Syndrom počítačového vidění – projevy a možnosti předcházení

Overview

V souvislosti s dlouhodobou prací na digitálních zařízeních, která se v době epidemie stává standardem pro mnoho profesí, se objevuje celá řada zdravotních komplikací, jež souhrnně označujeme jako syndrom počítačového vidění (angl. computer vision syndrome). Nejčastějšími projevy syndromu počítačového vidění jsou oční únava, rozmazané a dvojité vidění, bolesti hlavy, krku a zad. Předpokládá se, že syndrom počítačového vidění se projevuje více především u osob s nekorigovaným latentním strabismem.

V rámci výzkumného šetření ověřujeme, zda lidé s nekorigovaným latentním strabismem vykazují častější projevy syndromu počítačového vidění. Výzkumným nástrojem byl standardizovaný dotazník hodnotící syndrom počítačového vidění. Soubor 56 účastníků, z nichž 30 % (17) tvořili muži, 70 % (39) ženy, byl rozdělen na participanty se strabismem (výzkumná skupina) a bez strabismu (kontrolní skupina). Ve výzkumné skupině byla prokázána heteroforie na vzdálenost 70 cm v 54 % (30 osob), 46 % (26) participantů bylo zařazeno do ortoforické skupiny.

U participantů s latentním strabismem (heteroforií) činilo výsledné skóre v dotazníku 9,4 ± 6,6 bodu. Účastníci bez heteroforie dosáhli lepšího výsledného průměrného skóre v dotazníku 7,1 ± 5,5 bodu. Osoby s heteroforií častěji uváděly zvýšenou zrakovou nepohodu při práci na blízko spojenou s bolestmi očí a problémy s jednoduchým binokulárním viděním oproti osobám bez heteroforie.

Latentní strabismus má negativní vliv na výdrž účastníků při práci s počítačem a lidé s tímto typem strabismu vykazují větší subjektivní obtíže při práci s digitálními zařízeními v porovnání s kontrolní skupinou. Podmínkou zlepšení kvality práce s digitálními zařízeními je zmírnění projevů syndromu počítačového vidění, jichž lze docílit dodržováním pravidel zrakové hygieny, ergonomie pracovního místa, používáním kvalitního pracovního vybavení a rozšířením pravidelného očního vyšetření u praktického lékaře o screening latentního strabismu prostřednictvím zakrývacího testu.

Klíčová slova:

syndrom počítačového vidění – latentní strabismus – zraková hygiena – zrakový trénink – ergonomie vidění

ÚVOD

Syndrom počítačového vidění (angl. computer vision syndrome – CVS; v českém jazyce též syndrom z opakovaného přetížení či syndrom unaveného oka) je označení pro soubor symptomů, které se nejčastěji projevují při dlouhodobé práci s počítačem, tabletem nebo mobilním telefonem. Ta se s nařízenou prací z domova v době koronavirové epidemie stává stále častější (1).

Dle Rosenfielda (2) a Blehma et al. (3) má až 90 % uživatelů počítače zkušenosti s příznaky, které souvisejí se syndromem počítačového vidění, a to jak při pohledu na monitor, tak i při pohledu do dálky po delší době práce s počítačem. Digitální technologie běžně využíváme v průběhu celého dne jak v práci, tak i ve volném čase. Staly se součástí našeho běžného života. Pro část populace trpící lehkým a středně těžkým zrakovým postižením jsou tyto technologie dokonce hlavním zdrojem informací o okolním světě (4).

Plošné šetření z roku 2010 realizované ve vybraných evropských zemích včetně Česka uvádí, že mezi lety 1991 a 2010 stoupl počet zaměstnanců, kteří zmínili, že počítač při práci používají většinu pracovní doby, přibližně o polovinu, ze 14 % v roce 1991 na 31 % v roce 2010 (5). Aktualizace tohoto šetření z roku 2015 uvádí, že používání informačních a komunikačních technologií v zaměstnání vzrostlo od roku 2005 z 21 % na 37 % v roce 2015 (6). V průřezu všemi věkovými skupinami používání digitálních zařízení v posledních letech značně roste, a to především z důvodu používání mobilních telefonů. Studie provedená ve Velké Británii ukázala, že dospělí tráví průměrně téměř 5 hodin denně používáním digitálních zařízení, což je i v souladu se zjištěním podobné studie z USA (7).

