem než jídlem a zvýší si kvalitu života i v dalších oblastech (8).

Definicí všímavosti (mindfulness) je, že se jedná o „uvědomování si přítomného okamžiku věnováním pozornosti této chvíli, bez hodnocení, souzení sama sebe a bez snahy o změnu“.

Dnešní způsob života je rychlý, tlaky vytvářené společností podporují bezmyšlenkovitý a téměř automatický způsob žití. Je naprosto běžné provádět mnoho činností současně, jídlo se stává jen další z nich a v důsledku toho pak nerespektujeme pocity sytosti. Je paradoxem, že lidé s kily navíc myslí na jídlo téměř neustále s výjimkou doby, kdy konečně jedí.

Jednou z možností, jak vnímat více potřeby svého těla, je začít si lépe uvědomovat, co se děje uvnitř nás a kolem nás. Tyto dovednosti pacient získá, pokud začne trénovat všímavost – bdělou pozornost, při níž věnuje soustředěnou pozornost tomu, co právě dělá. Lidé se pak nezabývají negativními myšlenkami ve vztahu k minulosti, co mohli udělat lépe, ani nemají katastrofické myšlenky týkající se budoucnosti. Soustředěním se na přítomnost nenechají prostor pro rozvíjení dalších negativních emocí a myšlenek, které často vedou k řešení nepříjemného stavu sladkostmi. Směr mindfulness a speciálně mindful eating – všímavé jedení je v současnosti pokládán za jeden z nejefektivnějších směrů zejména při udržování hmotnostních úbytků (9).

Pacienti se učí, že pro hubnutí a vůbec pro zdravý vztah k jídlu je důležité nejen to, co jedí, ale i jakým způsobem potravu přijímají – jak jedí a proč jedí. Podstatou všímavosti je to, že prožívají pouze přítomný okamžik, v případě obezity se věnují pouze konzumaci potraviny nebo pokrmu. Učí se vnímat jídlo všemi smysly (jak vypadá, jaký má tvar, povrch, strukturu, vůni, chutě apod.). Před zahájením konzumace zejména jídla navíc si občas zhodnotí v mysli na škále jedna až deset, jak jsou hladoví – od nasycenosti až po velký fyziologický hlad. Pokud zjistí, že hladoví nejsou, zamyslí se nad tím, co opravdu v tu chvíli potřebují (odpočinek, lásku, společenský kontakt, ocenění, vyřešení problému, zmírnění smutku apod.) a zda tuto potřebu mohou uspokojit jiným způsobem než jídlem. Trénují také zhodnocení stavu nasycenosti i v průběhu konzumace jídla.

Při všímavém jedení se zvyšuje citlivost k nasycení, takže k uspokojení chuťových buněk stačí menší množství potraviny, tento styl jedení vede zároveň k výběru kvalitních potravin.

ACCEPTANCE AND COMMITMENT THERAPY

Terapie přijetí a závazku (ACT – acceptance and commitment therapy) je efektivní zejména při snaze o udržení změny, tedy stravovacích a pohybových návyků, a tudíž i udržení hmotnostních úbytků. Mluví se o tzv. psychologické flexibilitě – to znamená, že terapie učí hubnoucí vyrovnávat se s nesnázemi a z toho pramenícími nechtěnými myšlenkami a emocemi, které k životu patří. Přitom se bere v úvahu celý kontext, v kterém se změna chování odehrává, a opravdové hodnoty člověka (9). Hubnoucí se učí rozlišovat cíle (zhubnu, budu cvičit) a hodnoty. Je důležité zjistit, co je pro hubnoucího podstatnou životní hodnotou (možnost zapojit se do žádoucích aktivit, žít v hodnotných vztazích, být pozitivním příkladem pro členy rodiny, být zdravý apod.). Hmotnostní úbytek není sám o sobě stěžejní životní hodnotou. Tento druh terapie klade větší důraz na vnitřní motivaci a realizaci daného chování, a to i za cenu nepříjemných emocí a myšlenek, které trénované chování doprovázejí. Cílem je změnit k nim vztah, přijmout je. Hubnoucí pak vykonává aktivity, které jsou v souladu s jeho hodnotami, a nečeká s jejich realizací na dobu, až zhubne (toho by se většinou nedočkal). Cílem není cítit se lépe, ale naučit se lépe prožívat i nepříjemné pocity. Není snahou změnit negativní myšlenky v pozitivní, ale měnit k nim vztah, přijímat je. Díky tomu, že se s myšlenkami a pocity „nebojuje“, cítí se pak lidé lépe. Např. přimějí se jít cvičit, i když to hned nepřináší blaho.

30LETÉ AKTIVITY STOB VYCHÁZEJÍCÍ Z KBT

Společnost STOB (STop OBezitě) vytváří již 30 let programy, které vedou lidi k dlouhodobé změně stravovacích a pohybových návyků. Cílem intervence není jen edukace, ale také převedení teoretických poznatků do praktického života tak, aby změna v návycích byla trvalá.

STOB vytvořil metodiku vycházející z principů KBT a mindfulness a uplatňuje ji v mnoha oblastech, jako jsou skupinové kurzy zdravého hubnutí (1, 12) či metodika krátké intervence pro lékaře cílící na pacienty s kily navíc (10), vydává knihy (5), brožury (10), e-booky (8, 11), pořádá výcviky lektorů pro vedení kurzů zdravého hubnutí (1), pomáhá i „dálkově“ prostřednictvím internetových programů vycházejících z principů KBT, jejichž součástí je i komunitní část, v níž se hubnoucí podporují navzájem. Program „Sebekoučink“ a každoroční internetové programy (13) jako „Výzva 52“ apod. podporují v redukci a při udržování hmotnostních úbytků desítky tisíc uživatelů (www.stobklub.cz).

Základní principy a postupy v metodice stob

1. Zmapování problému (pomocí různých pomůcek – záznamů, myšlenkových map, internetu, mobilu).
2. Strategie vedoucí ke snížení množství jídla (nácvik všímavého jedení apod.).
3. Postupná změna skladby jídelníčku vedoucí ke snížení přijímaných tuků s nenasycenými mastnými kyselinami a cukrů, zvýšení příjmu zeleniny.
4. Nácvik správného režimu jídla.
5. Zmapování spouštěčů provokujících k přijímání nevhodných potravin mimo plán a nácvik odlišného reagování na tyto podněty.
6. Zmapování důsledků – reakcí, které zpevňují, pozitivně odměňují nevhodné chování a nácvik správného chování.
7. Kognitivní terapie – změna nevhodných myšlenek a emocí, které se většinou podílí na jo-jo efektu.
8. Anticipace rizikových situací a nácvik jejich zvládání.
9. Postupné zvyšování tělesné aktivity.
10. Výsledek – zvýšení kvality života hubnoucích.

Aplikace kbt v kurzech zdravého hubnutí

Kognitivně-behaviorální terapie se aplikuje v České republice v rámci kurzů rozumného hubnutí již čtyřicet let a přivedla desítky tisíc lidí k redukci hmotnosti. Kurzy mají strukturovaný program, trvají 10–12 týdnů a účastníci skupiny se scházejí jednou týdně na tři hodiny. Jedna hodina je věnována speciální pohybové aktivitě a další dvě hodiny psychoterapeutickému působení. To se zaměřuje nejprve na zmapování chyb a jejich postupné odstraňování. Metodika STOB naučí hubnoucího tvořivě sestavit jídelníček z chutných nutričně výhodných potravin s optimálním energetickým příjmem a postupnými kroky ho přivede ke zvýšení pohybové aktivity (1, 5, 12). Velmi důležité je, že mu pomáhá rozpoznat vnitřní či vnější podněty, které ho provokují k jídlu navíc oproti plánu a díky KBT a mindfulness nepodlehnout bezmyšlenkovitě emočnímu jedení a nevhodným kognicím. Změny v životním stylu se uskutečňují pomalu, postupně, zpočátku jsou pozitivně posilovány tak, aby se udržely s cílem, že se zautomatizují a v konečném efektu zvýší kvalitu klientova života. Ke každé lekci dostávají klienti názorné brožury, se kterými pracují.

Výhodou skupinové terapie je fakt, že se v kurzu scházejí lidé s podobnými problémy, kteří se při postupné změně životního stylu navzájem podporují. Vhodnou metodikou uplatňovanou systematicky odborníkem za podpory skupiny se tedy dosáhne příjemné změny životního stylu, tudíž i váhové úbytky mohou být trvalé.