Přibližně 59 % dospělých uživatelů digitálních technologií, kteří je využívají více než 2 hodiny denně, se setkává s příznaky digitální zrakové únavy. V případě, že u počítače tráví 6-9 hodin denně, se tyto příznaky vyskytují až u 75 % z nich (8, 9). Nejčastějším příznakem syndromu počítačového vidění je bolest hlavy, zad a bolest za krkem (35 %), pocit oční únavy (32,4 %), dvojité vidění a následně syndrom suchého oka a rozmazané vidění (10, 11).

PŘÍČINY A SYMPTOMY SYNDROMU POČÍTAČOVÉHO VIDĚNÍ

Práce s digitálními obrazovkami obvykle klade na náš zrak vyšší nároky než čtení tištěných materiálů, a to u mnoha uživatelů elektroniky způsobuje vznik různých symptomů. Mezi hlavní příčiny můžeme rozhodně zařadit nevhodné pracovní prostředí, špatné osvětlení, špatné rozlišení i umístění monitoru počítače a poruchu akomodačního nebo binokulárního systému.

Jedním z klíčových symptomů digitální únavy je syndrom suchého oka (12). Pojí se s ním hned několik příčin, které způsobují tyto projevy na povrchu oka. Asi nejvíce se na rozvoji příznaků, jako je pálení a řezání očí, pocit cizího tělíska nebo nadměrné slzení, podílí pracovní prostředí, ve kterém uživatel pobývá – to zahrnuje například nadměrné proudění vzduchu vyvolané klimatizací a ventilátory nebo nadměrně prašné prostředí způsobené hustou dopravou v městských aglomeracích (13) a snížené či neúplné mrkání, které je projevem intenzivního sledování obrazovky počítače (2).

Wimalasundera (12) jako další příčinu rozvoje syndromu počítačového vidění uvádí nadměrné osvětlení okolního prostředí (velká okna, stolní lampy, zářivky). Světlo se následně odráží od monitoru a způsobuje zrakovou únavu (astenopii). Nevhodné umístění monitoru pak vede i ke zvýšenému a nepřirozenému namáhání svalů v oblasti krku a zad a způsobuje bolesti hlavy, zad nebo ramen (13).

Velmi problematická je též nízká kvalita zobrazení monitoru. Základním rozdílem mezi tištěným a elektronickým textem je kontrast. Pokud je text tištěný, okraje každého písmena jsou ostré a oproti pozadí textu velmi kontrastní. Elektronická písmena jsou však tvořena pixely, které jsou ve svém středu velmi intenzivní, ale směrem vně tento jas slábne. Oči následně vynakládají při zaostřování na tato písmena nadměrnou námahu (12).

Poslední nezanedbatelnou příčinou spojenou s pracovním prostředím a jeho vybavením je emise modrého světla, které LCD monitory produkují. Modré světlo patří mezi nejvíce energetické záření z celého viditelného elektromagnetického spektra (14). Expozice modrému světlu je také jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují cirkadiánní rytmus. Hormon melatonin je vylučován v podmínkách s tlumeným světlem a podílí se na nástupu spánku. Vystavení tomuto záření před spaním může narušit systém spánkového režimu (7).

Dalším výrazným faktorem, který ovlivňuje projevy syndromu počítačového vidění, je fyziologie vidění. Jako první lze zmínit nekorigovanou refrakční vadu, která bývá velmi častým důvodem pro vznik symptomů, jako je rozmazané vidění (2). Často se v populaci objevuje nekorigovaný astigmatismus. Bylo prokázáno, že astigmatismus již v hodnotách 0,5–1,0 D negativně ovlivňuje vizuální komfort. U vyšších hodnot astigmatismu (1,0–2,0 D) je již výrazně snížena efektivita práce s počítačem (15). Blehm et al. (3) uvádějí, že symptomy jako je dvojité vidění (diplopie), pomalé zaostřování nebo rozmazané vidění, zapříčiňuje porucha akomodačního systému nebo binokulárního vidění. Sheppardová a Wolffsohn (7) s Collierovou a Rosenfieldem (16) toto potvrzují a doplňují ještě jednu příčinu, a to akomodačně-vergenční anomálie. Tyto anomálie zahrnují sníženou schopnost přeostřovat a stáčet oko na různou vzdálenost, což následně snižuje komfort při dlouhodobém pohledu na krátkou vzdálenost, insuficienci konvergence nebo také dekompenzovanou heteroforii. Insuficience konvergence je stav, kdy okulomotorický systém není schopen udržet oči stočené na blízkou vzdálenost. Heteroforie je latentní šilhání, u kterého jsou vizuální osy obou očí v případě fúze směřovány do stejného fixačního bodu. V případě disociace (zrušení fúze) však dochází k deviaci těchto os. Ke zrušení fúze může dojít např. zakrytím oka, použitím polarizačních filtrů nebo červenozelenými filtry (17). Pokud dojde ke zpětnému navození fúze, vizuální osy přejdou z tohoto odchýlení opět do běžného fixačního postavení očí. Dle Evanse (18) se právě heteroforie mohou projevovat symptomy, jako je rozmazané vidění, bolest hlavy a očí, zkreslené vidění nebo diplopie – tedy symptomy stejnými jako syndrom počítačového vidění. V takovém případě se jedná o dekompenzovanou heteroforii.