Účinnost kurzů pořádaných společností STOB prokázaly studie provedené v rámci diplomových a disertačních prací i její interní výzkumy (14, 15). Kritériem úspěchu nebyly pouze zhubnuté kilogramy, ale i dílčí zvládnutí jednotlivých úkolů, které vedou ke změně a udržení správných stravovacích a pohybových návyků, dále také zlepšení vztahu k vlastnímu tělu a celkové zvýšení kvality života.

Internet – pomocník při redukci a udržení hmotnosti

Vzhledem k omezeným možnostem stávajících metod v systematickém a dlouhodobém ovlivňování hmotnosti populace je žádoucí využívat i rozvoje elektronických a mobilních technologií, které přinášejí do řešení problematiky obezity nové momenty. Hlavní výhodou je možnost oslovení široké veřejnosti s malými finančními náklady.

Výborným trendem je, že se v dnešní době vyvíjí rychlým tempem metoda ICBT (internet cognitive behavioral therapy), ale také další směry (mindfulness), které berou v úvahu i psychologický aspekt problematiky (13).

Z ICBT vychází i programy STOB. Společnost nabízí různé internetové programy a online kurzy, které zohledňují motivační připravenost uživatelů (STOB kolo – kolo změny). Pro každý stupeň motivace se nabízí různé terapeutické techniky.

Účastníci pracují každý týden na malé změně a úspěch v jejím plnění je povzbuzením do dalších kroků, které směřují k dosažení cíle příjemným způsobem. K udržení motivace přispívá okamžitá zpětná vazba, např. pomocí semaforků (program „Sebekoučink“) či sbíráním bodů, a komunitní podpora webu STOBklub (blogy, diskuse, fotogalerie). Program „Sebekoučink“ lze pro hodnocení jídelníčku využívat online přímo v ordinaci, pacient může také konzultovat svoje výsledky s lékařem nebo odborníkem pomocí vytištěných reportů.

Krátká intervence v podobě osobních plánů

STOB připravil metodiku pro krátkou intervenci pacientů s kily navíc. Je určena zejména odborníkům, kteří nemají možnost se obézním dostatečně systematicky věnovat. Na základě krátkého dotazníku je možné zjistit, kde má pacient problém, a předat mu příslušný osobní plán, který mu pomůže problém vyřešit. Osobní plány jsou svépomocné manuály, které se zabývají motivací ke změně, základními pilíři terapie obezity – výživou, pohybem a psychikou – a udržením váhových úbytků. Pacient si tedy odnáší od lékaře konkrétní nástroj, který bude moci ihned používat, lékařům zase tyto materiály pomohou plnit doporučený postup při terapii obézních pacientů (10). Více informací o nich na www.stob.cz nebo u autorky.

ZÁVĚR

Současná doba poskytuje příznivé podmínky pro vznik obezity. Životní standard je většinou dostatečně vysoký, aby umožnil příjem velkého množství potravin a pokrmů, často ale nutričně nevýhodného složení s převahou živočišných tuků a cukrů. Mnoho ekonomických aktivit vyžaduje sedavé činnosti, kterým nahrává i závislost na sociálních sítích a celkové prostředí. Podnětů k pohybové aktivitě naopak ubývá. Přitom ve společnosti stále převládá ideál štíhlosti. Odborníci nemají mnohdy čas na seriózní osvětu, která by byla protiváhou nabídkám na rychlé hubnutí pomocí striktních nevyvážených diet nebo na neúčinné preparáty. Dramatické změny v jídelníčku pod vlivem nevhodných výživových trendů vedou k tělesnému i psychickému strádání.

Je důležité, aby lidé namísto opakovaných nevědeckých pokusů o zhubnutí vyhledali odbornou pomoc nutričních terapeutů, lékařů a dalších odborníků, zahrnující i psychologické postupy, a aby odborník odeslal v indikovaných případech pacienta za psychologem.

Společnost STOB vytvořila programy pro redukci a udržení váhových úbytků vycházející z kognitivně-behaviorální psychoterapie a přístupu mindfulness a v průběhu 30 let ovlivnila desítky tisíc obézních jak v kurzech zdravého hubnutí, tak pomocí tištěných materiálů a prostřednictvím internetu.

Čestné prohlášení

Autorka práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.

Adresa pro korespondenci:

PhDr. Iva Málková

STOB Praha

Lublaňská 61, 120 00  Praha 2

e-mail: malkova@stob.cz