Oftalmolog, jemuž se pacient zmíní o těchto problémech, musí rozhodnout, zda se jedná o heteroforii, nebo jsou jeho obtíže způsobeny jinou příčinou. Obecně však jsou tyto symptomy důsledkem různě zvýšené oční námahy a po ukončení této zátěže obvykle dochází k úlevě a výše jmenované symptomy buď vymizí, nebo se alespoň zmírní (18). Je pravděpodobné, že tyto projevy heteroforií mají úzký vztah k syndromu počítačového vidění.

PŘEDCHÁZENÍ SYNDROMU POČÍTAČOVÉHO VIDĚNÍ

Syndrom počítačového vidění zahrnuje velký počet různorodých symptomů, takže je vždy nutné zaměřit se na jejich příčinu. Mezi hlavní opatření, která hrají významnou roli v případě prevence a léčby digitální únavy, patří vhodné osvětlení pracoviště, správné umístění pracovního monitoru, zabránění oslnění umělým nebo přírodním světlem, zabránění nepříjemnému oslnění, které vzniká odrazem světla od monitoru, nastavení vhodného jasu obrazovky a ergonomické umístění monitoru v adekvátní poloze pro daného uživatele počítače (12). Dále je důležité dbát na správnou uživatelskou vzdálenost a výšku monitoru. Je doporučeno, aby byl monitor umístěn přibližně 70 cm od očí uživatele. Nelze také opomenout úhel, pod kterým by měla být obrazovka sledována. Jako ideální bylo stanoveno 10–20° pod úrovní očí (13). Pokud je obrazovka umístěna výše, než je doporučená hodnota, uživatel má tendence zaklánět hlavu dozadu, což mu způsobuje bolesti krčních svalů. Pokud je naopak monitor níže, může tato poloha ovlivnit kvalitu slzného filmu z důvodu neúplného mrkání a rozvoj astenopických potíží (12).

Efektivitu při práci s digitálním zařízením zvyšují také pracovní přestávky. Nejčastěji jsou doporučovány časté a kratší pauzy. Baraiová a Hammond (8) doporučují v rámci zrakové hygieny dodržování pravidelných přestávek během práce s počítačem prostřednictvím tzv. pravidla 20 - 20 - 20, tedy podívat se každých 20 minut alespoň na 20 sekund na vzdálenost alespoň 20 stop (6 m), aby došlo k relaxaci akomodačního systému. Dobrou prevencí syndromu suchého oka, který je jedním ze symptomů syndromu počítačového vidění, je pravidelné mrkání. Pokud se syndrom suchého oka, případně i pálení a zarudnutí očí objeví, je vhodné použít oční kapky. Tyto kapky jsou obvykle k dostání v lékárnách nebo očních optikách a uživatel by je měl aplikovat pravidelně ke zvlhčení očního povrchu (19). Pro uživatele, kteří tráví prací na počítači více jak 2 hodiny denně, jsou jako ochranný prostředek vhodné brýle se speciální antireflexní úpravou pohlcující modré světlo, tzv. blue control. Tato vrstva částečně redukuje modré světlo, které vyzařují monitory. Lin et al. (14) ve studii tvrdí, že brýlové čočky, která blokují krátkovlnné záření, mohou snižovat oční únavu způsobenou používáním počítače. Při výběru brýlových čoček typu blue control by se měl oční optik či optometrista vždy zeptat na zaměstnání klienta. Dle zkušeností zákazníků tyto čočky totiž mohou lehce zkreslovat barvy, proto se tento druh čoček nedoporučuje klientům s profesí grafika, designéra a podobně (19). Pacientům v presbyopickém věku lze také ulevit pomocí progresivních brýlových čoček. Rosenfield (2) doporučuje, aby se u pacientů se zmíněnými symptomy provedla komplexní vyšetření zraku zaměřená na akomodačně-vergenční systém se zaměřením na zrakovou ostrost a binokulární vyvážení korekce, vyšetření akomodace, blízký bod konvergence a heteroforii do blízka. Na základě výsledků tohoto vyšetření lze stanovit optimální korekci, která by zmírnila projevy syndromu počítačového vidění.

VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ, SOUBOR A POUŽITÉ METODY

Cílem provedeného šetření bylo ověřit, zda se u osob s horizontálním latentním strabismem (heteroforie) projevuje více syndrom počítačového vidění než u osob bez tohoto typu strabismu.

Do výzkumného vzorku bylo zahrnuto 56 účastníků obou pohlaví ve věku 18–30 let. Studie byla záměrně zaměřena na mladou populaci, u které můžeme vyloučit fyziologické změny zrakového aparátu. Většinou tvořili studenti, kteří používají počítač alespoň 2 hodiny denně, u nichž byl předpoklad heteroforie (HTF ≥ 0,5 pD) nebo ortoforie (HTF ≤ 0,5 pD). Mezi kontraindikacemi, které by mohly negativně ovlivnit měření, byl zařazen strabismus a amblyopie.

Sběr dat k výzkumné části probíhal od ledna do prosince 2018. Každý účastník vyplnil standardizovaný dotazník o 16 otázkách, který byl vytvořen pro subjektivní hodnocení syndromu počítačového vidění u pacienta (20). Výsledného skóre ≥ 6 bodů znamená přítomnost syndromu počítačového vidění.

Vyšetření zraku zahrnovalo monokulární i binokulární zrakovou ostrost s vlastní korekcí i bez ní. Vyšetření objektivní a subjektivní refrakce bylo provedeno autorefraktometrem Shin-Nippon Accuref-K 9001 pomocí běžné zkušební obruby. Se subjektivní korekcí muselo být dosaženo visu V ≥ 1. Subjektivní korekce probíhala na projekčním optotypu značky Huvitz, typ CCP-3100. Diagnostika heteroforií zahrnovala alternující zakrývací test sledování bodu na projekčním optotypu a vyšetření pomocí von Graefeho prizmatu (6 pD, báze ve směru 270°), aby u participanta došlo k porušení fúze a separaci zrakových vjemů. Tatáž metoda byla použita jak na vyšetření heteroforií na vzdálenost 6 m (Snellenův optotyp), tak i na vzdálenost 65–70 cm s využitím Howellovy karty pro vyšetření horizontálních heteroforií do blízka. Výsledné hodnoty heteroforie na vzdálenost 65–70 cm a na 6 m byly zaznamenány a vyhodnoceny. Participanti dle vyhodnocení byli rozděleni do skupiny probandů s heteroforií (HTF ≥ ± 0,5 pD je považováno za heteroforii) a s ortoforií. Celkové vyšetření heteroforií bylo provedeno s vlastní korekcí, kterou participant používá při práci s počítačem. Na závěr participanti vyplnili krátký dotazník, v němž uvedli, s jakým typem korekce pracují na počítači a jaký typ zařízení při práci nejčastěji používají.

VÝSLEDKY

Hodnoceno bylo 56 osob, z nichž 17 (30 %) tvořili muži, 39 (70 %) ženy. Heteroforie na vzdálenost 70 cm byla zjištěna v 30 případech (54 %), 26 účastníků (46 %) bylo zařazeno do kontrolní, ortoforické skupiny. Po analýze skupiny s heteroforií bylo nalezeno 27 % (8) případů s ezoforií a 73 % (22) případů exoforie.

Průměrné hodnoty heteroforií na vzdálenost 6 m činí pro ezoforii 1,87±2,49 pD a pro exoforii 1,25±1,28 pD. Na vzdálenost 70 cm jsou pro ezoforii 1,50±1,67 pD a pro exoforii 1,77±1,86 pD. V případě ezoforie je hodnota stanovena z nízkého počtu participantů (8). Z výsledků je patrné, že se u participantů vyskytovaly spíše nižší hodnoty horizontálních heteroforií, a to jak do dálky, tak i na vzdálenost 70 cm.

Grafy na obr. 1 a 2 ukazují typ korekce refrakční vady, kterou účastník běžně používá při práci s počítačem, a také na typ monitoru, s nímž obvykle pracuje.

Z grafu na obr. 1 vyplývá, že z celkového vzorku 56 participantů přibližně tři čtvrtiny (77 %) běžně používají notebook, nepracují tedy s klasickými monitory. Méně než čtvrtina (21 %) obvykle používá počítač s monitorem a pouze 2 % zúčastněných nejčastěji používají tablet.

V případě korekční pomůcky je patrné (graf na obr. 2), že z celkového vzorku ji více než polovina participantů (59 %) při práci do blízka korekci nepoužívá. U zbývající části, která korekci používá, lze zaznamenat, že větší část participantů (29 %) dává přednost brýlové korekci před kontaktními čočkami (12 %). Během experimentu participanti používali svoji obvyklou korekci pro práci na počítači, tedy brýle, kontaktní čočky, případně byli bez korekce.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU

47 účastníků mělo výsledné skóre ≥ 6 bodů, tedy splňovali předpoklad pro přítomnost syndromu počítačového vidění. Pouze 9 participantů dosáhlo skóre < 6 bodů, a syndrom počítačového vidění se tak u nich neprojevuje. Průměrné skóre dotazníku u všech participantů činilo 8,4 ± 6,4 bodu. Při heteroforii bylo výsledné skóre 9,4 ± 6,6 bodu, při ortoforii 7,1 ± 5,5 bodů. Tento rozdíl je statisticky významný (p = 0,006, Studentův nepárový t-test na hladině významnosti α = 5 %).

Participanti, kteří mají horizontální heteroforii do blízka, navíc vykazují obtíže související s binokulárním systémem a větší zrakový diskomfort při práci s počítačem v porovnání s kontrolní skupinou.

Z grafu na obr. 3 je patrné, že mezi nejčastěji se vyskytující příznaky digitální únavy patří pálení očí, slzení, zarudlé oči, bolest očí, rozmazané vidění a také bolesti hlavy. Méně se potom u participantů vyskytovaly příznaky aury, dvojité vidění a případně těžká víčka.

Porovnání výskytu příznaků syndromu počítačového vidění u skupiny participantů s heteroforií a s ortoforií je znázorněno grafem na obr. 4, z něhož je patrné, že se jednotlivé symptomy u pacientů s ortoforií a heteroforií liší. Participanti s heteroforií častěji uváděli zvýšený zrakový diskomfort při práci na blízko, který se projevoval výskytem bolestí očí, dvojitého vidění či problémy s akomodací – přeostřením. Uváděli také četnější potíže s pálením očí, zarudnutím očí a rozmazaným viděním.

DISKUSE

Naše výsledky jsou v souladu s výzkumy Rosenfielda et al. (21) a Pickwella et al. (22), kteří se ve svých studiích věnovali vlivu čtení na velmi blízkou vzdálenost na fixační disparitu a asociační heteroforii. Autoři zmiňují, že z důvodu velké zátěže při práci na blízko dochází ke vzrůstu fixační disparity, asociační forie, a tedy i dekompenzované forie. Dlouhodobá práce na blízko má negativní vliv na projevy symptomů shodných se syndromem digitální únavy.

ZÁVĚR

Cílem naší studie bylo ověřit, zda je latentní strabismus rizikovým faktorem syndromu počítačového vidění. Potvrdili jsme, že heteroforie mají negativní vliv na práci s počítačem a osoby s heteroforií vykazují větší obtíže při práci s digitálními zařízeními v porovnání se skupinou bez heteroforie.

Na základě těchto výsledků můžeme doporučit zařazení symptomů, které doprovázejí syndrom počítačového vidění, do anamnézy před vyšetřením pacienta u praktického lékaře a oftalmologa. Zároveň je vhodné zařadit do každodenní praxe v oftalmologii diagnostiku heteroforií (například zakrývacím testem) a jejich případné řešení, neboť heteroforie negativně ovlivňují vznik komplikací souvisejících s prací na počítačích a tabletech.

V neposlední řadě bylo naším cílem zmínit postupy, které mohou rozvoji syndromu počítačového vidění bránit. Je třeba dodržovat pravidla zrakové hygieny, dostatečně osvětlit pracovní místo, dodržovat pravidla ergonomie pracovního místa, využívat kvalitní pracovního zařízení s dostatečným rozlišením, mít správnou korekci refrakčních vad a diagnostikovaný a korigovaný latentní strabismus.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Bc. Nicol Dostálová

Ústav pedagogických věd FF MU

Arne Nováka 1, 602 00  Brno

Tel.: 549 491 527

e-mail: 428713@mail.muni.cz